Čínská měna se podle odhadů stane do roku 2020 mezinárodní
Čína je jedním z nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Vývoz z Česka v hodnotě 1,2 miliardy amerických dolarů a dovoz z Číny představující 9,2 miliardy ji řadí na osmé místo. S tím, jak neuvěřitelným tempem východní velmoc stále roste, vzrůstá i potenciál pro spolupráci tamních a tuzemských firem. Na otázky, jak mají čeští podnikatelé proniknout na největší asijský trh, i na co si dát při spolupráci pozor, odpovídalo další ze série setkání Euro pro export, které se uskutečnilo v pražském hotelu Mandarin Oriental.
Jüan bude vynášet mezinárodně
„Českou republiku vidíme jako rozvinutou zemi se spoustou silných stránek v technologiích i obchodu. Naše vzájemná obchodní výměna se zvyšuje a skrývá v sobě silný potenciál pro další růst, který budeme určitě podporovat a pomáhat s ním,“ uvedl hned v úvodu diskuse s manažery čínský velvyslanec v Praze Jü Čching-tchaj.
Podle něj začínala Čína svůj růst na zhruba deseti procentech hrubého domácího produktu České republiky, než se dopracovala v druhou nejsilnější ekonomiku světa, která je zároveň největším globálním exportérem a druhým největším importérem.
Jedním z aspektů, které obchod Číny s českými firmami ovlivňuje, jsou například platby v dolarech, jež vzájemnou výměnu prodražují. Pokud však podnikatelé přistoupí na platby v čínském jüanu, mohou ušetřit přes deset procent. Něco podobného ale budou brzy moci přestat řešit.
„Je trochu zvláštní, že měna tak hospodářsky silné země není používána mezinárodně. To se ale podle našich odhadů změní a s postupným uvolňováním se jüan do roku 2020 stane mezinárodní měnou. Podle průměrného denního obratu se po dolaru a euru stane třetí nejvýznamnější,“ předpovídá Ben Chan, viceprezident pro plánování a strategii v bankovní skupině HSBC, která je zároveň generálním partnerem Eura pro export. Jak soudí, něco takového nepomůže jen podnikatelům, ale i mezinárodnímu trhu, který je kvůli přílišné závislosti na dolaru a euru náchylný k výkyvům a případným krizím.
Z Číny do Česka a zpět
Vzhledem k tomu, jak poroste Čína, její význam i obchodní spolupráce s Českem, se dá očekávat, že na tuzemský trh zamíří i více čínských podnikatelů. Přitom tu nemají právě na růžích ustláno.
„Práci v Česku Číňanům ztěžuje komplikovaná vízová politika, kvůli níž si musejí vyřizovat pracovní povolení každých šest měsíců. To může hodně zkomplikovat i jednotlivé projekty,“ říká Zbyněk Pardubský, zástupce generálního ředitele pro vnější vztahy české větve čínské firmy Huawei Technologies, která je dalším z partnerů setkání.
Aby tamní firmy na českém trhu uspěly, musejí stále pracovat na budování důvěry a pověsti kvality svých výrobků, dodává Pardubský. Hodně pomůže, když se v rámci Česka přizpůsobí místním podmínkám. Ostatně jeho firma, která je s 260 zaměstnanci největším čínským zástupcem na místním trhu, má 90 procent tuzemských zaměstnanců.
Pokud naopak chtějí místní společnosti své podnikání rozšířit za čínské hranice, existuje jeden důležitý směr, kudy se tam vydat.
„Hongkong je doslova bránou do Číny a je připraven obsloužit požadavky lidí z Evropy i Spojených států. Velké příležitosti jsou i v něm samotném například ve finančních službách, pojišťovnictví, ale i ve výrobě a developmentu v říční deltě,“ uvedl Rudolf Hykl, bývalý generální konzul ČR pro Hongkong a Macao.
S jeho slovy souhlasí i podnikatelé, podle nichž bývá přímo v Číně občas problém s jazykovou vybaveností, zatímco v jihoasijském centru mají snad všechny čínské firmy své exportní kanceláře a komunikace je tam jednodušší. „Čínská kultura se od té naší opravdu liší. Na druhou stranu jsou ale obrovsky přizpůsobiví, myslí o krok napřed a ve výrobě jsou neporazitelní,“ uznává Michaela Krešlová, ředitelka společnosti Targo Promotion Praha, která v Číně nechává vyrábět propagační předměty pro podporu podnikání. Nevýhodou rychlé výroby sice může být občasná kazovost a komplikované vyřizování reklamací, s tím se ale s ohledem na cenu čínských produktů podle Krešlové musí počítat.
