Kdo zaměstnává bývalé důstojníky KGB
Trident je pravděpodobně jedinou zpravodajskou korporátní firmou v USA, která zaměstnává bývalé agenty KGB
Na konci května ruský agent vklouzl nepozorovaně do moskevského kina, které právě promítalo film Piráti z Karibiku: Na konci světa. Nasadil si brýle pro noční vidění, zkontroloval kinosál a zaměřil svůj cíl. To není špionážní příběh z dob studené války - agentem byl bývalý ruský policista a hledal skutečné piráty, kteří si nezákonně pořizují kopii filmu od společnosti Walt Disney.
Agent pracoval pro malou poradenskou firmu Trident Group se sídlem na virginském předměstí Washingtonu a s pobočkou v Moskvě. Společnost Trident vznikla v roce 1996 a specializuje se na pomoc americkým firmám na ruském trhu. Nepodobá se však žádné další poradenské firmě v USA - ředitelem Tridentu je totiž bývalý důstojník sovětského vojenského zpravodajství Jurij A. Koškin a několik jeho zaměstnanců pracovalo pro legendární tajnou službu bývalého Sovětského svazu KGB. Dnes z nich jsou pěšáci kapitalismu a hájí americké korporátní zájmy ve své rodné zemi. Bývalý hlavní poradce CIA Robert M. McNamara mladší říká: „Tohle je skvělá země, že ano?“
Není nijak neobvyklé, že špioni vstupují do soukromého sektoru. U současné generace důstojníků CIA je mnohem pravděpodobnější, než tomu bylo u jejich předchůdců, že po odchodu ze státních služeb vstoupí do obchodního světa, tvrdí bývalí příslušníci této zpravodajské agentury. V roce 2006 například společnost Lehman Brothers tajně přesunula bývalého člena CIA, pětatřicetiletého Teda Price, z bezpečnostního oddělení, aby vedl její indické operace v Bombaji. Price byl náměstkem operačního ředitele CIA, než se stal investičním bankéřem. A na začátku tohoto roku otevřel Mike Baker, jenž působil v CIA šestnáct let, korporátní výzvědnou firmu Prescience v New Canaan ve státě Connecticut, která má sloužit klientům hedgeových fondů.
Trident se však zdá být jedinou korporátní zpravodajskou firmou v USA, kterou založili a řídí bývalí sovětští agenti. Její zakladatel Koškin sice souhlasil s rozhovorem pro BusinessWeek, ale odmítl podrobněji informovat o současných aktivitách Tridentu. Narodil se v roce 1958 v Moskvě a podle něj v „rodině typické pro ruskou inteligenci“. V roce 1975 nastoupil do Vojenského institutu Ministerstva obrany Sovětského svazu, kde studoval angličtinu a kampučtinu, a měl se stát zpravodajským důstojníkem Rudé armády. „Kampučtina byla nudná,“ vzpomíná Koškin, „ale studium jazyků jste si vybírat nemohl - o tom rozhodovali vojáci.“ Po ukončení studií v roce 1980 se Košin stal vojenským poradcem armády Tanzanie v Africe. Později, během studií na Sovětském institutu pro USA a Kanadu, napsal disertační práci na téma soupeření tajných služeb v americké armádě. Koškin říká, že se poprvé se dostal do USA, když byl ruským vojákem a účastnil se práce společného sovětsko-amerického týmu v Pentagonu, který vznikl, aby se předešlo nehodám a potenciálním katastrofickým střetům armád obou supervelmocí.
Rozdílné vnímání.
Po nástupu perestrojky opustil Koškin armádu, aniž by si v ní odsloužil 25 let. V roce 1989 odešel do civilu a pracoval v Moskvě pro americkou společnost dokumentárního filmu. Odtud se přesunul za prácí v oboru public relations do San Franciska. Tam si poprvé všiml velkého rozdílu ve vnímání u amerických a ruských obchodníků. „Viděl jsem mnoho společností, které odcházely do Ruska, aniž by však skutečně věděly, co je tam čeká,“ říká Koškin, „nedokázaly odlišit dobré a špatné lidi.“
Tento názor ho přivedl ke spolupráci s moskevským právníkem Jevgenijem N. Pšeničným, který studoval na stejném vojenském institutu jako Koškin. V roce 1996 společně založili firmu Trident. Koncem devadesátých let pracovali mezi jinými pro společnost East West Invest, skupinu amerických investorů, snažících se otevřít v Rusku síť rychlých sendvičových občerstvení Subway. Ruská partnerská polovina se však snažila Američany vytlačit z dohod, a proto East West podal u ruského soudu žalobu. V ní tvrdil, že jej vytlačuje ze sendvičového trhu ruská mafie. Případ se dostal až k ruském nejvyššímu soudu. Během několikaletého soudního sporu našel Trident svědky, identifikoval klíčové dokumenty a odhalil spojení mezi hlavními hráči případu. Soud nakonec ruskému partnerovi nařídil vyplatit společnosti East West náhradu 1,2 milionu dolarů.
