Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) včera večer ve 13. patře bruselského paláce Berlaymont krátce zapózovali fotografům a pak se usadili k pracovní večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Schůzka, svolaná v předvečer říjnového summitu Evropské unie, měla dokládat zájem komise o postoje a názory zemí středoevropské skupiny.
„Na menu byl konsenzus prostřednictvím kompromisu a spolupráce,“ shrnul večeři Juncker. Podle českého státního tajemníka pro Evropskou unii Aleše Chmelaře panovala shoda například nad tím, že jakékoliv debaty o budoucnosti unie se musí odehrávat na formátu všech členských zemí bloku. „Aby nebylo postupováno způsobem, který nějaké státy vyčleňuje,“ poznamenal Chmelař. Shoda panovala podle něj také na potřebě většího porozumění mezi východem a západem unie.
„Musíme více komunikovat v některých věcech. Celá řada problematik je z obou stran otevřená a chybí komunikace a vysvětlování,“ podotkl český státní tajemník před novináři. Proto V4 bude do budoucna více s komisí mluvit tak, aby bylo možné lépe pochopit argumenty druhé strany. Podobné schůzky se tak budou opakovat i do budoucna, řekl.
I hosted a working dinner with the #V4 @EU_Commission. On the menu: consensus through #compromise and #cooperation. #unity #FutureOfEurope pic.twitter.com/vmP1icw00D
— Jean-Claude Juncker (@JunckerEU) 18. října 2017
Večeře s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, polskou ministerskou předsedkyní Beatou Szydlovou, slovenským Robertem Ficem a Bohuslavem Sobotkou z Česka je součástí Junckerovy snahy o překonání objevujících se příkopů mezi východem a západem Evropské unie, vysvětlil tento týden mluvčí šéfa unijní exekutivy Margaritis Schinas. Juncker o této své snaze hovořil už v září v obsáhlém projevu před europarlamentem.
Spory mezi komisí byly v minulosti například ohledně kvót na uprchlíky, kdy unijní exekutiva nyní stojí před otázkou, zda na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich malé účasti podat žalobu. S Polskem a Maďarskem má komise také potíže ohledně stavu právního státu. Dalším sporným bodem je vyjednávání o novele směrnice o vyslaných pracovnících, kterou budou v pondělí projednávat ministři v Lucembursku.
Země Evropské unie začínají o budoucnosti bloku diskutovat v souvislosti s britským odchodem z bloku. Zatímco Juncker ve své představě zdůrazňuje potřebu společného postupu všech unijních států, například francouzský prezident Emmanuel Macron nabízí vizi úzké spolupráce menší skupiny zemí, například těch, které platí eurem.
Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka k unijní azylové politice:
Miroslav Zámečník: Není migrace jako migrace
Podle Chmelaře je toto ale jen menšinový názor. „To je řekl bych radikálně minoritní názor. My se shodli na tom, že debata musí probíhat na formátu EU 27 a Evropská rada musí mít hlavní slovo,“ řekl. Komise a Juncker podle něj nikoho do eurozóny nenutí, nabízí jen státům bez eura „určitý mechanismus“, který by jim s přiblížením pomohl. „Bylo jasně řečeno, že žádný nátlak nebude. Je to naše rozhodnutí,“ dodal Chmelař.
Budoucnost evropské integrace bude také tématem části pátečního jednání nadcházejícího summitu. Předseda těchto schůzek Donald Tusk chce premiéry a prezidenty seznámit se svou představou, jakým směrem by se takové diskuse měly ubírat v příštích měsících. Zdůrazňuje přitom potřebu političtějšího a odvážnějšího rozhodování unijních špiček o věcech, které zatím byly dlouho na nižších úrovních zablokované.
Související články:
