Ruská korporace Rosatom, která se uchází o dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně, by měla být otevřenější a poskytovat dostatek informací. Jen tak je možné bránit přežívajícím předsudkům vůči ruské technologii, říká finský jaderný expert Jukka Laaksonen, dnes viceprezident společnosti Rusatom Overseas. Tato firma má na starosti expanzi na zahraniční trhy. Laaksonen přešel do skupiny Rosatomu letos, předtím řídil finský úřad pro jadernou bezpečnost.
* E15: Stále se setkávám s pochybnostmi, jestli Rosatom vůbec může být úspěšný v Evropské unii. Rusové nedávno přišli o zakázku na stavbě jaderné elektrárny v bulharském Belene. Nepotvrzují se tím takové pochybnosti?
Někteří lidé si to opravdu mohou myslet, ale jsem přesvědčen, že takové myšlení se velmi rychle mění. Projekt Belene důkladně posuzoval nejenom bulharský regulátor, ale také konsorcium vysoce kvalifikovaných západních expertních organizací z Francie, Německa a dalších zemí. Posudek byl velmi pozitivní. Co se týká ambicí Rosatomu na trhu Evropské unie, jedním z našich hlavních projektů je kromě Temelína ten ve Velké Británii. Tam teď zahajujeme licenční proces pro ruský design VVER. V ideálním případě bychom ve Spojeném království mohli za pět let začít stavět.
* E15: Původně jste ale chtěli získat první evropskou licenci pro moderní typ reaktoru právě v Bulharsku…
Mluvil jsem s bulharskými kolegy, kteří mají na starost regulaci. Byli velmi nešťastní, že byl tento projekt zastaven, alespoň prozatím. Říkali, že ho byli připraveni schválit.
* E15: Mohl by tedy Temelín přebrat roli vstupní brány do EU právě od Belene?
Dalo by se to tak říct. Ale je nutné také připomenout, že reaktory pro Belene a Temelín by nebyly úplně stejné. Rosatom má dva nové reaktory – takzvaného moskevského a petrohradského designu. Reaktory pro Temelín by patřily do petrohradské rodiny, pro Belene do té moskevské.
Čtěte také:
Arako a Sigma Group dodají zařízení pro ruskou elektrárnu
Petr Kolář: Chytří investoři najímají v Rusku české manažery
Tendr na dostavbu Temelína ovlivní bitva o palivo
* E15: Pokud jde o Spojené království, to by byl pro Rosatom skutečný průlom?
Ano. Ten projekt je zajímavý také proto, že tam nejde o soutěž, klasické výběrové řízení. Pokud nám regulátor projekt schválí a získáme licenci, vytvoří ruská elektrárenská společnost Rosenergoatom dceřinou firmu ve Spojeném království, v níž budou samozřejmě pracovat britští občané, britští experti. A pak bude možné začít stavět. Jsem velmi optimistický, protože jsem posuzoval ruský design podle nejnovější regulace a znám také další elektrárny na trhu. Jsem přesvědčen, že se získáním licence na britském trhu nebudeme mít žádné potíže.
* E15: Jste si jistý, že se v Británii budou nové jaderné elektrárny stavět? Projekt německých společností tam nakonec realizován nebyl.
Tahle záležitost s německými společnostmi je samozřejmě velmi smutná, ale není to kvůli situaci ve Velké Británii. Je to kvůli situaci v Německu.
* E15: Německé firmy ale možná neviděly ani ekonomickou opodstatněnost takového projektu.
To si nemyslím. Nyní Němci britský projekt Horizon prodávají, hledají nového investora. Pokud tam budou chtít začít brzy stavět, jedinou možností je francouzský reaktor EPR. Ten už totiž jako jediný zcela prošel licenčním procesem. VVER projde podobným procesem během tří čtyř let.
* E15: Také v případě Temelína se ostatně objevují pochybnosti, jestli budou nové bloky nakonec opravdu postaveny. V Británii i v Česku se mluví o potřebě garantovat výši výkupních cen elektřiny z jaderných zdrojů. Také myslíte, že to bude nezbytné?
Pokud jde o ekonomické otázky, záleží především na rozhodnutí české elektrárenské společnosti a české vlády, zda chtějí tuto investici realizovat. Ale pokud jde o souvislosti s cenou, mohu říct, že Rosatom nyní staví sérii podobných bloků – v Leningradské a Kaliningradské oblasti, v Bělorusku. Takže má hodně zkušeností, zdokonalil organizaci a je na temelínský projekt dobře připraven. Dokáže velmi akurátně kalkulovat náklady na stavbu.
* E15: Ještě jednou se v této souvislosti vrátím k bulharskému Belene. Dopustily se tam Rosatom nebo jeho dceřiná firma Atomstrojexport nějaké chyby, z níž by se měly poučit?
Bulharským projektem jsem se detailně nezabýval. Ale mám pocit, že to je spíše důsledek vnitropolitické situace v Bulharsku. Tedy změny vlády a také toho, že v Bulharsku nevytvořili konzistentní dlouhodobou energetickou politiku. Vidím to do velké míry jako bulharskou vnitřní záležitost.
