Ruský Rosatom už začíná hledat dodavatele pro stavbu finské jaderné elektrárny Hanhikivi. České firmy mají slušnou šanci se výstavby zúčastnit, když nabídnou ke svým dodávkám i financování. „Také kvůli globální situaci kolem Ruska Rosatom říká, že pokud dodavatel přinese kvalitu, know-how a k tomu také financování, má slušnou šanci se v tendrech umístit. Právě tudy vede cesta k zakázkám,“ říká Josef Perlík, generální ředitel Škody JS, kterou od roku 2004 vlastní ruská firma OMZ.
Už dva roky pracujeme na tom, abychom si nejadernou část elektrárny více osvojili. Proto jsme hledali lidi, kteří by náš tým posílili. Dnes je firma dobře vybavená, i pokud jde o sekundární část jaderné elektrárny.
V polovině března jste rozšířili své působení na výstavbě jaderné elektrárny Mochovce, když jste podepsali kontrakt na expertní podporu dostavby nejaderné části elektrárny. Odkdy se specializujete také na části mimo jaderný ostrov elektrárny?
Jen kvůli Mochovcům, nebo i kvůli dalším zakázkám?
Primárně kvůli Mochovcům, ale slibujeme si od toho také otevření dalších obchodních příležitostí. O těch už jednáme. Zajímají nás projekty Rosatomu ve Finsku, Maďarsku, Turecku, potenciálně v Jordánsku, i když ten je asi ještě hodně daleko. Všechny tyto elektrárny mají nejadernou část, respektive sekundární ostrov. Když si rozšíříme pole působnosti, získáme výhodu ve vyjednávání o možných zakázkách.
Nejdále je asi příprava finské elektrárny Hanhikivi. Jak reálné je, že vás pustí Rosatom mezi své dodavatele?
Do roka by se mělo ukázat, jestli se nám povede prosadit se do dodavatelského řetězce. Zahájili jsme základní jednání s Rosatomem na začátku února. Rosatom už otvírá první tendry na dodavatele. My z nich vytipováváme ty, které jsou pro nás přijatelné, a připravujeme první nabídky.
Jaké oblasti by pro vás mohly být zajímavé?
Určitě bychom se chtěli ucházet o dodávky systémů kontroly a řízení nebo klíčových komponent pro jaderný ostrov. Dodávky velkých celků pro jaderný ostrov nejspíš nepřicházejí v úvahu. To si chce podle všeho podržet ve své odpovědnosti Rosatom. Možná bychom se mohli bavit i o dílčích dodávkách pro nejadernou část.
Do roka by se mělo ukázat, jestli se nám povede prosadit se do dodavatelského řetězce Rosatomu.
Proč by Rosatom potřeboval velké externí dodavatele, když umí elektrárnu vyrobit celou sám?
Umí ji vyrobit sám, ale do hry vstupují i další faktory. Třeba financování. Rosatom – i kvůli globální situaci kolem Ruska – říká, že pokud dodavatel přinese kvalitu, technickou garanci, know-how a k tomu také financování, má slušnou šanci se v tendrech umístit. Myslíme si, že právě tudy vede cesta k zakázkám.
Součástí vašich nabídek bude i financování?
Jednoznačně. Jednáme o tom s Českou exportní bankou a EGAP. Lidé z EGAP už jednali s Rosatomem na poměrně vysoké úrovni. Může to být slušná příležitost nejen pro nás, ale i pro celý český průmysl. Pokud by ČEB, EGAP a komerční banky zapojení českých firem podpořily, šance získat zakázky by byla v tuto chvíli poměrně vysoká. Potvrdil to na loňském jednání se zástupci českých firem i samotný Rosatom.
V maďarské Pakši, kde se mají stavět dva nové bloky, by se dal použít podobný model?
Ano, ale tam je teď třeba být trpělivý. Jsou tam ještě problémy spojené s tím, jak Maďarsko celý projekt nastavilo a podepsalo. Evropské komisi se to nelíbí. Věřím, že projekt se zase rozjede. Je pravda, že Maďaři si šli svou cestou, na druhé straně některé představy Evropské komise, jak postupovat v takových tendrech, nejsou úplně optimální. Maďarská cesta je jednoznačně správná. Je potřeba ji podpořit.
Jako další potenciální trh jste už dříve vytipovali Ukrajinu, kde ale nyní čelíte obvinění z korupce. Jak vám toto obvinění komplikuje působení na tamním trhu?
Kauzou se to nazývá, ale o žádnou korupci nešlo. Pomalu to začínají chápat všichni zainteresovaní v této kauze a my nepociťujeme žádný zásadní dopad na náš byznys.
Na spolupráci s provozovatelem tamních jaderných elektráren Energoatom to nemělo vliv?
Vůbec žádný, protože i Energoatom ví, že je to uměle vyvolaná kauza. Ví přesně, jaké smlouvy máme podepsané, co je jejich předmětem. Takže k nám přistupuje dál jako k seriózní firmě.
Rýsují se na Ukrajině nové zakázky?
Jednáme o dodávkách klíčových zařízení, zejména pohonů pro reaktory, kompaktních mříží, což jsou jednotlivé komponenty jaderného ostrova. Bavíme se o dodávkách pro černobylskou jadernou elektrárnu, kde se teď modernizuje zajištění elektrárny po havárii. Jednáme také o dodávkách kontejnerů pro převoz vyhořelého paliva.
Co byste mohli dělat v Černobylu?
