Kdo nikdy nebyl veganem, nezažil ketózu a neodříkal si lepek, jako by nežil „zdravě“
Lidé podléhají trendům ve výživě stejně snadno jako diktátu módy. Jenže zatímco nevhodnou volbou střihu šatů nebo vzoru košile se můžete tak maximálně společensky znemožnit, nevhodnou stravou založenou například jen na konzumaci ovoce a ořechů, pokud usoudíte, že nejlepší je být frutariánem, si můžete místo společenské pověsti poškodit vlastní zdraví. Zaměřili jsme se proto na výživové trendy, které jsou právě v kurzu, a jejich přínosy či případná negativa jsme probrali s lékařkou, dietoložkou a výživovou poradkyní Václavou Kunovou, která se snaží vyvracet nepravdy a polopravdy týkající se vhodné a zdravé stravy, jež se často objevují v médiích.
Ať už se rozhodnete stát vegany, vegetariány nebo jíst podle principů paleo diety, můžete se stravovat tak, abyste svému zdraví prospěli a přijali všechny potřebné složky potravy. „Ale čím striktnější režim se rozhodnete dodržovat, tím více toho o výživě musíte vědět. Musíte vědět, kde získat bílkoviny, železo, vitamin B12. Při přísných stravovacích režimech, jako je například veganství, se nevyhnete užívání potravinových doplňků, pokud vám v těle nemá něco chybět,“ uvozuje doktorka Kunová.
Veganství nadevše
Poslední dobou aby se člověk v určitých sociálních skupinách pomalu styděl za to, že si dá k snídani vajíčka nebo chleba s medem. Vegané veškeré potraviny živočišného původu bez výjimky odmítají, nehledí ani na to, zda takové potraviny zdraví prospívají, či nikoli.
Pravidla veganství tak nedovolují konzumovat maso ani ryby, vejce, mléčné výrobky nebo zmiňovaný med.
Zvířata by kvůli produkci potravy neměla být podle veganů nejen zabíjena, ale ani jakkoli využívána. Čistě rostlinná strava je stále populárnější na celém světě, snad i proto, že vegané své veganství hlásají na všechny strany a zejména sociální sítě přetékají příspěvky hrdě se hlásícími k veganství a odsuzujícími konzumaci čehokoli, co je živočišného původu.
Tento výživový trend je velmi populární mezi mladými lidmi, kteří zdůrazňují etická a ekologická hlediska své volby.
Etické důvody lze pochopit celkem snadno. Zvířata máme rádi. Ty ekologické už zase tak dobře vysvětlitelné a podložené nejsou. Ano, produkce živočišné stravy je výrazně náročnější než pěstování zemědělských plodin, ale půdu, kterou tvoří pastviny pro hospodářská zvířata nebo trvalé travní porosty, lze často zemědělsky zkulturnit jen velmi těžko a s velkými výdaji. Na toto téma už existují studie srovnávající využití půdy s ohledem na některé významné výživové trendy a veganská dieta z nich rozhodně nevychází nejlépe.
Veganství je sice dobře pochopitelná volba založená na ideálech, ale tvrdit, že je tou jedinou správnou a zdravou možností, je vcelku liché, přestože se to vyznavači veganství snaží poměrně intenzivně vysvětlovat všem, kdo se přiblíží k nim nebo k jejich profilům na sociálních sítích.
Cesta do pravěku
V popularitě si s veganstvím nezadá tzv. paleo dieta neboli paleolitická dieta, která odkazuje na stravu našich pravěkých předků v období paleolitu.
Zemědělství tehdy neexistovalo a potravu lidé získávali lovem a sběrem. Lovci a sběrači tak neznali obilí ani mléčné výrobky. Netrápili se intolerancí lepku ani laktózy, živili se masem, rybami a rostlinami. O totéž se pokoušejí moderní paleo eateři, kteří ze své stravy striktně vylučují veškeré obilniny, ale i luštěniny a brambory, mléko a jakékoli výrobky z něj a alkohol.
Ti opravdu přísní nekonzumují ani čaj a kávu.
Ovoce sice vyloučeno není, ale jeho konzumace by měla být střídmá. Pozitiva vidí paleo eatři naopak v tucích, které přijímají hojně ve formě avokáda, kokosového oleje, ale i v podobě tuků živočišných. Vejce, maso a zelenina jsou významnými složkami tohoto výživového trendu.
Ti, kteří se podle pravidel paleo diety stravují, často říkají, že nejde o dietu, ale o životní styl.
Paleo strava se dá poskládat vcelku vyváženě tak, abyste tělu dodali všechny potřebné živiny, ale problematické může být vyloučení potravin, které zajišťují rozmanitou a zdravou mikrobiotu (dříve nesprávně označovanou jako mikroflóra), nezbytnou nejen pro správné fungování zažívacího traktu.
Vyloučením mléčných výrobků se vyznavači palea připravují o jogurty a další kysané výrobky, které střevům prospívají, totéž platí pro některé druhy luštěnin a obilovin. Dá se to sice dohnat kvašenou zeleninou, třeba dnes tak populárním kimchi, nebo doplňky stravy, ale velká část paleo jedlíků se spokojí se steakem a zeleninou, aniž by tento aspekt svého způsobu stravování vůbec řešila.
