Josef Adamíček je jedním z uznávaných odborníků na veletrhy módy a módní byznys. V rámci své profese navštěvoval veletrhy módy po celém světě. Působil mimo jiné jako poradce pro textil a oděvy ministerstva průmyslu a obchodu. Je zakladatelem odborného magazínu Textil Journal. Nyní je německým konzultantem pro oděvy na českém trhu.
Foto: Jan Šmikmátor
Můžete popsat aktuální situaci kontraktačních veletrhů módy ve světě?
Módní veletrhy zažívaly nejvyšší bod úspěchu řekněme před 20 lety, od té doby jsou na ústupu. Ne co do významu, ale co do kvantity. I ty největší evropské veletrhy zaznamenaly v posledních dvou dekádách trvalý pokles návštěvnosti a vystavovatelů.
Kde jsou příčiny tohoto poklesu?
Základní příčinou je vstup obchodních řetězců, kterým se ve světě říká vertikální filialisté, na globální trh. Jsou to řetězce s tisíci obchodů po celém světě. Zboží pořizují centrálně na nejlacinějších místech na světovém trhu – v jihovýchodní Asii a Turecku. Jejich specialita spočívá v tom, že již jen neobjednávají hotové zboží, ale sami nechávají vyrábět. To je rozhodující moment, který ovlivňuje oděvní průmysl.
Ztrácí se tedy kontraktační potenciál veletrhů?
Potenciál se ztrácí co do kvantity a význam veletrhů se zužuje. Ale jedním dechem je nutné dodat, že veletrhy ztrácejí význam jen pro vertikální filialisty, jejich dodavatele a odběratele.
Co to znamená pro výrobce a obchodníky, kteří se orientují na movitější zákazníky?
Pro výrobce, kteří nepracují pro filialisty, veletrhy naopak nabyly na důležitosti. Neztratily totiž svou funkci tržního místa mezi nabídkou a poptávkou ve střední a vyšší kvalitě. Veletrhy tedy kvalitativně neztratily na významu. Ten spočívá v tom, že obchodník najde zboží přehledně na jednom místě – právě na veletrhu. To je nesporná výhoda.
Existuje ještě nějaká další nezastupitelná funkce veletrhu?
Mimo jiné přispívají k informovanosti obchodníků o módních vlnách a trendech, které se stále více zrychlují. V současné módě se stále rychleji střídají barvy a materiály. Módní změny dnes spočívají v maličkostech, a když obchodník nakoupí na jednu sezonu špatně, nic neprodá a může se jít pověsit.
A obchodníci toho využívají?
To je ten problém. Obchodníci s veletrhem často neumějí zacházet, nepřicházejí na veletrh připraveni.
Jak by obchodníci měli veletrh jako nástroj používat?
První motivace je informovat se, co je módní. Druhý krok je zjistit si potenciální dodavatele. Na Stylu jich v každém sortimentu najde 10 kvalitních. Třetí krok je zajít do stánku a promluvit si s výrobci. Zjistit, jak dodávají, za kolik a tak dále.
Co říkáte na pokles návštěvnosti veletrhů?
Pokles návštěvnosti je ve skutečnosti pozitivní jev, veletrhy navštěvuje méně lidí, kteří neobjednávají. Vypadá to, že je tam méně návštěvníků, ale je jich tam méně o ty, kteří byznysu nic nepřinášejí. Přemíra návštěvníků vystavovatele ruší. Takže pokles návštěvnosti není příznakem úpadku veletrhu.
A pokles počtu vystavovatelů?
Hodně tezí, které jsou proti veletrhům, jsou polopravdy, které bazírují na tom, že veletrh oslabuje. Musíme se zbavit generalizace, že menší počet vystavovatelů znamená zásadní chybu. Chyba je, když chybí ti kvalitní, které veletrh potřebuje.
Jak situace vypadá dnes?
Funkce veletrhů se za posledních 20 let hodně změnila. Dříve byly veletrhy objednávací, dnes jsou především o informacích, objednávky se realizují až po veletrzích. Ale ani objem kontraktů nemusí být měřítkem. Veletrh je dnes místem přípravy objednávek, ne jejich uzavírání.
Jak vidíte budoucnost veletrhů módy v Evropě?
Veletrhy nejsou ztracené a nejsou zbytečné. Jde jen o to, umět s nimi zacházet – a to jak na straně vystavovatelů, tak obchodníků. Snaha dobře nakoupit a dobře prodat je přece trvalá.
