Předvolební sliby se nám daří plnit
Jaromír Císař (70) se narodil v Olomouci. Po absolvování vysoké školy působil od roku 1961 na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1970 však byl pro své politické postoje donucen ze školy odejít. O dvacet let později byl rehabilitován, vrátil se na VŠE a až do loňského roku zde jako vedoucí katedry přednášel v kursech drobného podnikání a trhu nemovitostí. Nyní působí jako ministr pro místní rozvoj. Do roku 1970 byl členem KSČ, do ČSSD vstoupil v roce 1994. Jako předseda ústřední bytové komise byl spoluautorem bytové politiky ČSSD. Je ženatý, manželka je v důchodu, má dceru a syna a pět vnoučat.
EURO: Při ročním hodnocení vlády kritizoval premiér Miloš Zeman i váš resort. Měl jste obavy, že vás odvolá? CÍSAŘ: Neměl a nikdo mně ani nic podobného nenaznačil. Navíc si myslím, že se mému úřadu víc věcí podařilo, než nepodařilo. Za úspěch považuji například to, jak se v posledním roce změnil přístup k regionům. Důkazem jsou tři regionální programy rozvoje. Týkají se severozápadních Čech, Ostravska a revitalizace prostoru Ralsko-Mladá a vláda je už schválila.
EURO: Slabinou regionální politiky ovšem zůstává především fakt, že dosud není dostatečně provázaná. CÍSAŘ: Je pravda, že se ještě zcela nepovedlo nastartovat proces koordinace regionální politiky, vzájemných informací mezi sektorovými a regionálními plány a jejich sladění. Proto byly letos v červnu zřízeny Regionální řídící a mo nitorovací výbory složené podle doporučení Evropské unie, v nichž jsou zastoupeny státní správa, samospráva, podnikatelské subjekty a představitelé neziskových organizací.
EURO: Jaké budou mít výbory pravomoci? CÍSAŘ: Budou schvalovat předložené návrhy programů, které by měly být financovány i z prostředků Evropské unie. To jsou poměrně dosti rozsáhlé pravomoci, ovšem fakticky rozhodnou orgány Evropské unie, které posoudí, zda jsou respektovány jejich požadavky na zpracování plánů.
EURO: Jaký je statut výborů? CÍSAŘ: Jsou stálé a fungují zatím při ministerstvu. Ještě totiž není hotová územní samospráva, nejsou kraje. Proto nejsou jejich členové voleni, ale jmenováni ministerstvem. Je pravda, že jsou tím výbory tak trochu odtrženy od regionálních struk tur. Není ale jiná cesta, protože dosud máme jenom okresy a nic víc. A tyto výbory by měly zpracovávat programy pro jednotlivé regiony (programy pro NUTS 2 - viz str. 30).
EURO: Výbory tedy vznikly víceméně díky požadavku Evropské unie? CÍSAŘ: Ano, to byl požadavek EU, aby Regionální řídící a monitorovací výbory urychleně a v souladu s pravidly unie vznikly, protože není krajská samospráva, jež by je ustavila jinou procedurou.
EURO: Má ministerstvo ještě jiné potíže, protože dosud nevznikly vyšší územně samosprávné celky? CÍSAŘ: Zatím musí ministerstvo zabezpečovat všechny funkce a kompetence, o kterých se předpokládá, že převezmou právě kraje.
EURO: Jestliže tyto kompetence jsou zatím na vašem úřadu, zvyšuje se tím počet lidí a nároky na výdaje ministerstva? CÍSAŘ: Zatím hospodaříme s tím, co máme. My jsme chudé ministerstvo a nemůžeme získat víc lidí. Proto jsme požádali, aby vláda schválila převod deseti lidí z našich podřízených organizací, které jsou mimochodem taky chudé, to znamená n apříklad z Ústavu územního plánování či z České centrály cestovního ruchu.
EURO: První Regionální operační programy jste už připravili. Kolik peněz na ně bude potřeba, z čeho se budou platit a jak velkou část můžeme dostat z evropských zdrojů? CÍSAŘ: Letos byly poprvé ze státního rozpočtu vyčleněny speciální prostředky na podporu regionálního rozvoje ve výši 320 milionů. Ty jsou z větší části využity na realizaci regionálních programů, o kterých jsem mluvil v úvodu. Regionální operační program je zpracován na plánovací období Evropské unie, které je nyní určeno na roky 2000 až 2006. Jsou tam stanoveny určité priority rozvoje každého regionu a velmi rámcově vyčleněny některé požadavky na jejich finanční zabezpe čení. Řádově jde o několik miliard korun, skutečné výdaje však budou upřesněny až poté, kdy Česká republika bude vědět, kolik obdrží na celé plánovací období. Z této částky bude nutné vyčlenit určitou část na Sektorové operační programy a na spuštění Regionálních operačních programů. Důležitější však než stanovení celkové částky je nalezení vlastních prostředků. Je třeba si uvědomit, že evropské peníze budou pouze přidané k národním prostředkům. Čili čím více peněz najdeme na národní úrovni, tím více bude možné nárokovat od Evr opské unie. Nikoliv obráceně. Takže záleží také na regionech, obcích, podnikatelské sféře, nejenom na státním rozpočtu.