Paleo bývá často odsuzováno pro nadměrnou konzumaci masa i s odkazem na etické a ekologické hledisko. Zvýšená konzumace masa ale základem této diety rozhodně není. Ti, kteří na paleo přešli, hlásí nárůst energie, lepší spánek i trávení.
Málo cukru, hodně tuků
Na podobných pravidlech je postavena LCHF, tedy low carb high fat dieta, založená na omezení konzumace sacharidů na minimum a vyšší konzumaci tuků, ze kterých tělo získává energii. Diety s velmi nízkým příjmem sacharidů (pod 50 gramů za den) jsou označovány za diety ketogenní, neboť při nich dochází ke ketóze, kdy tělo místo cukrů, kterých se mu nedostává, spaluje vlastní tuky.
Při LCHF tak dochází k poměrně rychlému úbytku váhy, mimo jiné i díky odvodnění, protože cukr na sebe v těle vodu váže. Z dlouhodobého hlediska ale doktorka Kunová takovou dietu rozhodně nedoporučuje. Platí stejná výhrada jako u palea: „Pokud ve stravě chybí prebiotikum, substrát nezbytný pro kolonizaci střev střevní mikrobiotou se nevytvoří, a když budete konzumovat probiotika dejme tomu z kvašené zeleniny, kysaných výrobků nebo z doplňků, zdravé bakterie se ve střevě neusadí, protože nemají kde.“ Na rozdíl od palea připouští LCHF konzumaci vysokotučných mléčných výrobků, takže probiotika můžete konzumovat i ve formě například plnotučných jogurtů.
Extrémní formou ketogenních diet jsou komerční produkty, jejichž výrobci dodávají „kompletní stravu“ v podobě předem připravených instantních jídel, jako jsou polévky, proteinové nápoje, těstoviny se zvýšeným obsahem proteinů a naopak sníženým obsahem sacharidů. Při takové formě stravování zhubnete nejen vy, ale i vaše peněženka a okruh přátel, protože se připravíte o jakoukoli sociální interakci spojenou s konzumací jídla.
Intolerance a alergie
V posledních letech také strmě stoupá počet lidí, kteří ze své stravy některé potraviny vylučují. Například ty obsahující lepek a laktózu.
Vědomé jednání na základě potravinových intolerancí či celiakie se často směšuje se zdravými výživovými trendy. Nejíst lepek je teď zkrátka moderní, byť jeho škodlivost pro zdravého člověka nebyla nijak prokázána. Bez konzumace lepku se dá docela dobře žít.
Na druhé straně jej mohou obsahovat takové potraviny, které prospívají zdravým střevům, jako třeba žitný chléb nebo obilné vločky.
Rozhodnete-li se lepek ze stravy vyloučit, budete muset velmi pečlivě sledovat to, co jíte, protože jej najdete třeba i v potravinách, ve kterých jeho přítomnost není na první pohled zjevná. Nestačí vynechat pečivo a knedlíky.
Být bezlepkářem bez příčiny ale nedává příliš smysl.
Nejen kráva mléko dává
S mlékem je to jiné. Částečnou nebo úplnou neschopnost trávicího traktu zpracovat laktózu způsobuje nedostatek enzymu – laktázy, která mléčný cukr štěpí. Nedostatek laktázy je dobře zjistitelný několika druhy testů.
„Nesnášenlivost laktózy se týká až 20 procent populace. Není to tedy nic, co je trendy nebo hodné posměchu,“ vysvětluje Kunová. Častým projevem laktózové intolerance jsou průjmy a lidé, kteří jí trpí, se mléku celkem přirozeně vyhýbají. Mají-li ale alespoň částečnou schopnost mléčný cukr štěpit, nemusejí se bránit tvrdým a zrajícím sýrům ani jogurtům nebo zakysaným výrobkům.
Nemáte-li problém s laktózou, není důvod si mléko a mléčné výrobky odříkat. To, že by mléko způsobovalo zahlenění organismu, již bylo vyvráceno.
O prospěšnosti zakysaných mléčných výrobků, jako je kefír, kyška nebo acidofilní mléko, naopak žádné pochyby nejsou. Aktuálně jsou velmi populární „mléka“ rostlinná, která mají se skutečným mlékem společnou jen bílou barvu, a často ani to ne.
Neobsahují sice laktózu, ale ani vápník a obvykle je v nich velmi malý obsah bílkovin. Dokážou mléko nahradit v chuti a v jeho funkci při vaření, ne ale jako zdroj bílkovin a vápníku. Z tohoto úhlu pohledu je na tom nejlépe „mléko“ sójové.
Co si z toho všeho odnést? Jezte tak, abyste se cítili dobře, pokud možno jste nepoškozovali své zdraví ani své sociální vazby.
Málokdo vydrží dlouhodobě poslouchat přednášky o chudácích zvířátkách, zlém lepku a báječném sójovém kapučínu.
„Inspirací ke zdravému stravování mohou být paradoxně nejlepší české a světové restaurace,“ říká doktorka Kunová. Stačí se podívat na jídla, která se v nich podávají. Uvidíte v nich samé čerstvé potraviny, ale dominuje zelenina v různých podobách doplněná o malé množství kvalitního masa, sýra či vajec. Jídlo tam podávané je krásné, barevné a dobré. A pokud obsluhu neupozorníte na své alergie či intolerance, bude pokrm pravděpodobně obsahovat i lepek nebo laktózu. Stačí zdravý rozum a uměřenost.
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
