Odhady analytiků a autorů daňové reformy se diametrálně liší
Potřebuje Česká republika daňovou reformu? Celkem 81 tisíc slov zákona o dani z příjmu je samo o sobě dostatečným argumentem pro zjednodušení současného daňového systému. Jediným návrhem, který by výrazněji omezil administrativu a umožnil lepší orientaci v této oblasti, je zatím představa ODS. Ta chce zavést rovnou patnáctiprocentní daň, kterou by platili jak podnikatelé, tak běžní občané. Na patnáctiprocentní hranici by se srovnaly také obě složky daně z přidané hodnoty. Problémem, který znemožňuje zjistit, jaký by měl návrh občanských demokratů dopad na českou ekonomiku, je, že ODS dosud nezveřejnila podrobné propočty reformy. Týdeník EURO proto požádal několik nezávislých ekonomů, aby se k navrhované přímé dani vyjádřili. Prostor dostal i „otec“ reformy a stínový ministr financí Vlastimil Tlustý.
Je to vážná věc.
Odborníci se shodují, že zavedení přímé daně by mělo na českou ekonomiku příznivý dopad, avšak pochybnosti mají o výši sazby. „ODS by si měla svou představu nechat ověřit některými nezávislými pracovišti, neboť se jedná o vážnou věc,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny Viktor Kotlán. „Tuzemská daňová kvóta je sice devátá nejnižší v rámci zemí EU, ale průměr nemusí být rozhodující měřítko. Je to stejné, jako když dítě dostane ve škole trojku a zdůvodňuje svůj úspěch tím, že ostatní měli čtyřky. Výše sazby by však měla vést jak ke snížení daňových příjmů, tak ke snížení deficitu rozpočtu.“ Helena Horská z Raiffeisenbank se domnívá, že sazba je nastavena příliš nízko na to, aby byl dosažen neutrální vliv na veřejné finance. Obtížný bude v každém případě začátek reformy. Minimálně v prvním roce, než se projeví příznivé efekty reformy, na tom bude ekonomika hůře než dosud. „V prvním roce změny daně nelze očekávat druhotné pozitivní efekty snížení daňové zátěže, kterými jsou například nižší motivace k obcházení daňových zákonů či vyšší pracovní nasazení. Kvůli zavedení patnáctiprocentní daně naopak dojde k výpadku výběru daní mezi 40 až 60 miliardami korun (v závislosti na výši nezdanitelné částky). ODS bohužel nepředstavila jasný program, který by kompenzoval výpadek daňových příjmů na straně výdajů,“ uvedla ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím, že v prvním roce reformy by se schodek státního rozpočtu zvýšil přibližně o 1,8 procenta HDP. Pro dosažení neutrálního dopadu na státní kasu by se, jak uvedla, výdaje musely snížit o šest procent. Kromě jiných dopadů by takový nárůst schodku mohl výrazně oddálit nahrazení koruny evropskou měnou.
Zanedbatelný rozdíl.
Vlastimil Tlustý však týdeníku EURO sdělil, že redukce výdajů není nutná, neboť příjmy z daní budou dostatečné. „Z porovnání skutečných daňových odvodů v roce 2004 s návrhem patnáctiprocentní rovné daně vyplývá, že příjem z daně fyzických osob by byl vyšší o 19 miliard korun, příjem z daně právnických osob nižší o přibližně 40 miliard a příjem z DPH by se zvýšil rovněž o 19 miliard. Celkový rozdíl dvou miliard by byl tedy zanedbatelný,“ uvedl Tlustý. Kromě nižšího výběru daní po zavedení reformy se však vláda bude muset připravit také na další negativní efekty, jako je například výpadek ve spotřebě. Ten by mohl vzniknout kvůli tomu, že potraviny, které jsou zdaněny nižší sazbou DPH, podraží. „Lidé budou omezovat výdaje v obavě před dopadem růstu cen kvůli vyšší DPH. Ceny potravin by se mohly zvýšit až o deset procent. Lidé s průměrnými příjmy věnují na nákup potravin přibližně jednu pětinu ze svých celkových výdajů, tudíž pouze kvůli tomu by se jejich výdaje zvýšily o dvě procenta, což představuje 150 korun měsíčně,“ dodala Horská. Tlustý však uvádí, že na zavedení rovné daně by netratil nikdo, tedy ani lidé s nízkými příjmy. „Rovná daň umožňuje, aby volbou výše základní odečitatelné položky byly vyrovnány všechny negativní efekty, které mohou postihnout skupinu lidí s nízkými příjmy,“ řekl. Právě na negativní vliv sjednocení daně z přidané hodnoty upozorňuje Jiří Rusnok z ING. „Neexistuje racionální důvod pro to, aby se sjednotila sazba DPH či aby tento krok byl součástí zavedení rovné daně,“ uvedl. Rovněž výrazná redukce položek, které si podnikatelé mohou odečíst ze základu daně, podle něj není možná. „Není to politicky průchodné, existují zájmové skupiny, které jejich zrušení nedovolí,“ dodal Rusnok. Sjednocení sazeb DPH s daní z příjmů však má zřejmé opodstatnění. Je marketingovým tahem ODS, která jednou rovnou daní zjednoduší systém a nemusí vysvětlovat, že jednu z daní výrazně zvyšuje, nárůst snížené sazby DPH však také „zaplatí“ část reformy. „Benefit rovné daně samozřejmě plyne především ze sjednocení daní z příjmů právnických a fyzických osob. Přesto se domnívám, že sjednocení sazby DPH se sazbami daně z příjmu je nutné. Taková rovná daň by totiž ulevila komplikovanému daňovému systému, zvýšil by se však rovněž podíl nepřímých daní na daňovém inkasu, což je žádoucí trend,“ uvedl Kotlán.
