K JEDINÉMU TRHU NIKDY NEDOJDEME

Gregor Pozniak

Evropa nikdy nedospěje k jedinému společnému trhu s cennými papíry, protože tradičním burzám začnou konkurovat zcela nové systémy obchodování, tvrdí zástupce generálního sekretáře Evropské federace burz Gregor Pozniak. Přesto budou snahy o ;propojování trhů úspěšnější než v minulosti, protože se k nim přistupuje realističtěji, dodává.

Gregor Pozniak (42) se narodil ve Vídni. Vystudoval Vienna University of Economic Sciences. Do finančního světa vstoupil v roce 1987. Tehdy nastoupil do Creditanstalt Bank jako investiční analytik, nejprve pro domácí akcie, později pro pevně úročené investiční nástroje . V roce 1990 se stal vedoucím oddělení v této bance a členem European Bond Comission. V roce 1995 se stal na vídeňské burze šéfem listingu a členských otázek. Od roku 1998 je zástupcem generálního sekretáře Evropské federace burz (Federation of European Stock Exchanges).

EURO: Osm evropských burz se před koncem dubna dohodlo na uzavření aliance, která má vést k propojování jejich trhů. Není to zdaleka první projekt podobného druhu, ovšem má zatím zdaleka nejvíce účastníků, a to těch nejvýznamnějších. Jakou budoucnost mají podobné snahy? V minulosti ne vždy slavily úspěch.

POZNIAK: To je pravda, ovšem mezi dřívějšími a dnešními aktivitami existuje značný rozdíl. Minulé projekty často nebyly úspěšné proto, že byly připraveny příliš rychle a byly až příliš ambiciózní. To, co nyní vzniká z iniciativy Londýn a a Frankfurtu, je o něčem jiném. Obě strany jsou si vědomy, že je třeba dlouhých diskusí, velice dobré přípravy a že postup musí být rozfázovaný, krok za krokem. Dohoda s dalšími šesti burzami je právě jedním z takových kroků k vytvoření trhu pro asi tři sta nejvýznamnějších evropských akciových titulů. Aby se vše podařilo, bude ale třeba vyvinout obrovské úsilí nejen po stránce informační technologie, ale zejména po stránce regulační a harmonizační - míním harmonizac i různých tradic a přístupů. Oficiální zpráva z posledního setkání nehovoří o ničem jiném než o tom, že se osm burz rozhodlo spolupracovat na vytvoření společných a zharmonizovaných postupů či směrnic a také na tom, aby se navzájem přiblížily způsoby provád ění obchodů či operací a transakcí na těchto osmi burzách ve vztahu k oněm zhruba třem stovkám nejdůležitějších akcií. Tyto trhy se prostě snaží vytvořit novou společnou platformu. Tím se odlišují třeba od projektu NOREX. To je spojení Stockhol mu a Kodaně, kde se však nejedná o vytvoření nové platformy, nýbrž o to, že v červnu by měly všechny existující trhy v rámci těchto dvou burz obchodovat na základě stejného systému a na takovém základě by měly být prováděny všechny transakce.

EURO: Je vytváření aliancí reakcí na požadavky investorů vyplývající z probíhající globalizace trhů kapitálu, nebo jde o komerční aktivitu?

POZNIAK: Myslím, že prapůvodní důvod spočívá v přecházení burz do soukromé sféry. Všechny transakce a veškeré podnikání začaly být řízeny jedním cílem, a tím je zisk. Z toho pro burzy vyplynuly dva úkoly. Musí přetahovat nové členy a zároveň musí snižovat náklady. Získat nové členy není nijak jednoduché a jeden z možných způsobů, jak toho dosáhnout, je přetáhnout je z jiných burz. Každá burza má členy národní a mezinárodní. Jejich spojením se vytvoří podmínky pro takzvané křížové členství a na obou trzích bude najednou více obchodníků. Právě toto křížové členství je cílem mnoha kooperací a aliancí. Na hotovostním trhu je to případ Beneluxu. Existují nové trhy pro malé a střední podniky, kde dochází k témuž. Týká se to i pobaltských zemí, kde plánují spojení tři nejvýznamnější burzy a prvním krokem by mělo být právě toto křížové členství.