Pomoc se soudními spory v Rusku je nyní pro Trident velkým byznysem. Jeho klientem je například washingtonská společnost Akin, Gump, Strauss, Hauer & Feld. „S Tridentem značně spolupracujeme. Kvůli citlivosti údajů však nemůžeme uvádět žádné podrobnosti,“ říká Kristen M. Whiteová, komunikační manažerka společnosti, „ale jeho práce si velmi ceníme.“
V jiné dlouhé právní bitvě Trident zastupoval Kennetha B. Darta, amerického investora, který zdědil obrovské jmění, nashromážděné jeho rodinou prostřednictvím společnosti Dart Container. Na konci devadesátých let Dart vedl několik let spor s ruským ropným gigantem Jukosem kvůli oslabení akcií jeho dceřiných společností, jež americký podnikatel částečně vlastnil. Spor skončil mimosoudní dohodou.
Byl to ten druh sporu, z něhož v Rusku hrozí fyzická likvidace. Podle Košina byly na Trident během činnosti pro Darta velmi často vedeny útoky a v roce 1999, kdy se obě strany sporu měly sejít k jednání, jeden ze zaměstnanců firmy připravoval evakuaci vlastní rodiny z Moskvy. Zakladatel Jukosu, ruský oligarcha Michail Chodorovskij, se později dostal do nemilosti ruské vlády a nyní si odpykává osmiletý trest za neplacení daní.
Dnes má Trident podle Koškina patnáct zaměstnanců včetně Vladimíra Joujela, bývalého příslušníka KGB, který pomáhal Rusům zajišťovat bezpečnost světových vůdců, například Michaila Gorbačova, Borise Jelcina a Ronalda Reagana. Dalšími jsou Alexander Trifonov, bývalý důstojník KGB a Alexander B. Vinogradov, plukovník ruské armády ve výslužbě, který patřil k odborníkům vojenské zpravodajské služby. „Svou práci dělají dobře, ale účtují si za ni mnoho peněz,“ říká Raellynn Hillhouseová, která má blog o korporátním zpravodajství na stránce thespywhobilledme.com, „po právní stránce Rusko připomíná Divoký západ. Je příjemné, máte-li možnost najímat si lidi, kteří toto prostředí znají.“
Devětačtyřicetiletý Koškin o klientech nechce mnoho mluvit. Nechce odhalit ani částky, jež si firma účtuje, ani roční výnosy. Musí si však dobře vydělávat, mohl-li si koupit dům od bývalého šéfa AOL Boba Pittmana v Great Falls ve Virginii a byt na newyorské Upper East Side.
Z kanceláře v Arlingtonu ve Virginii, vysoko nad řekou Potomac, Koškin vidí lesknoucí se bílé stěny ruského velvyslanectví v Georgetownu.
„Někdy se posadím do křesla a rozjímám nad podivnými životními zákrutami,“ říká Koškin, „učili jsme se, že USA jsou nepřítelem číslo jedna.“ Nyní je tento nepřítel klientem číslo jedna.
Trident Group
Sídla společnosti
Arlington, stát Virginie, a Moskva.
Počet zaměstnanců
Patnáct včetně nejméně čtyř bývalých příslušníků ruských zpravodajských služeb.
Poskytované služby
Odhalování zázemí potenciálních ruských obchodních partnerů, vyšetřování krádeží duševního vlastnictví, podklady pro soudní spory.
Významní klienti
Walt Disney, Motion Picture Association of America, právnická firma Akin, Gump, Strauss, Hauer & Feld
Pouze cizinci
Trident nechce pracovat pro ruské klienty, aby se v případě západních společností vyhnul střetu zájmů.
Proč si firma zvolila za svou centrálu předměstí Washingtonu
„Washington je špionské město,“ říká ředitel Tridentu Jurij Košin.
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
