Ačkoliv měly testy evropských bank uklidnit trhy i širokou veřejnost, vyvolaly spíš řadu otazníků a také pochybnosti o smysluplnosti zátěžového testování. Pokud by mělo mít testování smysl, musela by se každá banka posuzovat zvlášť podle vlastních kritérií, říká Josef Tauber, výkonný ředitel České bankovní asociace.
Foto: Jakub Stadler
Co řekly testy EBA o aktuálním stavu evropských bank?
Neřekly toho moc. Nechci kritizovat použitou metodologii testů, ale je třeba si uvědomit, že test říká jen to, co do něj naprogramujete. Devadesát bank bylo podrobeno testu, který byl pro všechny stejný, ať byla banka z jihu, nebo severu, ať byla z města, z vesnice, nebo ať má jakýkoliv profil.
O čem vypovídá fakt, že osm bank neprošlo negativním scénářem a 16 bank se dostalo na hranu?
Je třeba si uvědomit, že byl testován jen nejčistší kapitál úrovně Tier 1. Rozhodně ne i dodatečný kapitál, který se do celého balíku také počítá. Takže zátěžový test neukázal, jak vlastně banka v kapitálovém vybavení kompletně vypadá.
Dal by se udělat hromadný test, který by odrážel reálně situaci konkrétních bank?
Test, který by odhaloval skutečný stav věci, se nedá dělat v množství 90 bank. Představu o stavu jednotlivých ústavů mají národní regulátoři, kteří mají podrobné informace. Neposuzují balík různých bank, ale jednu jedinou podle jejích specifických kritérií. Takový test je pak, podle mne, intimním rozhovorem mezi regulátorem a bankou. Pak má takový test nějaký smysl.
Zátěžové testy měly přinést transparentnost trhům v době, kdy se spekuluje o pádu Řecka. Neměly podle vás aspoň tento efekt?
Ano, ale jak velkou míru transparentnosti to přineslo, to si musí určit samy trhy. Každý investor si musí rozmyslet, zda chce na základě tohoto vzorku investovat do bankovního kapitálu. Předpokládám, že v takovém případě by stejně potřeboval řadu podrobnějších informací. Ale pokud EBA test dělala pro širokou veřejnost, kterou měl uklidnit, pak je to v pořádku.
Vy předpokládáte, že byl právě pro veřejnost?
Pokud by měl být pro investory, bylo by vhodnější uvést agregovaná data, tak jak to dělá u testů Česká národní banka. V Bruselu jsem tuto variantu také několikrát doporučoval. V podobě, ve které byly výsledky zveřejněny, nejsou pro investory tolik vypovídající. Rád bych ale také varoval před neodpovědným zveřejňováním výsledků testů. Skrývá se v něm velké nebezpečí pro jednotlivé ústavy i celou bankovní komunitu.
V čem může být nebezpečí zveřejnění výsledků testů?
Riziko je v možné špatné interpretaci výsledků.
šlo otestovat banky na černý scénář, tedy na bankrot Řecka?
Na to nedokážu odpovědět. Každopádně pokud jde o množství cenných papírů Řecka, tak každý národní regulátor ví, kolik jich banky v jeho zemi drží. Je zbytečné to nyní démonizovat i proto, že to není jen o řeckých cenných papírech, ale celkové skladbě investic, které ta konkrétní banka má.
Jak se liší evropské testy od testů, které provádí v Česku Česká národní banka?
Myslím, že testy ČNB jsou tvrdší než ty evropské.
V čem jsou přísnější?
Není nutné rozebírat dopodrobna konkrétní kritéria testování. Ale už proto, že je národní regulátor v každodenním styku se svými bankami, mu dává větší možnosti poznat jejich situaci a zaznamenat jakékoliv změny či rizika. Má k tomu více prostoru a času, než když se rizika snaží odhalit vybraná agentura z Londýna pro celou Evropu.
Podle vás by z posledního evropského testování české banky vyšly dobře?
Ano, to určitě. Agregovaná čísla za celou komunitu jsou jedna z nejlepších v Evropě. Z krize, která v posledních letech zasáhla svět, vyšly naše banky velmi dobře, některé i posílené.
Je reakcí na testy ohlášený prodej Volksbanken International ruské Sberbank?
Nepředpokládám, že by tato transakce byla vyvolaná nějakým neúspěchem v posledním zátěžovém testu. Celý obchod mohly obě strany domlouvat i řadu let. Sberbank si určitě dělala řadu svých vlastních a mnohem podrobnějších testů.
Může tento obchod ovlivnit klienty české pobočky této banky?
Formálně by neměl. Může se změnit střednědobá politika banky. V ní se pravděpodobně otiskne právě nový investor. Ale že by se klienti české Volksbank ocitli v nějakém riziku, to si neumím představit. Navíc je třeba mít na paměti, že česká pobočka banky podléhá českým zákonům a českému dohledu ČNB. Rakouská matka si může dělat, co chce, ovšem pokud by došlo k nějakým přesunům aktiv, ČNB to určitě zaznamená a žádné velké změny nepovolí.
O chování zahraničních matek bank se spekuluje i v souvislosti s dalším vývojem Řecka. Dokáže ČNB zabránit například vyvedení peněz z českých poboček?
Čeští klienti bank se nemusí bát. ČNB takovému chování dokáže zabránit. Sleduje pravidelně pohyb aktiv bank. V takovém případě má řadu nástrojů. Kromě tržních a regulačních instrumentů je tu i její role morální autority. A české banky její výhrady respektují.
