Primátor Bém nerozumí roli místní samosprávy, říká pražský "realitní magnát"
Miloš Červenka (44) Doktor práv a jediný akcionář společnosti MCA, která sama sebe označuje za největšího správce nemovitostí v metropolitní oblasti Prahy (v současnosti jde o 400 hektarů pozemků). Vystudoval nejdříve Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (1979 až 1985), v roce 1984 pobýval v Pekingu, kde působil na československém velvyslanectví a zároveň se věnoval studiu čínštiny. V roce 1985 dokončil studium práva na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1985 do roku 1991 působil na federálním ministerstvu zahraničních věcí. V letech 1991 a 1992 se věnoval studiu diplomacie a obchodu na Georgtownské univerzitě ve Washingtonu. V letech 1993 až 1997 byl jednatelem firmy RK, která spravovala rodinný majetek prezidenta Václava Havla a jeho manželky Olgy. Firmu MCA, která se dnes zabývá pozemkovým a stavebním developmentem, správou pozemků a poskytováním služeb majitelům nemovitostí, založil v roce 1996. Nyní má asi 40 zaměstnanců.
EURO: Ústavní soud zrušil restituční tečku, ale jen pro přímé restituenty. Lidí jako jste vy, kteří své nároky získali postoupením, se to netýká. Stát může vaše pohledávky vypořádat už jen v penězích. Co tomu říkáte? ČERVENKA: Musím se s tím nejdříve podrobně seznámit, ale v zásadě tomu už nepřikládám velký význam.
EURO: Jaký objem nevypořádaných pohledávek v tuto chvíli držíte? ČERVENKA: Žádné pohledávky. A to ne proto, že bychom byli tak úspěšní a všechny včas uplatnili, ale že Pozemkový fond ve svaté válce proti Miloši Červenkovi, která trvá od roku 2000, řekl: my vaše nároky neuznáváme.
EURO: Velkou část vám asi uznali, nebo ne? ČERVENKA: Dlužník Pozemkový fond odmítl uznat asi devět desetin našich nároků.
EURO: A které pohledávky neuznal?
ČERVENKA: To je těžké říct. Fond vám třeba třemi usneseními potvrdí výši vašeho nároku, vy se normálně účastníte soutěží a on vám v prosinci řekne: pane Červenko, vaše nároky od května neuznáváme.
To všechno, co se teď v novinách psalo kolem Pozemkového fondu, je jen zlomek problémů spojených s touto institucí. Zásadní je, že fond důsledně trvá na tom, že není správním orgánem. Takže žádné třiceti či šedesátidenní lhůty. Babičce z Čakovic za dva roky, nějakým fešákům za dva dny. Jak uznáme za vhodné. Veřejní činitelé nejsme, takže máte smůlu. Tak oni jednají.
EURO: Vy považujete za klíčové, aby se fond začal chovat jako správní orgán?
ČERVENKA: My se teď chystáme na něj podat principiálně zcela novou žalobu. Budeme v ní říkat, že jde o zvláštní instituci, která nepochybně z velké části, ne však zcela plní veřejné funkce. A myslíme si, že tam, kde veřejné funkce plní, by se na ni mělo pohlížet jako na klasický správní orgán.
V tomto směru existuje nesmírně zajímavý judikát Nejvyššího správního soudu, který se týká ministerstva financí. Říká vlastně triviální věc: Jestliže existuje nějaký správní orgán a jestliže má nějakou obvyklou praxi pro řešení shodných situací v čase a místě, tak je musí vyřizovat stejně, jinak jde o diskriminaci.
EURO: Pozemkový fond tvrdě kritizujete, ale přitom jste mezi „vyvolenými“, s nimiž byly během letošního léta za velmi podezřelých okolností podepsány převodní smlouvy ve zvláštním režimu, kdy lukrativní nemovitosti fond vydával na základě pouhých žalob. Takto jste získal pozemky u letiště v Ruzyni a v Modřanech (EURO 45/2005). ČERVENKA: Co je na tom v mém případě podezřelého? Většinu žalob jsem podával dávno před červnem 2005, na pozemek v Modřanech již v roce 2003. Ne jako pan Večeřa den předem. Co se týče těch dvou pozemků v Ruzyni, tak stály na samém konci žebříčku mých priorit.
