Menu Zavřít

Junta skončila, Thajsko se vrací do mezinárodního byznysu

23. 10. 2019
Autor: Shutterstock

Z Thajského království letos přišly pro investory a exportéry dvě povzbuzující zprávy. Vojenskou vládu vystřídal po volbách civilní kabinet. Ten zároveň ihned obnovil jednání s EU o dohodě o volném obchodu.

Po pěti letech vládnutí vojáků proběhly v Thajsku volby do parlamentu a v červenci byla ustavena nová civilní vláda, v jejímž čele stojí bývalý šéf junty Prajutch Čan-Oča. Ve vládě zůstává jako místopředseda pro ekonomiku i Somkid Jatusripitak, který je autorem současné thajské ekonomické politiky.

Tato politická změna při zachování stejného premiéra i vicepremiéra pro ekonomiku poskytuje záruku, že kabinet bude pokračovat v hospodářské politice a projektech zahájených během vojenské vlády. Současně dostává Thajsko z určité mezinárodní izolace, do které se dostalo po vojenském puči v roce 2014.

Z pohledu českého byznysu je důležité, že bylo po pěti letech obnoveno jednání o uzavření smlouvy o volném obchodu mezi Evropskou unií a Thajským královstvím. Smlouva by mohla usnadnit přístup českých výrobků na thajský trh, který je stejně jako většina asijských trhů značně protekcionistický, a to zejména v odvětvích, kde vláda podporuje domácí průmyslovou výrobu.

Thajsko 4.0

Současná hospodářská politika thajské vlády stojí na třech pilířích. Prvním jsou masivní investice do dopravní infrastruktury — městské dopravy, vysokorychlostních železnic, dálnic, letišť a námořních přístavů. Druhým pilířem je vybudování Východního ekonomického koridoru (EEC) a třetím přechod na Průmysl 4.0 pod iniciativou Thailand 4.0.

Thajsko se tak chce vymanit z pasti středně příjmové země, která je sevřena mezi konkurenty s nízkými mzdami a inovativními zeměmi, jimž dominují průmyslová odvětví s rychlými technologickými změnami.

Mocné rodiny vlastní dvě třetiny ekonomiky
Dnešní Thajsko má za sebou 237 let kontinuálního vývoje nepřerušeného válkami a revolucemi. To vedlo k nesmírné akumulaci majetku v rukou malé skupiny mocných thajských rodin. Pouhé jedno procento Thajců vlastní dvě třetiny majetku země. Jedná se o největší koncentraci majetku na světě.

Průmyslové zóny cílí na elektroniku i biochemii

Vlajkovou lodí thajské ekonomické politiky je právě koridor EEC, jehož cílem je přilákat investory do preferovaných odvětví v klastru průmyslových zón rozmístěných v provinciích Chachoengsao, Chon Buri a Rayong východně od Bangkoku. Aby se Thajsko mohlo zařadit mezi průmyslově vyspělé země, potřebuje investovat do nových technologií, ale bez zahraničních investorů to samo nedokáže.

Podporované obory s atraktivními investičními pobídkami zahrnují výrobu aut nové generace, chytrou elektroniku, turistiku pro bohatou klientelu, zemědělství a biotechnologie, potravinářství, robotiku pro průmysl, logistiku a letecký průmysl, biopaliva a biochemii, digitální ekonomiku, zdravotnické služby, obranný průmysl a rozvoj lidských zdrojů.

Kapitál pro filiálku lze získat na burze v Bangkoku

Prakticky ve všech těchto odvětvích je prostor i pro české firmy, které si mohou v Thajsku vytvořit výrobní a obchodní základnu pro celou jihovýchodní Asii. V Česku se v posledních letech velmi intenzivně řeší problém nedostatku kvalifikované pracovní síly, zejména ve výrobních oborech. Alternativou k dovozu zahraničních pracovníků do Česka je přesunutí výroby tam, kde je pracovní síla dostupná a blíž k nejdynamičtěji se rozvíjejícímu regionu jihovýchodní Asie.

