Dvě třetiny Němců mohou žít s pocitem, že patří k vítězům parlamentních voleb. Křesťanské strany CDU a CSU se dohodly se sociálními demokraty na koalici.
Před volbami sice strany favorizovaly jiná řešení, ale voliči jim je zhatili, protože dosavadní vládní partner křesťanských stran, Svobodní demokraté, se do spolkového sněmu těsně nedostal. A Zelení sice v parlamentu jsou, ale je jich tam tak málo, že to na funkční koalici se sociálními demokraty nevydá. Proto čeká Německo velká koalice.
Co na první pohled vypadá jako východisko z politické nouze, ve skutečnosti zase taková z nouze ctnost není. Vládní spolupráce dvou největších stran není v Německu ničím novým a ve veřejném mínění se zhusta objevovala jako přijatelná varianta již v době předvolební. Logika byla následující: rozdíly a dříve jasné kontury mezi pravicí a levicí se stírají. Německá společnost se sune do středu, čímž se rozšiřuje prostor pro spolupráci. K tomu se přidává fakt, že řešení problémů dopadajících na zemi zvenčí vyžaduje stabilní vnitrostátní politickou bázi.
Desítky politiků obou stran strávily v minulých týdnech úhrnem tisíce hodin přípravou téměř dvousetstránkové koaliční dohody. Politikové řešili i detaily, které by mohla klidně formulovat i budoucí vláda, ovšem s rizikem, že se stanou předmětem koaličního sporu. Zdá se, že oba tábory od počátku usilují o minimalizaci rizika otřesů. U sociálních demokratů se navíc přidává obava, že podobně jako v předchozí velké koalici by se nakonec mohli ocitnout v pozici junior partnera. To by bylo pro jejich představitele osudné. Strach o vlastní politickou budoucnost je zřejmý i z toho, že nechtějí nést politickou zodpovědnost za kompromisy sami – dohodu si nechají posvětit celou členskou základnou.
Povolební jednání bez kontroverze
Německo se tedy nachází na prahu legislativní periody, jejíž obsah už je do značné míry definován. To lze chápat jako přínos ve smyslu čitelné budoucnosti. Ale také jako jisté ochuzení demokracie. Předvolební boj i povolební jednání postrádaly kontroverze a podobně tomu bude s vládnutím. Přesto by letošní volby do Bundestagu mohly mít zásadní dopad na politickou scénu v následujících letech.
Strana Zelených, tradiční spojenec SPD, zjevně přehodnocuje svou pozici. Poté, co ztratila monopol na odpor proti jaderné energii, ztratila i voliče. Následně odstoupilo opotřebované vedení. Zelení se otevírají pro koalice v minulosti vyloučené, což dokázal i pokus o vyjednávání s CDU/CSU, jakkoli spíše formální.
Křesťanské strany zase bez uzardění převzaly část agendy sociálních demokratů. Nutno konstatovat, že k nevoli některých hospodářských kruhů. Tím vytvářejí předpoklad pro to, aby se na politickou scénu v budoucnu vrátili i Svobodní demokraté ve své oblíbené roli ochránce podnikatelského prostředí. Závěr? Velká koalice zřejmě čas od času neškodí.
Autor je čestným předsedou Sdružení českých podniků v Německu
Čtěte také:
Německá koaliční smlouva je na světě, cizinci mají za dálnice platit
Německý plán kasírovat cizince na dálnici se moc nevyplatí, navíc je právně pochybný