EURO: Podobně vznikla aliance Londýna a Frankfurtu. Oznámila sice, že se k ní mohou připojit i další burzy, ale jinak spíš dělala tajnosti. Proč se teď najednou dva absolutně nejvýznamnější evropské trhy chtějí spojit s ostatními?

POZNIAK: Protože se Paříž naštvala, vzala za ruku šest ostatních a řekla: „Je nás sedm a jsme docela silní, tak s námi koukejte jednat . Z těchto sedmi se potom vytratil Stockholm a zůstala šestice. Když se podíváme na tento vývoj a budeme hovořit o posledním měsíci, vidíme, že Londýn a Frankfurt již vydaly určitý konzultační dokument, hovořící o detailech jednotlivých pravidel. Naopak Paříž a její šestičlenná parta mají úplně odlišný přístup. Hovoří pouze o jakési pokračující spolupráci. Ono je dost těžké sladit dva subjekty a zharmonizovat jich od začátku hned osm je nemožné.

EURO: Jak se tedy může tolik hlav na něčem shodnout?

POZNIAK: Jedna z variant vývoje může spočívat v tom, že Londýn a Frankfurt budou pokračovat bez ostatních, až dosáhnou určitého stádia, a pak je vyzvou, aby se připojili. Bude to ovšem výzva připojit se k již vytvořenému. Tím se vyhnou dalšímu vyjednávání, ke kterému dochází nyní. Podle mého názoru by jakýkoliv projekt harmonizace osmi trhů najednou ztroskotal proto, že by se nevešel do žádného harmonogramu a žádného časového rámce. Londýn a Frankfurt zatím hovoří o tom, že platforma, o které jsme se bavili, by měla být hotová někdy v letech dva tisíce až dva tisíce jedna. Až se tak stane, osloví p odle mého názoru ostatní, aby se k nim přidali.

EURO: Frankfurt si přes Vídeň brousí zuby i na akcie z Východu.

POZNIAK: Vídeň chce, jak známo, převzít veškeré cenné papíry z východní Evropy. Těžko říci, zda bude její snaha úspěšná. Ale už dnes můžeme říci, že zde i do budoucna bude existovat taková trojúhelníková konkurence. Máme zde tradičně Londýn , potom Německo, kde můžeme jmenovat například Berlín, Mnichov, Frankfurt, a potom domácí trhy. Tam můžeme dosadit samozřejmě Polsko, Českou republiku, Maďarsko a další. A myslím si, že bude právě na těchto národních trzích, aby se vyrovna ly s touto konkurencí. Vídeňská burza může zaujmout místo Frankfurtu či částečně Mnichova nebo Berlína, ale vždy budeme hovořit o trojúhelníkové konkurenci.

EURO: Východoevropské burzy už bezpochyby hodně pokročily v přibližování se evropským standardům. Co ještě musí učinit, aby se staly dospělými?

POZNIAK: Hlavní výzvou pro národní burzy bude potřeba zajistit přísun peněz. Přilákat investory a makléře. A odpovědí na tuto výzvu je členství na dálku. Je to technický termín a používá se v mnoha jazycích. Tady v Praze je u ž například řada velkých světových firem, jako třeba C. S. F. B. Ale řada dalších, které jsou v Londýně či ve Frankfurtu, zde schází. Budete-li je chtít dostat do Prahy, musíte co nejrychleji připravit technické systémy a co nejrychleji připrav it odpovídající pravidla obchodování. Ani poté, co se to podaří, však nebude dobojováno. Přijde boj o kvalitu zahrnující průhlednost, cenu, likviditu a tak dále. Potom jde o spolehlivost a bezpečnost při obchodování. Možná bychom k těm dalším kvalitám mohli přiřadit ještě dohlednost rámce pravidel obchodování, tedy jakousi stabilitu a záruku stability v rámci regulací.

