PrusaLab je trochu jiná laboratoř, než je zvykem. Místo zkumavek tam hučí 3D tiskárny. O tom, že tento obor stále vynáší, svědčí označení podnikatel roku, kterým se Josef Průša pyšní, i existence jeho akcelerátoru pro startupy. „Daří se nám, tak je čas dávat zpátky,“ okomentoval zakladatel PrusaLabu start dalšího kola programu na podporu nových podniků na úterním Demo Day. Prezentace zároveň sloužila k představení tří vítězů loňského kola, mezi něž patří výrobci anatomických cyklistických sedel Posedla a autoři doručovacích robotů Vanilla Robotics. Trojici doplňuje lehce netradiční umělecké dílo Audire Fluctus.
Doménou investice Josefa Průši je hardwarová akcelerace, tedy poskytnutí technologií, tiskáren či pomoc s výrobou. Že to může fungovat, dokazuje úspěch startupu Posedla. Dnes je to přesně rok, co dvojice podnikatelů s nápadem přišla. Vloni 11. listopadu měli Jiří Dužár a Martin Řípa otlačené sedací partie z kola, nápad, vášeň a pěknou prezentaci. Díky posledním třem jmenovaným věcem uspěli mezi 92 přihlášenými projekty a dostalo se jim roční podpory vývoje od PrusaLabu. Na konci výzkumu stojí funkční prototyp 3D tisknutého sedla na kolo, připravený vstoupit na trh. Proto s Posedly hodlá Průša spolupracovat i nadále. Minoritní podíl ve firmě odkoupil za 15 milionů korun.
Specialisté na cyklistické zadky
„Čím více člověk jezdí na kole, tím více nedokonalostí sedla cítí, a proto mu záleží na kvalitě,“ říká redakci Euro.cz Jiří Dužár. „Já na kole jezdím opravdu hodně, a tak jsem si chtěl pořídit kvalitní sedlo. Jenže ani po dvou letech hledání jsem na trhu nenašel žádné, které by mi vyhovovalo, takže jsem se rozhodl ho vytvořit,“ přibližuje „posedlý“ podnikatel svou prvotní motivaci.
Sedlo je jeden ze tří kontaktních bodů cyklisty s kolem. Má tedy vliv na zdraví, komfort i výkon. Jenže většina lidí si ho vybírá prostým odhadem. „Ačkoliv používáme pokročilé technologie a materiály, tak naší hlavní devizou je, že jsme specialisté na cyklistické zadky. Řekli jsme si, že je třeba jednou provždy udělat pořádek v tom, jak lidi jezdí na kole,“ tvrdil během prezentace Dužár. Se spoluzakladatelem značky Martinem Řípou se během vývoje snažili skloubit nejlepší hardware s inovativním digitálním řešením.
Konstrukce sedla se skládá z kompozitních a aditivních materiálů. Tradici zastupuje karbon, který je díky své struktuře a lehkosti mezi cyklistickými značkami velmi oblíben. Aditivní výroba vzniká právě díky polstrování z 3D tisku. V digitální části procesu se pak využívá software z architektury, s čímž vývojářskému týmu pomohl architekt a konstruktér Tomáš Beneš. V posledních měsících se firmě podařilo vytvořit materiál, který funguje, má líbivý design a váhově odpovídá high-endu nabídky sedel. Cenově se přitom Posedlo pohybuje v hladině vyšší střední třídy vybavení na kolo.
Sedla se navrhují na míru v online prostředí. V budoucím e-shopu si zákazník bude moci svůj vysněný tvar sedla vymodelovat. Okno na webu se ho zeptá, jak často jezdí, kolik váží, po jakém terénu se pohybuje a podobně. Na základě těchto parametrů se sedlo uzpůsobí potřebám a tvaru těla daného cyklisty. „Jediné, co potřebujeme od zákazníků, je otisk jejich zadku. Budeme jim posílat materiál, do kterého se krásně posadí a potom jim pomocí fotogrametrického softwaru budeme schopni namodelovat ideální sedlo,“ slibuje Řípa.
