Čtyřicet procent poboček rakouských firem v Česku letos očekává růst investic, říká Christoph Leitl, prezident Rakouské hospodářské komory
* Jak se aktuálně daří rakouské ekonomice?
Po loňském růstu o 1,5 procenta by se v roce 2017 měla konjunktura vyvíjet lépe než v předchozím roce. Zároveň se ale stále potýkáme s řadou nejistot. Jedním z faktorů, pro Rakousko obzvláště důležitým, je export. Zde byl vývoj slabý a doufám, že můžeme letos řádně přidat. Našimi silnými stránkami jsou kvalifikovaní zaměstnanci, výrazný nárůst ochoty k reformám potvrzený i OECD, pokud jde o investice, výzkum a vývoj a startupy, zavádíme chytrá opatření. Stále ovšem potřebujeme reformu státní správy a samosprávy a ulehčit firmám od nákladů na byrokracii. Pozitivní však je, že jsme tuto reformní cestu již nastoupili, byť poněkud pozdě a váhavě. Ta již nese první plody – Rakousko si ve Zprávě o globální konkurenceschopnosti 2016–2017 Světového ekonomického fóra polepšilo. To je potěšující. Mimo jiné bych chtěl vyzdvihnout navýšení rozpočtu pro oblast výzkumu, cílená opatření na podporu startupů, investiční pobídky pro malé a střední podniky, reformu živnostenského zákoníku a masivní snížení bankovní daně. To všechno jsou důležité impulzy pro rakouskou ekonomiku.
* Střední a východní Evropa je označována za rozšířený domácí trh pro rakouské firmy, jak vnímáte ekonomickou situaci v regionu?
Země střední a východní Evropy, které vstoupily do EU po roce 2000, vykazují nejpůsobivější ekonomický vývoj v Evropě. Zhruba pětina našeho vývozu směřuje do těchto 11 zemí, přičemž především Česká republika, ale i Maďarsko, Polsko, Slovensko a Rumunsko patří mezi 15 nejdůležitějších rakouských exportních trhů. Rakousko vyváží do Česka více než do Velké Británie, Číny nebo Ruska. Velmi dobře si pamatuji, jak na začátku finanční a hospodářské krize v roce 2009 v zámoří hodili celý region střední a východní Evropy až po Rusko a Ukrajinu do jednoho pytle. To v Rakousku nejprve oprávněně vyústilo v pozdvižení. Nicméně pád železné opony a vstup do EU nabídl historicky jedinečnou příležitost, kterou rakouské firmy působivým způsobem využily. Od té doby se pozoruhodný ekonomický rozvoj tohoto regionu stal nedílnou součástí podnikatelského úspěchu našich firem. Přitom se naše sousední země – Česká republika a Slovensko – díky impozantnímu rozvoji od ostatních zemí v regionu odlišují. Rakousko se ovšem také stalo důležitým hospodářským faktorem národních ekonomik střední a východní Evropy a jedním z hlavních zahraničních zaměstnavatelů. V České republice například rakouské firmy zaměstnávají více než sto tisíc lidí.
* Rakouští investoři jsou velmi aktivní ve střední Evropě, bude jejich angažmá pokračovat?
K pokračování nebo opakování obrovské dynamiky, kterou jsme zažili na počátku 90. let a v době přistoupení většiny zemí regionu k Evropské unii v roce 2004, pravděpodobně nedojde. Rakouským společnostem se v této fázi v mnoha, nebo dokonce ve většině zemí střední a východní Evropy podařilo proniknout mezi top investory. Při hovorech s rakouskými mateřskými společnostmi rozhodně nezaznamenávám úvahy o ústupu z regionu. Naopak, stávající investice se budou rozšiřovat a přibudou nové. Na podzim minulého roku jsme provedli průzkum mezi dcerami rakouských firem ve 24 nejvýznamnějších exportních a investičních destinacích. Tohoto dotazování na téma ekonomického a investičního klimatu se zúčastnilo více než 1500 zahraničních filiálek rakouských společností. Výsledky průzkumu jasně potvrzují zájem rakouských firem. Téměř 40 procent dotazovaných firem v Česku letos očekává růst investic, naopak s jejich poklesem počítá méně než osm procent.
* Investují v Rakousku i společnosti z východní Evropy? U českých investic v Rakousku je stále značný prostor pro zlepšení, že?
