Navrhovaný služební zákon by ohrozil nezávislost komise
Personální situace v Komisi pro cenné papíry (KCP) se příliš neuklidnila ani téměř dva a půl roku po jejím vzniku. Zhruba stovka pracovníků je – zdá se – dostatečná, problémy s jejich kvalifikovaností a odborností však přetrvávají. Další vrásky v této souvislosti nadělal vedení KCP návrh služebního zákona. I když budou jeho nejkřiklavější nedostatky z původní verze zřejmě odstraněny, klíčovou otázku – platy zaměstnanců KCP – bohužel neřeší. Demontáž komise? Paragrafované znění zbrusu nového služebního zákona, který souvisí s reformou státní správy a je mimo jiné i podmínkou vstupu České republiky do Evropské unie, připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Šéf Komise pro cenné papíry František Jakub tvrdí, že jeho přijetí by znamenalo demontáž prezidia, vrcholného orgánu této instituce. O rozkladech, tedy jednotlivých řešených případech, by totiž dle návrhu tohoto zákona nerozhodovalo prezidium, ale člověk ve funkci státního tajemníka, s jejímž vznikem zákon počítá. Organizační řád KCP by neschvalovalo prezidium, ale personální šéf, což je další nová funkce. Ten by rovněž rozhodoval například o obsazování pracovních míst. „To je strašně složité a rovněž to ohrožuje nezávislost komise, říká Jakub. Cílem služebního zákona je odpolitizovat státní správu, v případě KCP by však nastal pravý opak. Tajemník či personální šéf – lidé volení politiky – by zasahovali do práce prezidia, které má být ale politicky nezávislé. Jakub však podotýká, že minulý týden ministerstvo práce a sociálních věcí slíbilo, že připomínky KCP budou vyslyšeny. Otázkou však zůstává, jakou definitivní podobu nakonec dostane zákon při projednávání ve vládě či Parlamentu. Připravovaný zákon o státní službě by měl jít na podzim do vlády a s jeho účinností se počítá od ledna roku 2002. V podobě, v jaké je zatím navržen, neohrožuje jen činnost Komise pro cenné papíry, ale i další jí podobné instituce. Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Platy se jen tak nezvednou. Už nyní je však jasné, že platy pracovníků KCP se hned tak zvyšovat nebudou. Odmyslíme–li spíše kosmetická vylepšení pro zaměstnance, jako je třeba delší dovolená, zmiňovaný služební zákon růst platů příliš upravovat nebude. Přitom nízké mzdy pracovníků Komise pro cenné papíry (viz tabulka) ve srovnání s platy těch, které kontrolují, jsou jedním z největších nynějších problémů instituce. Určité srovnání s trhem, i když také jen chabé, snesou platy komisařů. Hrubá měsíční mzda předsedy činí ze zákona kolem 80 tisíc korun. Jeho kolegové z prezidia si přijdou na 60 tisíc měsíčně. U ostatních pracovníků je však situace horší. Možnost, jak to změnit, vidí Jakub například v tom, že spolu s novelou zákona o komisi, na které se již pracuje, bude předložen i takzvaný zvláštní zákon o platech v KCP. Již v současném zákoně o KCP je totiž paragraf, který počítá s tím, že platové podmínky vzhledem ke specifickému postavení komise na trhu upraví právě tento zvláštní zákon. Dva a půl roku po vzniku regulačního orgánu však na světě dosud není. „Chceme ho stále navrhnout, ale obávám se, že jsme v tom osamoceni a že se proti němu zvedne nevole ze strany jiných podobných institucí, jako jsou třeba finanční úřady, vysvětluje Jakub. Zabezpečení vysoké odbornosti a kvalifikovanosti pracovníků KCP a zamezení jejich zvýšeného odchodu do privátní sféry tak zřejmě ještě nějakou dobu zůstane slabinou instituce. I kdyby se povedlo zvláštní zákon prosadit, začal by zřejmě platit až společně s účinností zmiňované novely zákona o KCP, se kterou se počítá od ledna 2002, což je rok a půl. Napomoci by mohla možná právě uváděná novela zákona, ve které