Případ „Dvořáček“ štěpí Palasovu Českomoravskou mysliveckou jednotu
Myslivci zahájili palbu, střílejí jeden po druhém. Probíhá ostrá výměna názorů ohledně činnosti jejich stavovské pojišťovny Halali, kterou vlastní Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) a myslivecká firma Interlov Praha. Někteří ji už dokonce překřtili na „Nalhali“, protože se cítí být oklamáni. Na počátku všeho byla jedna politováníhodná událost. Došlo k ní 28. července 2005, kolem 21.00 hodin, u obce Lány na Chrudimsku. Na poli se právě sklízela řepka. Zemědělci při dosékání objevili v porostu divoké prase a upozornili na ně místního myslivce Tomáše Dvořáčka, který byl jen pár desítek metrů od nich. Přišel se totiž „podívat na lišku“. Když Dvořáček spatřil divočáka, podlehl lovecké vášni a začal na zvíře, nacházející se v těsném sousedství odpočívajících traktoristů, střílet ze své brokové kozlice, ač to bylo v absolutním rozporu se všemi předpisy. Se zákonem o myslivosti, s mysliveckým řádem i se zákonem o zbraních a střelivu. Pálil takzvanou jednotnou střelou i hrubými broky. Riskantní jednání se mu nevyplatilo. Jednotná střela typu Brenneke zasáhla jednoho ze zemědělců do pravého kolenního kloubu. Způsobila mu tříštivou zlomeninu mediálního výběžku stehenní kosti a poškození měkkých tkání. Dvořáček byl za neodpustitelnou klukovinu soudem po zásluze odměněn. Za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti dostal devět měsíců podmíněně a zákaz výkonu práva myslivosti na dva roky. „Ano, bylo to nezodpovědné a lehkovážné. Dodnes mám z toho výčitky svědomí, v noci nemohu spát, “ uznává myslivec svou vinu. Může ještě hovořit o štěstí. Poškozený kombajnér Miroslav Müller se po devíti měsících natolik zrehabilitoval, že se mohl vrátit do práce.
Jak z toho mohou vyžít.
Je pochopitelné, že Dvořáček nese trestní odpovědnost, zarážející však je, že by měl hradit i veškeré škody, které způsobil. Právě pro tyto případy je totiž pojištěn u Halali, všeobecné pojišťovny. S ním i všech dalších téměř sto tisíc členů Českomoravské myslivecké jednoty, největší myslivecké organizace v České republice. Mají uzavřenu skupinovou pojistku a roční pojistné ve výši 100 Kč platí v rámci pětisetkorunového členského příspěvku (tento příspěvek obsahuje ještě 50 Kč za úrazové pojištění). Bez pojištění odpovědnosti za škody vzniklé při výkonu práva myslivosti by ani nedostali zbrojní průkaz. Pro každého, kdo loví zvěř (ať je v ČMMJ nebo mimo), je dle zákona o myslivosti toto pojištění povinné. Funguje to obdobně jako povinné ručení pro majitele motorových vozidel. Stejně tak to české zákony výslovně nařizují i dalším vybraným profesím – architektům, exekutorům, advokátům, daňovým poradcům, soudním znalcům. Je to taková jistota, že když při výkonu povolání zaviní něčí smrt, zranění, způsobí škody na majetku či finanční škody, nemusejí platit ze svého. Ale především - a to je třeba zdůraznit - je to důležité pro všechny poškozené, aby nezůstali na holičkách, bez prostředků. Otázkou totiž je, kdo by v konečném důsledku nejvíce odnesl, kdyby třeba pojišťovny odmítaly odškodňovat oběti dopravních nehod, pokud viník hrubým způsobem porušil dopravní předpisy, dejme tomu jel opilý na červenou. Proto zákon o pojistné smlouvě hovoří o povinnosti poskytnout pojistné plnění i v případech, kdy jde o úmyslné jednání. „Já myslím, že analogii s automobilismem v tom nelze hledat. Vždycky totiž záleží, jak zní zvláštní právní předpis pro tu kterou profesi, v našem případě zákon o myslivosti. A co se týče škod způsobených opilými řidiči, to sice pojišťovna poškozenému zaplatí, ale poté to po viníkovi regresem vymáhá,“ upozorňuje ředitel pojišťovny Halali Antonín Stibůrek.