* E15: Ale i v jiných zemích včetně České republiky může politika ovlivnit to, jak se postavíme k ruské nabídce. Tím spíše, že to je spojeno také s bezpečnostními otázkami, které politici řeší.
Jisté je, že politická situace může hrát roli. Také proto se snažíme zlepšit reputaci ruské jaderné technologie. Stín Černobylu je bohužel velmi dlouhý. Rusové by měli být více otevření, poskytovat dostatek informací o své technologii na webových stránkách. Vůči ruské technologii se totiž stále objevuje hodně předsudků. Zjistil jsem, že třeba ukrajinští kolegové vůbec nevěděli o nejnovějším designu ruských elektráren. V Rusku byly dříve všechny informace drženy uvnitř organizace, nic neodcházelo ven. To se musí změnit. Je nutné ukázat, jak zásadní změnou prošla ruská jaderná energetika po Černobylu.
ČEZ by mohl mít v Temelíně ruského partnera. Také je možné, že by do temelínského projektu vstoupil investor z jiné země, i když by se stavěly bloky podle ruského designu
* E15: ČEZ nyní kromě dodavatele dostavby Temelína hledá také partnera, který by se podílel na financování nových bloků. Jenže není možné, aby se obou tendrů účastnila stejná společnost. To je pro vás asi nevýhoda, když je celá ruská jaderná energetika pod jednou střechou Rosatomu?
Nemyslím si, že by to měla být jakákoli překážka. Máme tuto jednu střechu, ale pod ní fungují samostatné společnosti. Třeba Rosenergoatom je velmi zkušená elektrárenská společnost, podobně jako EdF ve Francii. Právě Rosenergoatom by měl například vytvořit tu dceřinou společnost ve Spojeném království. Spoluvlastníky této britské dcery – a tedy partnery Rosenergoatomu – mohou být další společnosti. Stejně tak by mohl mít ČEZ v případě Temelína ruského partnera. Také je možné, že by do temelínského projektu vstoupil investor z jiné země, i když by se stavěly bloky podle ruského designu.
* E15: Bude se Rosenergoatom opravdu o roli partnera ucházet?
To nemohu říct, na to je ještě příliš brzy. O partnerovi ČEZ se ostatně rozhodne až po završení prvního, dodavatelského tendru. Podle informací publikovaných na webu ČEZ mají zájem investoři z celé Evropy.
* E15: Pro rozšíření Temelína vytvořil Rosatom konsorcium s plzeňskou Škodou JS. Nebylo by ale pro Škodu JS lepší více spolupracovat s francouzskou Arevou? Od té má více zakázek i na jiných stavbách elektráren…
Mnohé ruské elektrárny jsou teď v raném stadiu přípravy nebo stavby. Rusové zatím měli dostatek domácích kapacit, ale pro nové projekty budou potřebovat více dodavatelů. A Češi jsou v dobré pozici, protože už prokázali své kvality. Ale máte pravdu, že také Areva potřebuje dobré dodavatele. Ve finském Olkiluotu, kde staví elektrárnu právě Areva, vidíme, že tolik dobrých dodavatelů v Evropě zase není.
* E15: Proč jste se rozhodl přejít do Rosatomu?
Byla to zajímavá příležitost. Už loni na jaře jsem oznámil svému ministrovi, že odejdu k letošnímu lednu. Plánoval jsem, že se budu dál zabývat jadernou energetikou jako konzultant, a myslel jsem si, že budu mít také dost volného času. Pak přišla nečekaná nabídka od Rosatomu.
* E15: Konkurenční Areva vám poměrně ostře vytýkala konflikt zájmů…
Ano. Bylo to pro mne velké překvapení. To, že budu pracovat pro Rosatom, jsem veřejně oznámil až poslední den své práce regulátora – potom, co jsem dokončil předchozí povinnosti. Poté, co přišla velmi silná reakce z Arevy, začali také někteří politici ve Finsku klást otázky, jestli je vhodné, abych pracoval pro Rosatom. Myslím, že taková tvrzení vyplývají z nepochopení toho, že má současná práce se od té předchozí hodně liší. Nevím nic o komerčních tajemstvích Arevy. Všechno, co vím o technologii Arevy, můžete najít na webových stránkách. A podle finských zákonů ani nemohu odhalovat informace, které jsem získal během své předchozí práce.
Jukka Laaksonen (64)
Vystudoval technické vědy na univerzitě v Helsinkách, už krátce po studiích začal pracovat ve finském Centru pro radiační a jadernou bezpečnost. Stal se mezinárodně uznávaným odborníkem, pracoval pro řadu organizací, mimo jiné byl přizvaným expertem Komise pro jadernou regulaci USA a hlavním expertem Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Jako generální ředitel Centra pro radiační a jadernou bezpečnost pracoval v letech 1997 až 2012, nyní je viceprezidentem společnosti Rusatom Overseas.