EURO: Hovoříme o dvou cestách toho, čemu říkáme globalizace. Jednou je technická a právní harmonizace stávajících trhů na bázi jejich spolupráce a propojování. Druhou je vznik jednoho společného trhu. Co podle vás Evropu čeká?

POZNIAK: Jeden jediný monopolní trh pod hlavičkou jednoho organizátora v Evropě nikdy nevznikne. Pro tržní ekonomiku je totiž naprosto nepřirozená jakákoliv monopolizace. Jakmile začne převládat trend k vytvoření jednoho jediného systému pr o obchody s cennými papíry, objeví se konkurence, která tuto nepřirozenou situaci vrátí zpátky k normálu. Kromě toho například v Evropské komisi existuje oddělení, které má na starosti právě konkurenci, a to velice úzkostlivě a pečlivě sleduje vytváření těchto burzovních aliancí. Podle něj zde totiž existuje nebezpečí snižování konkurence a vytváření monopolů.

EURO: Burzy tak jako tak v rámci regionů jistý monopol mají. Nyní se snaží spolupracovat a propojovat svoje trhy. Proč by nemohly zkusit jít ještě dál a vytvořit celoevropský monopol?

POZNIAK: Podle mne toto nebezpečí není reálné. Ne snad, že by zde vznikaly nové burzy v tom tradičním slova smyslu. Ale jsou nové obchodní nebo obchodující kanály a systémy. Důvodem jejich vzniku je vývoj technologií, internet a vše, c o se ho týká. V rámci Evropské unie například již existuje regulovaný trh s cennými papíry Tradepoint. Tento trh se ale nenazývá burzou. Jeho název říká, že jde o místo obchodování. Nebo si vezměme měny. S těmi se v minulosti obc hodovalo na burzách. Dnes už to neplatí. Totéž se týká peněžních trhů nebo krátkodobých nástrojů. Rovněž státních obligací. Myslím si, že tímto směrem se také vydávají trhy s cennými papíry. A budou se tady objevovat i nové zdroje konkurence, které si dnes ani nedokážeme představit. Na evropské burzy se dnes valí tlak ze dvou stran. Jeden přichází ze Spojených států, druhý od nových konkurentů, elektronických systémů obchodování s cennými papíry. Evropské burzy proto budou muset vypracovat novou strategii, jak jim čelit. Proto teď dělají všechno možné pro to, aby zvýšily zisk a snížily náklady.

EURO: Aby se ale podařilo zvýšit zisk propojováním trhů, musí taková úvaha obsahovat předpoklad růstu celkových objemů obchodů. To znamená nové emitenty a nové investory, a tedy i změnu v myšlení na kontinentu.

POZNIAK: Naprosto souhlasím. Zcela sdílím vaši obavu, že je zde nedostatek investičních příležitostí. Poptávka je už teď dost vysoká, bude ještě stále stoupat v souvislosti s penzijními fondy. Nabídka ale bohužel schází. Nicméně i v ko ntinentální Evropě vidíme jisté odklony od tradičních forem investování směrem ke kapitálovému trhu. Například pro Německo bylo typické, když šéf rodinného podniku v určitém věku odešel do důchodu a hrál roli jakéhosi patriarchy firmy. Nyní vša k tito šéfové rodinných podniků přemýšlejí o jiné formě důchodu, to znamená například v pozici předsedy dozorčí rady či hlavního akcionáře svého veřejného podniku. Je to evidentní proces, ale bohužel velmi pomalý. Proto bude třeba ho co nejvíce stimulovat jakýmikoli možnými prostředky.

EURO: Uvedl jste, že Evropa směřuje ke třem pólům obchodování. Nezesílí propojování trhů hranici mezi Londýnem a Německem na straně jedné a regionálními trhy na straně druhé? Nestane se z toho uzavřená soutěž jen pro emitenty ze stávajících velkých trhů?