VZP chce peníze za léčení.
Nyní jde o to, kdo zaplatí léčení zraněného kombajnéra Müllera, kdo mu uhradí bolestné, ztrátu na výdělku, případně poskytne náhradu za zhoršení společenského uplatnění. Nejdříve se ozvala Všeobecná zdravotní pojišťovna, která vyzvala Tomáše Dvořáčka, aby uhradil 75 tisíc za léčení. Dvořáček ji odkázal na svou pojišťovnu, ale Halali platit odmítla. Jelikož prý pojištěnec opakovaně a hrubým způsobem porušil zákon stejně jako všeobecné pojistné podmínky plnit nelze. Jde prý o nelikvidní pojistnou událost. Myslivci se začali bouřit. Vcelku logicky argumentují tím, že pokaždé, když se nějaký takový případ stane, je za tím porušení nějakého zákona či předpisů. Bez porušení by z podstaty věci ani k pojistné události dojít nemohlo. „Třicet osm let pracuji v pojišťovnictví a s něčím takovým jsem se nikdy nesetkal. Je to absolutně nepochopitelné. Vím o jiných obdobných případech z oblasti myslivosti, kdy pojišťovny bez problémů plnily,“ říká Jaroslav Král z chrudimské firmy SP makléřská společnost, jenž Dvořáčka na základě plné moci zastupuje. Kvůli případu podal Král i stížnost k České národní bance, která zajišťuje státní dohled v pojišťovnictví. Nimrodi žijí v nejistotě, že i jim by se něco podobného mohlo stát. Na internetových stránkách myslivecké jednoty se rozproudila poměrně emotivní debata. Celý případ je rozebírán i v odborných časopisech Myslivost a Svět myslivosti. „Pojištěni ve skutečnosti vůbec nejsme. Když se něco stane, Halali má spoustu možností a kliček, jak se placení způsobené škody vyhnout, a zaplatíš myslivče, člene ČMMJ, všechno sám…“ píše jeden z autorů příspěvků podepsaný jako Bohouš. Jiný z diskutujících svůj text nadepsal příznačně - Jsem z toho jelen.
Ať se s námi soudí.
Kritici pojišťovny poukazují kromě jiného na již zmíněný zákon o myslivosti, který nařizuje všem lovcům uzavřít pojištění. „Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výluku, v důsledku které se pojištění nevztahuje na případy neopatrného chování pojištěného,“ píše se v něm mimo jiné. Pojišťovna Halali výluku uplatnila, protože se domnívá, že chování Tomáše Dvořáčka už překročilo hranice neopatrného chování, šlo prý o úmysl. „Bylo to vědomé a opakované porušení zákona. Ten člověk střílel ve směru, kde stáli lidé, a během sklizně, kdy to zákon výslovně zakazuje,“ zdůrazňuje šéf pojišťovny Stibůrek. Pojišťovna Dvořáčkovo jednání kvalifikovala jako úmyslné, u něhož všeobecné pojistné podmínky pojišťovny Halali výluku z likvidace připouštějí, ačkoliv Dvořáček byl odsouzen pro nedbalostní čin, nikoliv úmyslný. „Tím úmyslem není myšlen vražedný úmysl. Ve smyslu našich pojistných podmínek je úmyslem každá škoda způsobenou úmyslným jednáním či opomenutím,“ říká Stibůrek. Odmítá nařčení, že by Halali takto postupovala standardně, aby si vylepšila hospodářské výsledky. „Jde o zcela mimořádný případ. Ročně v oblasti pojištění odpovědnosti bez jakýchkoliv problémů likvidujeme 90 pojistných událostí, z toho 30 až 40 se týká škod na zdraví. Ale jsou hranice, za které už nelze jít. Je to i signál všem myslivcům, aby se takovéhoto riskantního jednání vyvarovali,“ podotýká Stibůrek. I přesto jsou prý připraveni plnit, kdyby o tom rozhodl soud. Dvořáčka nadále ředitel vybízí, aby zažádal pojišťovnu o mimořádné pojistné plnění. Naznačuje přitom, že vstříc mu nevyjdou, bude-li celou věc řešit cestou stížností. „Oni po nás chtějí, abychom je prosili na kolenou, ale copak toto je standardní přístup ke klientům?“ říká Jaroslav Král z chrudimské SP makléřské společnosti. Obdobné pojištění nabízejí myslivcům i jiné pojišťovny, ovšem za troj až čtyřnásobně vyšší částky. „Kdyby se tento případ stal u nás, tak to bez mrknutí oka zaplatíme. Ale možná že právě nízké pojistné u Halali je tím základním důvodem, proč plnit odmítají,“ domnívá se odborník z České podnikatelské pojišťovny, který však v této souvislosti nechce být jmenován. Nechápe prý, jak vůbec může konkurenční pojišťovna s tak nízkým pojistným vyžít. A přesto je Halali v zisku. Její hospodářský výsledek před zdaněním byl v letech 2005 i 2006 přes pět milionů korun.