EURO: Ale například regionální program rozvoje pro severozápadní Čechy by se měl rozběhnout již od příštího roku, takže byste již měli mít představu, kolik budete chtít nárokovat? CÍSAŘ: Národní podíl bude stanoven v příštím roce na podkladě Národního rozvojového plánu, který bude projednán v Evropské komisi. Na základě tohoto jednání pak Evropská komise stanoví výši prostředků pro Českou republiku stejným způsobem j ako pro další kandidátské země. To je první krok. Ve druhém pak půjde o rozdělení těchto prostředků na sektorovou a regionální úroveň. Je třeba říci, že tento program nebyl zpracován kvůli nárokování určité částky, ale abychom si ověřili metodi ku zpracování dokumentů, které slouží jako vzor pro ostatní regiony. A proto také není konečný. Až budeme znát podrobnější finanční plán pro ČR, tak bude muset být program pro severozápadní Čechy upřesněn.
EURO: Jsme tedy dobře připraveni na to, abychom získali nějaké prostředky od EU, nebo spíš ne? CÍSAŘ: Je to třeba diverzifikovat podle jednotlivých resortů. To také bylo nyní konstatováno na poradě s představiteli Evropské unie, kde jednotlivé resorty skládaly účty. Já tam sice nebyl, ale byl jsem informován, že ministerstvo dopadlo dobře , jiná dopadla hůř. Nechtěl bych je ale jmenovat. Určité zpoždění bylo konstatováno na ministerstvu financí. Právě tam s obtížemi vznikal útvar, který by měl být jakýmsi styčným bodem s unií. Měl by vést účet prostředků, jež dostáváme z un ie, a měl by je rozdělovat. Ale na ministerstvu financí je to už dnes překonáno, útvar vznikl a měl by fungovat.
EURO: Lze tedy vůbec říci, kolik by mohlo z Evropské unie celkem přijít prostředků v uvedeném období? CÍSAŘ: To jsme teď říkali, to záleží…
EURO: …ani odhadnout se to nedá? CÍSAŘ: Lze to uvést přibližně v procentech. Podle naší představy zhruba třetina prostředků by měla jít na realizaci Regionálních operačních programů a dvě třetiny na sektorové. Ale je to jen naše představa, která ještě bude muset být upřesn ěna a projednávána se všemi zainteresovanými resorty, s orgány Evropské komise a podobně.
EURO: Stejně by bylo zajímavé slyšet, o jakou částku by se mohlo jednat. CÍSAŘ: Po vstupu může Česká republika získat maximálně čtyři procenta svého HDP, to jsou kritéria daná Evropskou unií. A v předvstupním období záleží na řadě faktorů. Nicméně, jelikož v současnosti získáváme kolem 60 až 70 milionů eur ročně z programu Phare, tak se domníváme, že republika by mohla mít nárok na zhruba 200 milionů eur ročně. Ale je třeba se zeptat také z druhé strany, zda nejsou preferovány jiné kandidátské země. A rozhodovat se bude podle hlediska, jak k valitní programy budou předloženy.
EURO: Když jste uvedl, že by šlo dosáhnout asi 200 milionů eur ročně, jak velké prostředky by se k tomu musely generovat z vlastních zdrojů? CÍSAŘ: Je potřeba nalézt základní prostředky ve výši několika miliard korun. Podíl evropských zdrojů by mohl dosáhnout rámcově poloviny. Zatím však všechny národní peníze bude muset ze sta procent garantovat státní kasa. Později by to bylo jinak. Jak mile vzniknou krajské samosprávy a dojde k reformě daňové soustavy a bude určeno, které daně patří krajům a které obcím, pak bude situace vypadat jinak. Nyní však nepředpokládám, že by obce se svými rozpočty vstupovaly do regionální p olitiky.
EURO: Ale taková částka se ve státním rozpočtu na příští rok najde asi těžko? CÍSAŘ: Záleží na tom, jak se naše ekonomika bude rozvíjet, jak se nám podaří obnovit růst a vytvářet prostředky pro financování těchto záležitostí.
EURO: To však nejsou vaše jediné nároky. Určitě budete chtít přidat například i na bydlení. CÍSAŘ: Je pravda, že i tady budeme požadovat zvýšení, protože bychom rádi posílili podporu nájemní výstavby. O přesných číslech se však zatím nechci zmiňovat.
EURO: Premiér se při ročním bilancování zmínil o nedostatcích bytové politiky. Myslíte, že se vám v této oblasti daří naplňovat předvolební sliby? CÍSAŘ: Řekl bych, že se nám daří postupně plnit, co jsme v předvolebním programu slíbili. Objem prostředků na bydlení se letos zvýšil o dvacet procent, upřesnily se podmínky pro nájemní výstavbu a byl schválen program oprav panelových domů. Letos stát dává na podporu bydlení 14,7 miliardy korun. Podíl těchto výdajů představuje 0,78 procenta HDP, a je tak nejvyšší od roku 1993.