POZNIAK: Nemusí, i když je jasné, že osm burz, které se do toho pustily, je skutečně nejvýznamnějších. Vidíme ale například, že v rámci této osmičky se někde na půl cesty ztratilo Švédsko, které se naopak soustřeďuje na jakési aliance či kooperace v rámci severní Evropy. Helsinky, které k tomuto rokování nebyly nikdy pozvány, zase hovoří o bilaterální dohodě s Frankfurtem. Chápu, že se pro Prahu vytvořila svízelná pozice v tom, že nebyla přizvána do této osmičky. Samozřejmě v tom nejste s ami. Nyní je třeba se ptát, co může Praha udělat, aby byla dostatečně atraktivní, nikoli pro velkou osmičku, protože do té nebylo přizváno mnoho větších subjektů, ale aby byla atraktivní pro jednoho nebo pro dva z těchto velkých hráčů. Aby se mohly rozvíjet vzájemné vztahy nebo kooperace třeba na bilaterální úrovni.

EURO: Jste viceprezidentem Evropské federace burz a Praha chce vstoupit do tohoto uskupení. Co pro ni bude znamenat, pokud se tam dostane?

POZNIAK: Pražská burza požádala o přidružené členství. Jde o členství, které je otevřeno burzám v těch zemích, které jsou v procesu formálního přidružování k Evropské unii. Jakmile se pražská burza stane plnohodnotným členem unie, započne celkový rámec spolupráce ve všech aktivitách, na kterých se naše federace podílí. Například pravidelná setkání expertních či odborných výborů. V nich by mohla Praha získávat nové zkušenosti. Kromě toho, že federace vytváří platformy, na základě kterých dochází k diskusím a jednáním mezi experty, plní zároveň funkci jakéhosi ucha, které naslouchá, a úst, které hovoří jménem evropských burz sdružených v rámci Bruselu. V okamžiku, kdy by se Praha stala členem této federace, mohla by požívat výhod právě této naší druhé funkce. Federace by se s Prahou plně dělila o své znalosti a o to, co se dozví z diskusí s partnerskými organizacemi Evropské unie, z diskusí s institucemi EU a zároveň by Praze poskytovala možnost komunikovat svoje názory či svoje požadavky směrem k těmto institucím.

EURO: Jak jsou na tom, pokud jde o přidružení k federaci, Polsko a Maďarsko?

POZNIAK: Je tam trochu rozdíl v rychlosti.

EURO: Hodně se mluví o tom, že zvláště právě polský trh je na tom obecně lépe než český. Co byste českému trhu vytkl?

POZNIAK: Je pravda, že v České republice došlo ke zpoždění určitých reforem. Možná proto, že zde byla taková tendence příliš se držet staré původní ideje kuponové privatizace. Ale myslím si, že tyto reformy probíhají. O každé zemi, která je sousedem České republiky, by se dalo říci, že v určitém aspektu pokročila více dopředu a v některém zase zaostává. Důležité je, alespoň ve vztahu k České republice, že všechny problémy byly jasně popsány a existuje jasná a jedno hlasná tendence je řešit.

EURO: S čím se z hlediska šancí pražské burzy na členství v Evropské federaci burz vracíte ze své návštěvy Prahy?

POZNIAK: Hlavním účelem mé návštěvy bylo získání prvního přehledu o situaci. Z tohoto pohledu ji mohu hodnotit jako velice úspěšnou, zejména díky materiálu, který pro mě připravila pražská burza. Tento proces obeznamování bude v příští ch týdnech dále pokračovat. Potom by měla následovat návštěva dvou členů naší federace na Burze cenných papírů v Praze. Myslím, že pokud se zeptáte na harmonogram dalších postupů, mohli bychom hovořit zhruba o konci léta a později. To znam ená, že bychom závěry mohli formulovat v příštích měsících. Posuzovat budeme nejen burzu, ale i celkový rámec a podmínky, v nichž funguje.