Tam bude potřeba vyrobit nový sarkofág, který zabezpečí havarovanou část elektrárny. V rámci toho je možné dodávat celou řadu mechanických konstrukcí, manipulační techniky, což je ideální pro výrobu v našich závodech.
Dopadla na vás nějak rusko-ukrajinská krize?
Moc ne. Jsme tam vnímáni jako česká firma, i když máme ruské vlastníky. Jediný problém, který s tím souvisí, je geopolitické vnímání celé situace. Jde o problémy s financováním vývozu na Ukrajinu. Mrzí nás, že je přehlížen fakt, že náš zákazník je jednou z mála firem, která funguje úplně normálně. Nedluží nám jediné euro.
Jste hlavním dodavatelem servisních prací a údržby v českých jaderných elektrárnách. ČEZ se po problémech se svary nechal slyšet, že změní způsob provádění těchto prací. Už jste dostali od ČEZ požadavky, co máte u sebe a svých dodavatelů změnit?
Ve spolupráci s ČEZ jsme zareagovali určitými operativními zásahy do organizace práce z titulu výkonu servisních činností do konce roku 2016, na které máme podepsanou smlouvu. Detailnější a větší zadání očekáváme před výběrovým řízením na servisní činnosti v roce 2017. Tendr je už otevřený a my jsme jediný kvalifikovaný dodavatel. V rámci zadávací dokumentace uvidíme, jak moc chce ČEZ měnit dodavatelský model a princip práce.
V Černobylu bude potřeba vyrobit nový sarkofág, který zabezpečí havarovanou část elektrárny. V rámci toho je možné dodávat celou řadu mechanických konstrukcí, manipulační techniky, což je ideální pro výrobu v našich závodech.
Co jste změnili pro rok 2016?
Zejména komunikaci s ČEZ. Akceptovali jsme také fakt, že některé činnosti společnosti Tediko, která svary rentgenovala, přešly přímo pod ČEZ. Aktivně pomáháme v eliminaci negativních dopadů na zákazníka. Nic zásadnějšího se v tuto chvíli dělat nedá.
Vy jste už dříve argumentovali, že když jste Tediko najímali, mělo všechny potřebné certifikáty a nebylo možné jejich špatnou práci odhalit. Z toho jste se nějak poučili?
My jsme Tediko nenajímali, ale převzali jsme ho jako firmu, která dlouhodobě figurovala v dodavatelském modelu. Kontrola byla intenzivní a v souladu se všemi parametry, jak kontroly vypadat mají. Ale takovou kontrolou na úrovni auditu se dá jen těžko odhalit nějaké cílené jednání. Dnes samozřejmě u dodavatelů chodíme do větší hloubky.
V Německu se začnou odstavovat jaderné elektrárny. Připravujete se na vstup do oblasti vyřazování a likvidace starých elektráren?
Vyřazování a likvidace je jednou z příležitostí na trhu, na které se hodně orientujeme. Začínáme s tím na Slovensku, kde je v Jaslovských Bohunicích už řada výběrových řízení. Těch se pravidelně účastníme, i když nejsme zatím úplně úspěšní. Ale pro nás klíčový tendr, kterým je demontáž zařízení primárního okruhu, je teprve před námi. Takže zatím se učíme za pochodu.
Kdy by mohl být vyhlášen?
Mohlo by to být ještě letos.
Německo vás zajímá?
Velmi nás zajímá, ale při vstupu na takový trh potřebujete referenci nebo strategického partnera, který referenci přinese. Zatím v oblasti vyřazování elektráren nic takového nemáme. I časově to vychází tak, že bychom ji mohli získat na Slovensku.
V Německu by pak mohlo být hodně práce.
Mohlo. Ale je to země, která si tuto práci umí chránit pro vlastní firmy. Je jasné, že Německo asi nebude mít všechny potřebné kapacity na likvidaci elektráren. Otázka ale je, jestli si trh neochrání třeba tím, že rozvolní harmonogram prací. Silným hráčem je třeba německá společnost EWN, která se hlásí i do tendrů na Slovensku. Je jednou z nejlepších v oboru. Navíc likvidace není technicky tak složitá, aby si i další firmy nemohly rychle potřebné know-how osvojit a ucházet se o zakázky. Takže očekávám velkou konkurenci za strany německých firem.
Jak dopadlo hospodaření Škody JS za loňský rok?
Ještě je před námi konečný finanční audit. Ale mohu říct, že se potvrdil rostoucí trend z posledních dvou let. Tržby, zisk i objem nově přijatých zakázek rostou. Věřím, že budou mít rostoucí tendenci i letos.
| Josef Perlík (40) |
|---|
| Absolvoval Západočeskou univerzitu v Plzni. Ve společnosti Škoda JS pracuje od roku 2001, nejprve jako projektant technologických systémů, poté jako obchodní manažer pro zahraniční subdodavatele. V roce 2006 nastoupil do pozice ředitele inženýringu společnosti a od roku 2007 řídil účast Škody JS na dostavbě jaderné elektrárny Mochovce. V roce 2011 byl pověřen řízením zpracování a přípravy nabídky mezinárodního konsorcia MIR. 1200 v tendru na dostavbu JE Temelín. Od roku 2010 je členem představenstva společnosti. Letos se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva. |
Čtěte také:
Jaderná energetika na ústupu? Proti obnovitelným zdrojům ztrácí
František Hezoučký: Jaderná energetika nepatří do ruky money makerům