EURO: V noci ze 6. na 7. června, několik hodin před jednáním prezidia, na němž byl onen režim schválen, se prý konala schůzka pod vedením šéfa dozorčí rady Jiřího Drdy. Je pravda, že jste na ní byl i vy? ČERVENKA: O žádné schůzce nevím. Snažil jsem se hovořit se všemi lidmi z fondu, kteří do toho mají co mluvit. Klepal jsem na dveře a stěžoval si pánům Drdům, Rybníčkům, Kocourkům. Jednal jsem i s pány Brožíkem, Machovcem, Blažkem. Říkal jsem jim nesčetněkrát, že jednání fondu je protiprávní. Všechno marné.
EURO: Věříte, že se teď situace restituentů zlepší? ČERVENKA: Stačí se podívat na aktuální složení výkonného výboru. Kdo byl jmenován novým šéfem sekce restitucí? JUDr. Fišer, který byl zástupcem vyhozeného pana Skopala. Na fondu je od roku 1998. Kdo je novým místopředsedou výboru? Ing. Vigner, bývalý dlouholetý člen výboru a vedoucí sekce restitucí, později poradce předsedy Miškovského. Z vlastní zkušenosti vím, že bytostně nenávidí restituenty. Mám ho přitom za poctivého a férového člověka. Je to alespoň upřímně se mýlící člověk s mírně atrofovaným právním vědomím. Oni dva, pan Fišer s panem Vignerem, jsou ale spoluzodpovědni za ten obrovský problém nevypořádaných restitucí. A dnes jsou zpátky. Harmoniky, fujary… Nevěřil jsem vlastním uším, když jsem to slyšel.
EURO: Máte nějaký originální recept, jak by se měl stát s problémy restitucí vypořádat? ČERVENKA: Kdyby výkonný výbor nedělal v létě 2005 lumpárny, kdyby vše zveřejnil na internetu, byl by zvláštní režim dobrou myšlenkou. Vycházel z toho, že existují dvě skupiny restituentů - aktivní a pasivní. Pro stát představují větší riziko aktivní, kteří se důsledně domáhají svých práv a vesměs mají dost peněz na to, aby si zaplatili kvalitní právníky. Ti pasivní často vůbec nereagují. Soudím, že prezidiu nešlo již o spravedlnost, ale o snížení rizika pro stát, jemuž reálně hrozily a hrozí žaloby ve Štrasburku. Co by se stalo? Aktivní by rychle „vysáli“ nároky pasivních. Pokud by se vytvořila nějaká burza nároků, tak by na tom vydělali všichni. Cena pohledávek by šla určitě nahoru. Vždyť my jsme v tom hektickém období platili přímým restituentům až osminásobek nominální hodnoty.
EURO: Jste právník, jak hodnotíte nynější úsilí Pozemkového fondu o zneplatnění převodních smluv? ČERVENKA: Jsem přesvědčen, že to dělají úmyslně špatně, aby převody už nebylo možné zvrátit. Oni usilují o to, aby prohráli. V zákoně o Pozemkovém fondu je v paragrafu čtrnáct ustanovení, které říká, že úředník by si měl počínat tak, aby neohrozil důvěru v nestrannost svého rozhodování. Kdyby žaloby postavili na nedodržování obvyklých lhůt, tak mají daleko větší šanci. To však neudělali.
EURO: Myslíte, že žaloby jsou jen zastíracím manévrem k dokonání započatých zločinů? ČERVENKA: Někdy je těžké posoudit, zda je člověk hloupý doopravdy, nebo to hraje. Bývalý šéf fondu Josef Miškovský byl v tomto dokonalý. Když do kamery TV Nova koktal, jak moc se snažil, tak byste se rozplakal a dal mu pětikorunu. Ale to byste nemohl vědět, co všechno v zákulisí dělal, jak zákeřný to byl člověk.
EURO: V čem konkrétně? ČERVENKA: Prezidium fondu dle mých informací už od 1. července, kdy byl zvláštní režim zrušen, žádalo výkonný výbor, aby mu poskytl zprávu, nějaký seznam, co vlastně převedli. Předložili jej až na třetí požádání v polovině září. Při dobré vůli by to zvládli za několik hodin, jim to trvalo dva a půl měsíce. Shodou okolností soupis dali den poté, co byly v katastru zapsány pozemky na paní Brunovou a firmu Albafin v Bohnicích. Právě inženýr Miškovský blokoval a sabotoval činnost komise zřízené prezidiem, která měla během letního režimu řešit případy, kdy u jednoho pozemku došlo k souběhu několika žalob. Přitom tato komise do toho procesu mohla vnést určitou korekci.