Chceme informace.
Asi nejpilnějšími přispěvateli v diskusi na stránkách www.cmmj.cz jsou Jiří Hanák, místopředseda mysliveckého spolku na Praze 6, a Jan Vebr, řadový člen. Oba naznačují, že peníze pojištěnců mizí v Halali jako v černé díře. Ústav, který má pouze devět zaměstnanců, prý vykazuje relativně vysoké náklady a nízký objem plnění. Dle jejich názoru se peníze projídají na úkor pojištěnců. „Chtěli jsme podrobnější informace o hospodaření Halali, ale odpovědní lidé v pojišťovně i ve vedení ČMMJ nás odbývají, že je to obchodní tajemství,“ říká Jiří Hanák. Jan Vebr přišel se zcela jiným vysvětlením, proč Halali v případě Dvořáček neplní. Míní totiž, že její pojištění vůbec nezahrnuje finanční škody, kam prý patří i náklady na léčení poškozených. „Není to pravda. Náklady na léčení zahrnujeme mezi věcné škody, které běžně hradíme až do výše půl milionu korun,“ brání se šéf pojišťovny Stibůrek.
Předsedou představenstva Halali je šéf myslivecké jednoty Jaroslav Palas, jinak též bývalý ministr zemědělství. Ten soudí, že rozdmýchávání kauzy Dvořáček zapadá do dlouhodobých snah některých myslivců, kteří usilují o destabilizaci Českomoravské myslivecké jednoty. „Neustále útočí na řádně zvolenou mysliveckou radu, na naši firmu Interlov i na pojišťovnu. Nechci to ale personifikovat, my si to vyřešíme,“ slibuje Palas.
Kamrlík za 210 tisíc měsíčně Českomoravská myslivecká jednota je kromě pojišťovny Halali též vlastníkem firmy Interlov Praha, obchodující se zvěřinou, trofejemi, krmivy a léčivy. Firma je už několik let ve ztrátě. Zvláštní pracovní skupina ustanovená mysliveckou radou ČMMJ provedla loni analýzu negativního vývoje v Interlovu, přičemž zjistila některé poměrně alarmující skutečnosti. Kromě jiného objevila tajné „konto Brouk“, zřízené bývalým jednatelem ČMMJ Vladimírem Broukalem. Z tohoto konta byly dle závěrečné zprávy komise odčerpávány peníze mimo firmu. Za svou práci pro Interlov byl skrze něj odměňován právě zmíněný Broukal (dostával peníze za plný pracovní úvazek, ačkoliv měl plný úvazek i v ČMMJ). Rovněž z něj byl financován provoz honitby Louštín na Rakovnicku, kde se Broukal & spol. věnovali myslivosti. Interlov stejně jako myslivecká jednota sídlí v budově pojišťovny Halali v Jungmannově ulici. Za jednu jedinou místnost o ploše cca dvanáct metrů čtverečních platil Interlov od roku 1995 až do roku 2001 nájemné neuvěřitelných 210 tisíc korun měsíčně. Tímto trikem byly miliony z Interlovu přečerpávány do Halali. Navzdory tomu všemu působí dnes Vladimír Broukal v pojišťovně Halali jako poradce.
