Ministr zdravotnictví obhajoval reformu a poplatky
[Poznámka]
Nepřipravený školák před zkušební komisí, nebo seriózní jednání Ústavního soudu? Minulou středu si účastník jednání o části zdravotnické reformy nebyl jistý. Soud se zabýval tím, zda vybírání regulačních poplatků je, nebo není v rozporu s ústavou. Přizval si k tomu dva neobvyklé svědky, premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (oba ODS). A právě Julínek před soudci působil jako bezradný školák, který neumí odpovědět na základní otázku: Za co platíme regulační poplatek? Jenže správná odpověď neexistuje. Poplatky nejsou „za“ něco, ale „pro“ to, aby regulovaly zneužívání zdravotní péče. Ke škodě své i vládní reformy to však Julínek nedokázal věrohodně obhájit a trojice soudců Rychetský, Wagnerová a Nykodým nejistoty ministra plně využili a nakonec si na otázku odpověděli sami. Platíme za nic. Později se Julínek nechal slyšet, že šlo spíše o politické než právní kolbiště.
Ponechme stranou, že Ústavní soud v poslední době čelí obviněním ze své politizace, což potvrdily i některé dotazy soudců, které měly spíše emotivní než věcný charakter. Proč se například soudce Jiří Nykodým ptal na pacienty v kómatu nebo na novorozence v inkubátoru? O nich není v ústavě ani zmínka.
Soud své usnesení o ústavnosti regulačních poplatků odložil na neurčito. Ať už ale dopadne rozhodnutí jakkoli, dá se předpokládat, že bude těsné. I jeho předseda Pavel Rychetský připouští, že poměr hlasů při posuzování zákona o reformě veřejných financí bude téměř vyrovnán.
I tak je zřejmé, že ministr Julínek nedokázal odpověďmi soud příliš přesvědčit. Možná měl spolužák Cikrt v první lavici lépe napovídat.