EURO: Paní Brunová, o níž hovoříte, byla z vás všech jediná skutečná restituentka. ČERVENKA: Vím o tom své. Myslím si, že ona v této bohnické operaci hrála poměrně nevýznamnou roli. Byl to takový koník nejbělejší.
EURO: Stále se stylizujete do pozice, že s tou letní akcí vlastně nemáte nic společného. Přitom jste dáván do jednoho pytle spekulantů s pány Večeřou, Benediktem, Wimětalem a dalšími. ČERVENKA: Určitě mi není lhostejné, že skupina našich společností, která se zabývá zhodnocováním pozemků a developmentem, je spojována s osobami, které s touto branží nemají nic společného. Já ty lidi neznám a třeba vůbec nevím, proč pan Večeřa, zemědělský podnikatel z Vysočiny, potřebuje pozemky v Uhříněvsi. Je to o tom, kdo těm pozemkům dává přidanou hodnotu. Když pozemek koupím za x korun a prodám za 3x, potom jsem spekulant, protože nezvyšuji hodnotu půdy. Je ovšem rozdíl v tom, že my se zabýváme developmentem a myslíme to smrtelně vážně.
EURO: Ne každý vidí v developerské práci něco ušlechtilého. Proč nevratně likvidovat stovky hektarů orné půdy pro satelitní městečka, hypermarkety, byznyscentra a průmyslové zóny, když naše města i vesnice nabízejí obrovské příležitosti k rekonstrukcím, k novému využití starých průmyslových areálů? ČERVENKA: To, o čem mluvíte, je strašlivě složité téma. Já bych vám poradil: běžte se zeptat na pražskou radnici primátora Pavla Béma. On přece chtěl dát Praze novou tvář. Jako pravicový politik určitě ví, jak problém řešit. Pan primátor vám asi řekne, že v Uhříněvsi chtělo město vystavět nové městské čtvrti, školy, školky, zahrádky. Ale já bych se ho zeptal, je tohle váš džob, stavět nové čtvrti? Nemáte spíše nastavovat pravidla a starat se o infrastrukturu?
EURO: Právě Pavel Bém se velmi ostře vyjádřil proti letní restitucím v Praze. Takže vy to vidíte tak, že se komunální politici „montují“ do věcí, které jim nepřísluší? ČERVENKA: Město má instrumenty, jak si své zájmy uhájit. Existuje mnoho dobrých starostů, kteří svou roli pochopili a uvědomili si též nezastupitelnost podnikatelů. Ale to není případ primátora. Souhlasím, že je třeba se ptát, proč dochází k dalším záborům kvalitní zemědělské půdy, když tu zůstávají zanedbané třeba Vysočany. Problémem je, že změny územního plánu se uskutečňují v takových podivných vlnách. Teď už probíhá šestá. Primátor Bém, odhodlaný bojovat mečem proti spekulantům, rozhodl o pozastavení projednávání změn, protože je třeba prověřit, jestli by se na tom nemohl někdo pořádně napakovat.
EURO: Máte připraveno několik developerských projektů. Nakolik se toto pozastavení projednávání změn územního plánu dotýká třeba těch klíčových - Újezdu u Průhonic a Trojmezí - na nichž spolupracujete s proslulým architektem Normanem Fosterem? ČERVENKA: Trojmezí se to týká, ale nechtěl bych o tom hovořit v konfliktním tónu. Je to velký a velmi významný projekt, který se musí odpracovat. Újezd je už dávno schválen, tam by se příští rok mělo začít stavět.
EURO: K práci primátora Béma máte vážné výhrady, přitom jste vnímám jako člověk, který s řadou politiků ODS udržuje vřelé vztahy.
ČERVENKA: Jsem rád, když mě někdo spojuje s lidmi moudrými, vzdělanými a poctivými, ať jsou odkudkoliv. Strašně moc bych si přál, aby v Praze bylo vytvořeno prostředí, kde si budou konkurovat kvalitní projekty a nebude záležet na tom, kdo se s kým kamarádí.