by mimo jiné KCP chtěla navrhnout, aby byla do budoucna financovaná částečně z poplatků, které vybere od účastníků trhu. Nadpoloviční část peněz by pak dostávala, jak je tomu nyní, ze státního rozpočtu. Dva roky a pryč. Fluktuace lidí ve stočlenné posádce Komise pro cenné papíry je značná. Například za dobu jejího fungování se jen v oddělení obchodníků s cennými papíry vystřídalo pět šéfů. Ani u kormidla není vše úplně v pořádku. Po revolučních událostech z března letošního roku, kdy byl odvolán Jakubův předchůdce Jan Müller, pracuje nejvyšší vedení stále jen v trojici – předseda František Jakub, komisaři: Irena Pelikánová a Tomáš Ježek. Sice už od května je známo jméno čtvrtého komisaře, dosavadního šéfa derivátové sekce na pražské burze Milana Šimáčka, toho však prezident Václav Havel do funkce stále ještě nejmenoval. Týdeník EURO má informace, že páté jméno do vedení nadále neexistuje. „Tříčlenné prezidium neohrožuje akceschopnost a činnost komise, říká Jakub. K fluktuaci dodává to samé. „Vychováváme si své lidi většinou z řad studentů. To je případ třeba právního a legislativního oddělení, kde jsou naši právníci, myslím si, bráni jako rovnocenní partneři na trhu. Připomíná, že je nutné si uvědomit, že platy v KCP nikdy nebudou takové jako v privátní sféře. Jde tedy o to mzdové rozdíly co nejvíce vyrovnat. „Je tomu tak i venku. I podobné instituce v zahraničí se potýkají s odchodem lidí. Také tam vydrží maximálně dva až tři roky. Musíme jim umět něco nabídnout, abychom je motivovali, třeba pravidelnými vzdělávacími programy. Touto venku osvědčenou cestou bychom chtěli jít i my, říká Jakub. Strašák pokut. Komise se však budou muset urychleně vypořádat s ještě jedním problémem: jak naloží s téměř 600 pokutami, které udělila loni na jaře emitentům za neplnění jejich informačních povinností vůči investorům. Konkrétně jde o nedodání výročních zpráv za rok 1997 a za pololetí roku 1998. Za tento prohřešek tehdy udělila razantní pokuty v celkové hodnotě několika set milionů korun. Některé podniky musely zaplatit i 2,4 milionu korun. Mnozí odborníci tehdy označili tento zásah za nesmyslně tvrdý a paušalizovaný, který může vést u některých, většinou malých firem, až k jejich likvidaci. Problém spočívá v tom, že zmiňovaných 600 emitentů se proti rozhodnutí KCP odvolalo, a ta musí podle zákona o cenných papírech o osudu těchto odvolání a pokut rozhodnout do jednoho roku od chvíle, kdy zjistila porušení zákona. Tato doba již uplynula a komise v této věci přijala zajímavý verdikt. „Pokuty budou s největší pravděpodobností zrušeny s tím, že o jednotlivých rozkladech bude prezidium jednat ještě počátkem září, sdělil týdeníku EURO František Jakub. „Říkali jsme, že roční lhůta byla splněna tím, že byla uložena sankce v první instanci. Pak jsme však našli judikát, který hovoří o tom, že sankce musí být uložena včetně druhé instance, což je udělení pokuty s odvoláním, vysvětluje Jakub. Komisi se slovy jejího předsedy zdá požadavek, aby během jediného roku byla sankce včetně odvolání vyřízena, nemyslitelný a s judikátem se neztotožňuje. Riziko, že by soudy rozhodovaly v případných soudních přích podle tohoto judikátu, je však pro komisi příliš veliké. Proto rozhodla o anulování pokut. Jakub přiznává, že pokud by byla celá akce na počátku založena na obvyklých výších pokut, ušetřili by si mnoho práce. Připomíná, že o tvrdých sankcích rozhodl tehdejší předseda Jan Müller sám bez projednání v prezidiu. V budoucnu hodlá KCP při sankcích emitentům postupovat přísně individuálně. Problematická akce splnila zřejmě svůj odstrašující účel vůči emitentům. Tehdy byla informační povinnost plněna na padesát procent, dnes je již nad devadesáti procenty.