Navíc je v jihovýchodní Asii i dostatek volného kapitálu. Úspěšné firmy s perspektivním obchodním modelem mohou získat dodatečný kapitál na thajské burze v Bangkoku, kde se dnes obchoduje s více než 600 tituly na hlavním a 150 firmami na vedlejším trhu.

V přístavu je zboží za hodinu

Koridor EEC vzniká v oblasti, kde je již dnes soustředěná většina thajské výroby, včetně exportně orientovaného automobilového a elektrotechnického průmyslu. Je zde umístěno 40 průmyslových zón, které jsou napojeny na přístavy v Thajském zálivu, kam se zboží z výrobních závodů dostane obvykle během jedné hodiny.

Aby přilákala zahraniční investory, thajská vláda vedle atraktivních investičních pobídek financuje nebo spolufinancuje významné infrastrukturní projekty. Ty zahrnují například výstavbu vysokorychlostní železnice spojující mezinárodní letiště Don Muang na severu Bangkoku, sloužící především pro domácí a regionální lety, mezinárodní letiště Suvarnabhumi na východ od metropole a letiště U-Tapao v provincii Rayong.

 Do ekonomického koridoru EEC spadá mimo jiné přístav Map Ta Phut, v němž je k dispozici největší thajská průmyslová zóna.

Další investice směřují do rozšíření stávajících železničních tratí na dvoukolejné, na výstavbu silnic a dálnic, zvýšení kapacity přístavů a budování digitální infrastruktury.

Na podporu nových technologií a inovací EEC iniciovala dva speciální projekty. První nese název EEC of Innovation a je zaměřen na výzkum, inovace a přípravu lidských zdrojů pro podporovaná odvětví. Druhým projektem je Digital Park Thailand, který se má stát centrem pro digitální investice a rozvoj lidských zdrojů s cílem vytvořit z Thajska digitální inovační centrum sdružení ASEAN.

Oblast velkého Bangkoku a přilehlých provincií, včetně tří vymezených pro EEC, zaujímá 38 tisíc kilometrů čtverečních. To je pouhých sedm procent rozlohy Thajska. Žije zde ale 23 milionů obyvatel, tedy třetina thajské populace. Vytváří se zde 69 procent thajského HDP. Zatímco průměrný HDP na obyvatele činí necelých sedm tisíc amerických dolarů ročně, v této centrální oblasti dosahuje dvakrát tolik. V provincii Rayong je to dokonce přes 33 tisíc dolarů na obyvatele.

Německo jihovýchodní Asie

Thajsko je atraktivní pro podnikání nejenom díky vlastnímu trhu se 68 miliony obyvatel, ale i jako základna pro expanzi do okolních zemí Indočíny, jižní Číny, států ASEAN a v širším smyslu i celého asijsko-pacifického regionu. Země leží uprostřed oblasti povodí Mekongu s více než 300 miliony obyvatel a rostoucí střední vrstvou. Význam tohoto regionu jako ústředního bodu mezi jižní, severovýchodní a jihovýchodní Asií i nadále poroste. Thajsko hraje v Indočíně podobnou úlohu jako Německo ve střední Evropě a Bangkok je obchodním, finančním i kulturním centrem celé oblasti.

České firmy bohužel dosud plně nevyužívají potenciál Thajska jako platformy pro regionální expanzi. Většina oblastních poboček působí v Singapuru, případně v Hongkongu. Bangkok jako základna pro podnikání na své objevení teprve čeká. Prvními českými vlaštovkami jsou výrobce nemocničních a pečovatelských lůžek Linet nebo technologická společnost Adastra.

bitcoin_skoleni

Autor je ředitelem kanceláře CzechTrade Bangkok

PDF verze říjnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení  Titulka Export a podnikání 10/19

  • Našli jste v článku chybu?