Máte pravdu. Až donedávna se zdálo, jako by investice byly jakousi jednosměrkou vedoucí jen z Rakouska do Česka. V poslední době se však ukázalo, že i české firmy se ve zvýšené míře poohlížejí po investicích v Rakousku. Nejen dobře známé společnosti, jako jsou Sazka a Alza, ale také malé a střední podniky, a dokonce i český startup již v Rakousku investovaly nebo se na to chystají. Zdá se, že dochází ke změně trendu. I proto byla nedávná akce pro investory pořádaná ve spolupráci s Austrian Business Agency (rakouský protějšek CzechInvestu) v Olomouci velmi úspěšná a zaznamenala rekordní počet účastníků.
* Které ekonomické sektory jsou zvláště atraktivní pro rakouské firmy?
Při pohledu na české exportní statistiky vidíme, že český vývoz představují zejména stroje včetně motorových vozidel a zařízení, směřující především do západní Evropy. To je dobrá zpráva pro rakouské strojírenské podniky a subdodavatele. Aby byly české firmy v západní Evropě úspěšné, potřebují prvotřídní stroje, součásti a materiály pro výrobu a to jsou přesně naše silné stránky. Rakouské společnosti se navíc velmi brzy začaly věnovat oblastem, jako jsou technologie pro životní prostředí a inteligentní energeticky úsporné stavby s využitím obnovitelných zdrojů energie. Tak jsme získali know-how a vyvinuli nejmodernější technologie oceňované dnes po celém světě.
* Jak vidíte obchodní vztahy mezi Českem a Rakouskem?
Česká republika, se kterou dosahuje vzájemná obchodní výměna hodnoty zhruba 10,7 miliardy eur, je pro Rakousko šestou nejdůležitější exportní destinací a s investicemi přesahujícími deset miliard eur také třetí nejdůležitější cílovou zemí pro rakouské investory. Vezmeme-li v úvahu, že Rakousko pouze do čtyř z dvaceti největších ekonomik světa (G20) vyváží více než do Česka, pak je význam, který má vaše země pro naši ekonomiku, jasně patrný. Dokonce v loňském roce, kdy rakouský export mírně stagnoval, došlo mezi Českem a Rakouskem ke zvýšení vývozu a dovozu. Jelikož podle našeho průzkumu téměř 60 procent filiálek rakouských společností v České republice očekává růst tržeb, lze počítat s dalším posílením našich hospodářských vztahů.
* Zmínil jste průzkum mezi pobočkami rakouských společností v Česku, objevila se zde i negativní zjištění?
Věc, kterou firmy silně požadují, je vybudování dopravní infrastruktury směrem do Rakouska. Jsem si naprosto vědom toho, že chyby leží v minulosti a současná vláda se této problematice věnuje s velkým nasazením. Dlouhou dobu ani Rakousko nemohlo sloužit jako vzor. V poslední době však bylo uvedeno do provozu spojení z Lince směrem na české hranice až do Freistadtu (město přibližně 20 kilometrů od hranice s Českem – pozn. red.) a letos počítáme s dokončením značné části dálnice v Dolním Rakousku, v úseku Schrick– Poysbrunn (Poysbrunn leží přibližně 13 kilometrů od Mikulova – pozn. red.). Mohu tedy jen apelovat, prosím, nepolevujme.
* Pro investory je také velmi důležitá pracovní síla, jak rakouské společnosti nahlížejí na český trh práce?
Kromě dopravní infrastruktury je dostupnost a kvalifikace pracovní síly v Česku a v dalších blízkých zemích střední a východní Evropy jednou z nejdůležitějších otázek. Téměř polovina firem si přeje snadnější přístup k novým zaměstnancům a více než 40 procent jejich lepší kvalifikaci. Nakolik potěšující může být extrémně nízká míra nezaměstnanosti, chybějí dnes společnostem pro jejich další růst zaměstnanci. Zde je vláda jistě zapotřebí.
S ohledem na kvalifikaci a prakticky orientovanou odbornou přípravu je náš rakouský model duálního vzdělávání natolik úspěšný, že může sloužit jako mezinárodní vzor. Jak jsem slyšel, rakouské a německé firmy se již snaží v Česku prostřednictvím spolupráce s odbornými školami najít podobné řešení. Pobočky rakouských společností podporujeme v tom, aby mohly co nejlépe využít stávající možnosti, a vytvořili jsme pro ně průvodce. Ten poskytuje návod, jak postupovat, a to od hledání vhodné školy až po uzavření smlouvy mezi firmou, školou a studentem. Cesta k duálnímu vzdělávání by ovšem měla být jistě dále sledována a budována.
* Důležitým tématem pro firmy je digitalizace, převažují zde výzvy, nebo příležitosti pro rakouské firmy?
Digitalizace neznamená, že pouze přihlížíte. Abyste jako společnost přežili, musíte se zúčastnit. Nicméně určitě převažují příležitosti. Zejména pro mladé podnikatele a začínající firmy, které svými inovacemi a nasazením přinášejí nové impulzy do ekonomiky, je zaměření na inovace a vzdělávání rozhodující pro jejich budoucnost. V éře digitální transformace musí být rozvíjení počítačové gramotnosti hlavním cílem vzdělávání – a to jak ve firmách, tak ve školách. Rakouská hospodářská komora, která rozpoznala inovace a vzdělávání jako signály doby, udává správnou cestu vpřed a novou reformní nabídkou podporuje členské společnosti při vstupu do digitálního světa.
* Existují konkrétní příklady, jak Rakouská hospodářská komora pomáhá rakouským společnostem s digitalizací?
Samozřejmě. Ve využití příležitostí, které digitalizace nabízí, a to zejména prostřednictvím vytváření propojení s dalšími společnostmi, chceme své členy podporovat. Již nyní firmám ohledně digitalizace radíme. Na našem webu (www.wko.at/digital) najdou firmy četné nabídky dalšího vzdělávání, webové semináře, ale i partnery pro další spolupráci. Na internetové stránce www. KMU-digital.at si firmy budou moct od léta 2017 ověřit svůj digitální status a nechat si poradit se zavedením dalších opatření.
* Podniká Rakouská hospodářská komora i jiné kroky podporující internacionalizaci rakouského hospodářství?
Například nyní se zabýváme novou nabídkou služeb Advantage Austria, což je komorou provozovaná internacionalizační agentura rakouského hospodářství. Skrze Advantage Austria se Rakouská obchodní komora stává i rakouskou inovační agenturou. Cílem je nasměrovat rakouské firmy k mezinárodním inovačním trendům a novým vědeckým poznatkům a propojit je s globálními inovačními centry. Do oblasti inovací budeme pro rakouské firmy v budoucnosti investovat více do know-how a zdrojů. Musíme být mezi průkopníky, abychom se i v budoucnu dokázali prosadit ve světové konkurenci. Zejména v době, kdy důležité obory stojí před technologickým průlomem, je třeba zvládnout rychlé inovační cykly, abychom si vytvořili technologický náskok a udrželi si předstih před konkurencí. I proto jsme přišli s novým balíčkem opatření, který umožní rakouským firmám přístup ke špičkovým výzkumným institucím a inovativním společnostem po celém světě.
Při hovorech s rakouskými mateřskými společnostmi rozhodně nezaznamenávám úvahy o ústupu z regionu. Naopak, stávající investice se budou rozšiřovat a přibudou nové.
Země střední a východní Evropy, které vstoupily do EU po roce 2000, vykazuji nejpusobivějsi ekonomický vývoj v Evropě.
Christoph Leitl
• Narodil se v roce 1949 v Linci. Absolvoval Univerzitu Johannese Keplera v Linci a v letech 1977 až 1990 působil v čele rodinné společnosti Leitl-Werke vyrábějící stavební hmoty.
• Zároveň byl aktivní v politice, nejdříve jako člen hornorakouského parlamentu, následně v letech 1995 až 2000 jako zástupce hornorakouského zemského hejtmana a také působil v poradním orgánu EU, Evropském výboru regionů.
• V roce 2000 se stal prezidentem Rakouské hospodářské komory a v letech 2001 až 2005 byl i prezidentem Asociace evropských obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), kde je dosud čestným prezidentem.
• Od roku 2006 je navíc předsedou Global Chamber Platform, což je globální platforma hospodářských komor sdružující 16 významných národních a mezinárodních komorových organizací.
Christoph Leitl je ženatý, má dvě děti.