EURO: Před vstupem do vlády jste ovšem zdůrazňoval, že na bydlení musí státní rozpočet dávat nejméně 1,5 procenta HDP. CÍSAŘ: Prioritu zvýšení prostředků na bydlení měly ve svých programech i předchozí vlády. K posunu však došlo až letos, což při napjaté situaci rozpočtových zdrojů považuji za úspěch. I nadále se předpokládá každoroční zvyšování těchto výdajů a jejich podíl na HDP by měl v roce 2002 dosáhnout jednoho procenta.
EURO: Dříve jste sám upozorňoval, že stát pomáhá jen bohatým a neumí vyřešit bytovou situaci mladých a nemajetných rodin. Myslíte, že se vám daří naplňovat slib dostupnějšího bydlení pro širší vrstvy? CÍSAŘ: Dostupnost bydlení pro mladé lidi je skutečně nízká, příčinou je ovšem značná disproporce mezi příjmovou úrovní těchto rodin a cenami bydlení. Tady by měl pomoci zákon o neziskových společnostech. Jeho záměr vláda schválila minulý měsíc.
EURO: To je zatím jen záměr. Sociální demokracie také už dva roky hovoří o potřebě startovních bytů. Kde jsou? CÍSAŘ: Při nynějších cenách bytů je jasné, že se k nim bez neziskové výstavby nedostaneme. Prvotním cílem je ovšem zvýšit nabídku bytů. I po zahájení neziskové výstavby bude platit zásada, že by se lidé s nižšími příjmy měli orientovat na starší nebo nájemní bydlení, nikoli na pořízení nového bytu do vlastnictví. Pořízení starších bytů chceme zpřístupnit tím, že se pokusíme i pro ně prosadit zvýhodněné hypoteční úvěry.
EURO: Pokud vláda nyní schválila věcný záměr zákona o neziskových společnostech, kdy odhadujete, že se takto postaví první byty? CÍSAŘ: Je pravda, že i kdyby zákon vstoupil v platnost už v příštím roce, nějakou dobu bude trvat, než bude tento systém produktivní. Neziskové společnosti totiž musejí nejprve vzniknout, sehnat pozemky a zajistit financování. Poč ítám proto, že by se první „neziskové byty mohly dostavět nejdříve někdy v roce 2002.
EURO: Ani nezisková výstavba k dostupným bytům bez masivních dotací nepovede. CÍSAŘ: Neziskové byty by se měly z dotací financovat jen částečně. Počítá se i se spoluúčastí budoucích nájemníků a hlavním zdrojem by měl být mimorozpočtový fond rozvoje bydlení. Pro zřízení a start tohoto fondu se přitom uvažuje s využitím prostředků z privatizace.
EURO: Zřízení podobného fondu začala připravovat už předchozí vláda. I vy jste slibovali, že to bude už letos. Kdy tedy fond vznikne? CÍSAŘ: Pokud se chceme dočkat prvních neziskových bytů už kolem roku 2002, musíme se snažit, aby to bylo co nejdříve.
EURO: Co bude do té doby? Budou se dál stavět dotované nájemní byty? CÍSAŘ: V podstatě ano. Letos dostanou obce na výstavbu nájemních bytů 3,48 miliardy korun a připravujeme návrh, aby se ve stejném rozsahu pokračovalo až do vzniku neziskových družstev.
EURO: Program podpory nájemních bytů je předmětem značné kritiky, protože odčerpává příliš mnoho peněz, aniž by nějak pomohl nemajetným rodinám. I proto měl být už letos ukončen. CÍSAŘ: To zatím z výše uvedených důvodů nejde. Je pravda, že obce těžko shánějí prostředky, které k dotacím ještě na dokončení bytů potřebují, ale i pro ně je nutné nejprve připravit systém vícezdrojového financování, který potom využi jí neziskové společnosti.
EURO: Připravujete změny pro podporu soukromé výstavby? CÍSAŘ: O určitých modifikacích uvažujeme. Především bychom chtěli připravit zákon o podpoře bydlení, a v jedné právní normě tak sladit současná i připravovaná podpůrná opatření. V něm bychom chtěli rozšířit nárok na úrokové d otace poskytované k hypotečním úvěrům také na již zmíněné pořízení starších bytů. Na zvýhodněné hypotéky by rovněž měly podle našeho názoru dosáhnout obce a společnosti, které budou stavět na neziskovém principu.
EURO: Lidé zatím nejvíc využívají stavební spoření a velký zájem je rovněž o bezúročné půjčky. Bude se u nich něco měnit? CÍSAŘ: U stavebního spoření zatím o žádné změně neuvažujeme. Naopak u bezúročných půjček se budeme muset nad dosavadními podmínkami zamyslet, protože zájem značně převyšuje možnosti státního rozpočtu. Ten program byl přijat za zvláštní ch politických okolností a poněkud neuváženě. Důsledkem je, že se pak tyto půjčky vyčerpají během jediného měsíce.
EURO: Znamená to, že uvažujete o ukončení bezúročných půjček? CÍSAŘ: V příštím roce rozhodně ne, ale k určitému omezení zřejmě budeme muset přistoupit. O podrobnostech bych však zatím nerad hovořil.