Pro profesionály i sváteční jezdce
U tvaru sedla ale možná ještě o něco víc, než na šíři sedací kosti, záleží na stylu jízdy. Víkendový výletník, který svým klidným tempem šlape po okolních kopcích, na kole sedí úplně jinak než agresivní závodník. Zároveň taky odlišně vypadá sedlo pro jezdce na silničním kole, který se předklání, a jinak pro uživatele horského kola, jenž si musí poradit s rozmanitým náročným terénem.
Podle Beneše jediný typ sedla může cyklista používat léta. Pokud díky jízdě na kole shodí pár kilo, bude mu stále vyhovovat stejný tvar, protože ten se modeluje na základě kostí. Aby zauvažoval o objednávce nového sedla, musel by změnit právě styl jízdy. Pokud by cyklistice propadl natolik, že se ze svátečního jezdce promění v závodníka a shodí 20 kilo, posune se prý i jeho anatomie.
Dužár však redakci Euro.cz přiznal, že sedlo jako takové je určeno spíše profesionálním cyklistům a velmi nadšeným amatérům. Doufá, že jednou ho budou používat právě účastníci dlouhých závodů. „Pro profesionální sportovce je sedlo na míru ideální, protože v něm stráví spoustu času. Pokud jedou vytrvalostní závod, tak pocítí opravdu každou odchylku v geometrii kola,“ říká. Navíc jistě ocení, když nebudou po každém tréninku rozlámaní a nebudou si muset mazat sedací partie k tomu určenými krémy, jaké mimochodem „posedlí“ také prodávají.
Zašlá sláva Ústecka
„Štvalo nás, že dneska nikdo kustomizovaná sedla nedělá nedělá, protože ta na trhu se vyrábí ve dvou nebo třech šířkách. Tím to končí a lidská individualita zaniká. Kromě toho se snažíme cyklisty edukovat, protože pokud jezdíte na kole, a že se na kole jezdí čím dál víc, tak jezdci tohle mnohdy zanedbávají,“ vysvětluje Řípa.
Dodává, že většina sériově vyráběných sedel se stále ještě dělá unisex, nereflektují anatomii a dováží se z Číny nebo Malajsie. Přitom všechny komponenty sedla lze získat lokálně, a „posedlí“ jsou toho důkazem. K místní výrobě měli zakladatelé kromě udržitelnosti ještě jeden důvod – oba jsou hrdými patrioty ze Šluknovského výběžku. Vadilo jim, že celá republika do Ústeckého kraje pomyslně kope a vypráví si o všem, co na severozápadě Čech nefunguje. A tak se rozhodli vrátit svému kraji zašlou slávu a dokázat, že i tam může vznikat něco inovativního.
Navíc považují cyklistiku za perspektivní obor. Říkají, že v těžkých časech, jako je pandemie, nebo jako byla finanční krize před dvanácti lety, se lidé vrací ke kolu. Pomáhá jim unikat z reality.
Ekologická inovace
S růstem značky Posedla samozřejmě pomohl především akcelerátor. Díky němu si mohli zakladatelé například vymyslet, že by rádi dostali do sklepa laminovací dílnu na karbonové prototypy. Do měsíce tam stála. Další členové týmu PrusaLab se postarali o marketing a výzkum, zatímco podnikatelé se chopili vrtaček. Zároveň spolupráce s Josefem Průšou otevírala zatím bezejmenné firmě dveře do velkých společností.
Spolupráce Posedel a PrusaLabu po roce nekončí – pokračuje investicí, s jejíž pomocí „posedlí“ uvedou svůj produkt na trh. E-shop bude zatím fungovat v češtině a slovenštině, ale další jazykové mutace a export by měly následovat.
Nekončí však ani filantropická činnost Josefa Průši. Na příští rok vypisuje další kolo akcelerátoru, kam se mohou hlásit inovativní projekty z různých odvětví. PrusaLab z nich opět vybere ty nejnadějnější, jimž pomůže s hardwarem. Kromě inovací však na stránkách 3D tiskaře paralelně běží i druhá výzva – udržitelnost. V rámci ní se dostane podpory nápadům ekologickým.
