K letadlům za desítky miliard se dostane každý. Čáslavská základna totiž nemá plot

Není to tak dávno, co zdejší pole sklidily kombajny. V suché hlíně jsou doteď vidět otisky jejich pneumatik. Zbyly jen ostré nízké klasy, které s každým našlápnutím zapraskají. Každým takovým krokem se člověk dostává stále blíž i k řídicí věži čáslavské letecké základny.

Nikde žádná cedule omezující vstup, natožpak zábrany. Kdokoliv tak přes čerstvě pokosené pole může dojít až na letiště. A ani tady, na zelené trávě u červeno-bílé radarové stanice, nic nepřekáží tomu, aby „návštěvník“ došel třeba až ke žlutým krabicím u ranveje, z nichž čouhají tyče s napnutou brzdnou sítí pro zastavení neovladatelných letadel.

Tudy ne. Jediná cedule a žiletkový drát „chrání“ letiště u silnice z Čáslavi do Chotusic. Tudy skutečně nikdo neprojde

Vítejte na nejdůležitější české letecké základně, odkud startují moderní supersoniky Jas-39 Gripen. A i když tu mají oficiální den otevřených dveří pouze jednou za dva roky, prakticky probíhá nonstop. Letišti totiž pořád chybí více než šest kilometrů plotu. Potřebná investice se neustále oddalovala kvůli nutnosti úspor a nedostatku peněz. Přestože jde „jen“ o několik desítek milionů korun, které se v miliardovém rozpočtu ministerstva obrany poměrně lehce ztratí.

Suma je malichernější ještě v té souvislosti, jaké škody teoreticky hrozí.

Pozor na divočáka

Několik desítek minut trvající obhlídka čáslavské základny ukazuje podivný nepoměr. Zatímco moderní hangáry, v nichž se gripeny skrývají, zdobí špičkové zabezpečení včetně posuvných vrat a žiletkového plotu a připomínají opevněný hrad, ranvej působí jako nevýznamné venkovské letiště.

„Objekty důležité pro obranu státu a další strategické objekty jsou chráněny samostatným vnitřním oplocením s kamerovým systémem a kontrolou vstupu“popisuje aktuální stav Jana Zechmeisterová, mluvčí ministerstva obrany.

A tak poté, kdy gripeny vyjedou ze špičkově chráněného a sledovaného areálu, jsou během vzletu a přistání silně zranitelné. Řeč není jen o přemnožených divočácích, kterým nic nebrání vběhnout pod kola letounů.

Se zvěří či jinými nezvanými hosty se na betonovou ranvej mohou dostat i nečistoty. Což je pro moderní proudové motory velké nebezpečí. Pokud nasají třeba jen několikacentimetrový úlomek nebo kamínek, hrozí velké poškození.

Hlavní riziko chybějícího plotu ovšem spočívá jinde. Zatímco v minulých letech mohlo jít o úsměvnou historku, s proměnlivou bezpečnostní situací v Evropě se věc změnila ve stále citlivější zádrhel. Nechráněné - a pravděpodobně nejdůležitější - české letiště představuje potenciální hrozbu. Střežit několikakilometrový obvod základny není v moci ozbrojených sil. Což ostatně potvrzují ijiné případy.

Lesáci na bráně

Česká armáda dnes provozuje 240 důležitých objektů a areálů. Více než dvě stovky jich nehlídají vojáci, ale pouze ženy a muži ve stejnokrojích Vojenských lesů a statků. Řeč je například o pražské základně ve Kbelích, odkud létají ministerské či prezidentské delegace na zahraniční cesty. „Lesáci“ střeží kbelskou vrátnici od předloňského léta.

Tuhle praxi zkritizoval třeba bývalý náčelník vojenské rozvědky Andor Šándor. Podle něj si kterékoli letiště, jež využívají politici, zaslouží ochranu na velmi vysoké úrovni. Takové omezování bezpečnostního aparátu považuje za kontraproduktivní.

Přečtěte si komentář autora:

Letiště jsou výtečná. I bez plotu a záchytného systému

Ministerstvo obrany ročně státnímu podniku Vojenské lesy a statky za ostrahu svých areálů posílá více než 300 milionů korun a službu si chválí. Sama armáda prý nemá dostatek vojáků, aby si mohla dovolit posílat je na vrátnici apochůzky kolem plotů. Takže zapojením Vojenských lesů astatků se uvolní ruce profesionálům, kteří se můžou věnovat potřebnější práci a výcviku.

Hezký výhled. Na konci přistávací plochy může návštěvník prozkoumat záchytné sítě nebo sledovat opevněné hangáry s gripeny

Lokality, kde příslušníky armády nepotkáte, jsou třeba i muniční sklady ukryté v lesích. Už od roku 2010 jde o byznys společnosti Trade Fides. V boudě u vchodu do muničáku slouží vojenský policista, všechno ostatní - od správy kamerového systému po kontrolu fungování čidel v plotech - mají na starost soukromníci. Podle aktuální pětileté smlouvy si Trade Fides za ostrahu pěti muničních skladů vydělá 460 milionů korun bez DPH.

Ministerstvo obrany sice v minulosti několikrát uvažovalo o tom, že by si objekty s uloženým střelivem hlídalo samo, ale odvážné úvahy pokaždé ztroskotaly. A nejen proto, že chybějí lidé a poslat k plotům vojáky jako v dobách základní služby je dneska nereálné. Trade Fides vlastní i většinu instalovaných technologií. Pro ministerstvo by bylo velmi nákladné systémy odkoupit a vyškolit pro ně personál.

Drát za 28,5 milionu

Jak nyní zjistil týdeník Euro, společnost Trade Fides si na další miliony přijde i v Čáslavi. Od ministerstva obrany získala zakázku na druhou etapu potřebného oplocení letiště. Za 28,5 milionu korun postaví téměř šest kilometrů plotu. „Cílem je další zvýšení ochrany majetku a zamezení vstupu nepovolaných osob a zvěře, například ze strany vzletové a přistávací dráhy,“ vysvětluje Jana Zechmeisterová z ministerstva.

A co konkrétně Trade Fides za 28,5 milionu udělá? „Firma provede výstavbu včetně kácení a likvidace vzrostlého přestárlého porostu a stromů a úprav terénu. Navrhované řešení neobsahuje kamerový systém, pouze domácí videotelefon s příslušenstvím u brány k radarovému centru,“ odpovídá Zechmeisterová. Poté zůstane bez plotu posledních 600 metrů obvodu.

Až tento týden začnou gripeny po několikatýdenním azylu v Pardubicích opět startovat z Čáslavi, potíž s chybějícím oplocením bude opět na scéně. Už jen pro finanční škody, které hrozí. Vzhledem k tomu, že Česko si čtrnáct supersoniků pronajímá od Švédska za 1,7 miliardy korun ročně, ručí za ně. Pokud by na gripenu při startu či přistání vznikla závada, třeba jen nasátím miniaturní nečistoty nebo najetím podvozku do překážky, hrozí Praze penále jdoucí do stovek milionů korun.