Znám řadu úspěšných firem, které by se nikdy nezúčastnily různých obědů pravidelně pořádaných některými firmami pro magistrátní úředníky. My tam také nechodíme. Pro dokreslení bych uvedl, že jsme za celou dobu našeho fungování od magistrátu nekoupili ani milimetr čtvereční, ač jsme o to nesčetněkrát usilovali. Neprodali nám ani pidipozemky, které jsou uvnitř našich parcel. Přitom jiným toho prodali kvantum.
EURO: Vy v tom vidíte osobní antipatie? ČERVENKA: Odpovím jinak. Bývalý ministr zemědělství Fencl vydal rozhodnutí, které mělo při privatizaci půdy zvýhodnit zemědělce. Já jsem si to přečetl a říkal jsem si, aha, tohle jsme i my, také se věnujeme zemědělské činnosti. Tak nám prosím ty pozemky vydejte. Jak jsem se ale doslechl, Fencl byl absolutně hysterický, když se to dozvěděl. Co si to dovoluje ten lump, spekulant, podvodník! To, že má nárok na 140 hektarů kolem Prahy, je mi jedno! Já mu je nedám, řekl prý. Až po roce a půl vyjednávání a smlouvání prohlásil, tak tedy jen 60 hektarů, tomu syčákovi. Ale musí zaplatit pražskými nároky, žádné mimopražské nebereme. Tak to bohužel se mnou je.
EURO: Pokud je známo, vaše kariéra realitního magnáta odstartovala tak, že jste v roce 1999 převzal nájem asi 500 hektarů pozemků bývalého Státního statku Praha obdělávaných rodinou Veselých, která se dostala do finančních problémů. ČERVENKA: To byl jeden ze dvou začátků. Druhým impulzem byl můj kontakt s panem Schwarzenbergem, současným senátorem. Koupil jsem od něj před lety podstatnou část jeho restitučních nároků pocházejících z orlického panství.
EURO: Bylo to v době, kdy jste pracoval pro Olgu a Václava Havlovy. Jak se vlastně stalo, že jste se stal správcem majetku prezidentského páru? ČERVENKA: V roce 1992, po návratu ze studia na Georgtownské univerzitě ve Washingtonu, jsem se potkal s paní Olgou, s níž jsem se znal již z dřívější doby. Spolu s paní doktorkou Hornovou, což byla důvěrnice a advokátka Havlových, jsme navrhli strukturu řízení rodinných aktiv. Založili jsme firmu RK. V té době ještě skoro všechno bylo v ideálním spoluvlastnictví bratrů Havlových – dům na Rašínově nábřeží, Terasy Barrandov, Lucerna, mimopražské nemovitosti. Cílem bylo majetek transformovat tak, aby měl vždy jen jednoho vlastníka. Tuto práci jsem ukončil po úmrtí paní Olgy.
EURO: Byl to pan Schwarzenberg, kdo vám nabídl své pohledávky, nebo jste oslovil vy jeho? ČERVENKA: Jednali jsme se správci jeho majetku, s Janem Dobrovským a Danou Bérovou (současná ministryně informatiky - pozn. red.)
EURO: Právě odkoupenými orlickými nároky jste chtěl zaplatit za státní půdu na jihovýchodě Prahy. ČERVENKA: Z právního hlediska to byla standardní varianta, ale politika začala intervenovat do zákona. Politici řekli: Nás zákon nezajímá, s těmito svými nároky si dělejte, co chcete, musíte mít pražské. Takže jsme ty orlické s mírnou ztrátou prodali a koupili pražské.
EURO: Odkud jste získal prvotní kapitál? Dědil jste? ČERVENKA: První peníze pocházely z finanční instituce - České Kooperativy, kam jsem kdysi přišel a řekl: Půjčte mi 1,5 milionu, já vám je za rok i s úroky vrátím. A tak se také stalo.
EURO: Říká se, že v Praze a okolí dnes vlastníte řádově stovky hektarů půdy, a lze vás tak zařadit k nejbohatším lidem v zemi. Je to pravda? ČERVENKA: Ano, já a naše společnost vlastníme řádově stovky hektarů. Od fondu jich máme asi 150. Další desítky hektarů jsme nakoupili od soukromníků. Poměr těch „státních a nestátních“ se pozvolna vyrovnává.
