Babišovo dosavadní působení v české politice je jen velkým reklamním trikem. Reálné výsledky jsou mizerné
Poprvé od listopadu 1989 hrozí, že se do čela vlády dostane trestně stíhaný člověk, kterému hrozí mnohaleté vězení stejně jako jeho rodině. V zahraničí tato zpráva vyvolává nechápavé pohledy, u domácích voličů přesto vůdce hnutí ANO Andrej Babiš s přehledem vede, ať udělá téměř cokoli.
V tomto posledním předvolebním čísle vám nabízíme mnoho důvodů, proč se volba Andreje Babiše za premiéra této zemi nevyplatí. Řada z nich možná ještě nikdy nezazněla, na jiné jsme sami zapomněli nebo si je vůbec neuvědomujeme, i když jsou zcela nezpochybnitelné.
My voliči jsme se nechali unést bezobsažnou reklamní mašinerií Babišových marketérů. Ta funguje podobně jako prodej pracího prášku, který je sice absolutně neúčinný, ale jeho balení je přitažlivé.
Takového maňáska, který jen hezky vypadá, ale ve skutečnosti nic nespraví, v politice nepotřebujeme.
Ještě více úředníků
Jedním z hlavních argumentů Babišových věrných voličů je slušný hospodářský růst a rostoucí výběr daní. Tyto zásluhy mylně přisuzují právě bývalému ministrovi flnancí. Přitom současné vzedmutí tuzemské ekonomiky je podpořeno především rostoucí spotřebou domácností, nikoli sofistikovanými investicemi vlády. Tedy pokud za ně nepovažujeme rostoucí výdaje na zvyšující se počty úředníků ajejich platy. Jen za poslední čtyři roky nastoupilo do služeb české byrokracie 30 tisíc nových zaměstnanců.
Růst HDP a solidní bilance rozpočtu jsou také do značné míry způsobeny přílivem miliard z Bruselu. Regionální dotační programy, kterými Evropská unie už více než deset let pomáhá civilizovat především náš venkov, se reálně mění na rozpočtové transfery, kterými vláda může vylepšovat své hospodaření a tím i svůj obraz na veřejnosti. A právě o to se Babiš vehementně snaží.
Dalším zdánlivým pozitivem Babišova vstupu do politiky je stabilita této právě končící vlády. Je pravda, že současná koalice je teprve třetí vládou v historii samostatné České republiky a prvním kabinetem za posledních 15 let, který se dokázal udržet pohromadě do konce čtyřletého mandátu. Jenže prakticky je nám tato stabilita k ničemu, pokud jsou výsledky vlády mizerné. Její výkon stačí porovnat s výsledky té předchozí, kterou vedl Petr Nečas. Přestože svůj mandát nedokončila, byla to právě Nečasova vláda, která za sebou nechala výrazné otisky ze svého programu. Dokázala po dlouhých letech nicnedělání prosadit důchodovou reformu, schválila roky odkládané vyrovnání státu s církvemi a také mimo jiné vytvořila rozpočtové rezervy a zvýšila daně, z čehož jsme doteď žili. A Andrej Babiš si na tomto „cizím peří“ postavil svou vlastní kampaň.
Byl to opět Nečas, který uvolnil ruce státním zástupcům, začala se vyšetřovat nejzávažnější korupční podezření, a to i mezi samotnými politiky. Což později smetlo samotného Nečase, který na rozdíl od Babiše uměl ihned přijmout politickou odpovědnost a na svoji funkci rezignovat. Přestože v tu chvíli nebyl obviněn. Kvalita demokracie za Nečasovy vlády nepochybně stoupla, ačkoli tento kabinet nebyl stabilní a nakonec se rozpadl. Sobotkova a Babišova vláda sice vydržela, ale za dobu svého vládnutí dokázala prosadit jedinou větší reformu - EET. Tvrzení ministerstva flnancí a finančních úřadů o prospěšnosti tohoto zákona přitom nelze nijak ověřit. Naopak jej lze snadno zpochybnit, jak uvádíme v hlavním tématu tohoto čísla.
Burešovo dno
Andrej Babiš navíc jde do nadcházejících voleb s dalším staronovým podezřením.
Slovenský Ústavní soud před několika dny rozhodl o tom, že šéf ANO je stále agentem Burešem. Rozsudky, které zpochybnily záznamy o Babišově spolupráci se Státní bezpečností, totiž soud zrušil.
Je s podivem, že někdo s tak poškozeným politickým renomé si stále dovoluje bez mrknutí oka promlouvat k lidem z předvolebních billboardů o tom, že vymete z politiky blábolení. Česko v minulých letech díky Babišovi nepozorovaně kleslo na samé dno politické kultury.
A spokojeně se v tom bahně plácá. •
O autorovi| Jan Novotný, novotny@mf.cz
