Britští finančníci řeší narůstající stres i sebevraždou
První červencovou neděli se hosté luxusní restaurace Coq d’Argent v londýnské City nedaleko Bank of England stali svědky nečekané události. Jeden z nich přelezl balustrádu restaurační terasy a ukončil svůj život skokem z osmého patra. Sebevrahem byl mladý bankéř v na míru střiženém obleku značky Hugo Boss jménem Anjool Malde, který se vstříc smrti vydal se sklenicí šampaňského v ruce. Tento teprve čtyřiadvacetiletý úspěšný absolvent Oxfordské univerzity a někdejší redaktor BBC pracoval jako obchodník s akciemi v Deutsche Bank a zároveň byl spolumajitelem zábavní společnosti AlphaParties. Malde přitom není prvním finančníkem, který se rozhodl tímto způsobem ukončit život. Britská média příčinu vidí v ekonomické krizi, která staví londýnské bankéře pod silný tlak. Nedobrovolný odchod Tento tlak je výsledkem rozsáhlého propuštění v londýnských bankách. Jen loni přišlo ve městě na Temži o místo 28 tisíc finančníků a letos má zmizet dalších 34 tisíc pracovních pozic. Navíc roste napětí mezi těmi, kteří si své místo zachovají. Východiskem ze složité situace se často stává sebevražda. To potvrzuje i výzkum Oxfordské univerzity zveřejněný zdravotnickým časopisem The Lancent. Zvýšení míry nezaměstnanosti o jeden procentní bod vede u dospělých osob mladších 65 let podle studie k nárůstu počtu sebevražd o 0,8 procenta. A Malde, který si vzal život jen několik dnů před svými pětadvacátými narozeninami, je dobrým příkladem tohoto trendu. Deutsche Bank mu totiž nechala smazat jeho účet na Bloombergu a dle listu The Independent proti němu banka započala interní šetření. Podobně jako Malde se rozhodl skončit s životem i jiný bankéř Huibert Boumeester, někdejší finanční ředitel ABN Amro. Jeho mrtvolu se dvěma střelnými ranami našli po týdnu hledání policisté na anglickém venkově na konci června. Příčinou smrti byla pravděpodobně Boumeesterova březnová rezignace na funkce v rámci skupiny ABN Amro – dle médií nešlo o dobrovolný odchod. Celosvětová vlna Na účet finanční krize lze zřejmě připsat i další sebevraždy. Koncem dubna se pověsil na posilovacím stroji ve svém domě David Kellermann, finanční ředitel krizí těžce zasažené americké hypoteční banky Freddie Mac. Podobně se finanční problémy rozhodl řešit i Christen Schnor, šéf HSBC pro pojišťovnictví ve Velké Británii, Turecku a na Středním východě. Tento svět opustil za pomoci provazu letos v lednu v luxusním londýnském pětihvězdičkovém hotelu Jumeriah Carlton Tower Hotel. Loni v září zase skočil pod vlak Kirk Stephenson, provozní ředitel významné investiční společnosti Olivant Advisors. A mimochodem, ani „Maldeho“ restaurace Coq d’Argent se nestala svědkem sebevraždy poprvé – již v roce 2007 zde svůj život ukončil třiatřicetiletý bankéř Richard Ford, který se po skoku z terasy zabil pádem na projíždějící dvoupodlažní autobus. Sebevraždy finančníků přitom nejsou omezeny jen na anglosaský svět – na konci července našli mrtvého vlivného kuvajtského finančníka Hazíma Braikana. Ten stál v čele společnosti Al Raya Investment, jejímž desetiprocentním vlastníkem je Citigroup. Braikana zažalovala spolu s dalšími dvěma finančními domy americká komise pro cenné papíry U.S. Securities and Exchange Commission a obvinila je z nezákonného obohacení o dva miliony dolarů při akciových obchodech. Braikan tlak vyšetřování neunesl a zabil se výstřelem do hlavy. Striptérka z Wall Streetu Sebevražda však nemusí být nutně jediným východiskem ze zoufalé situace, jak potvrzují příklady z USA. Tam již letos v březnu vyvolal velkou pozornost příběh někdejší analytičky banky Morgan Stanley osmadvacetileté Randi Newtonové, která si nyní na živobytí vydělává jako striptérka v newyorském nočním klubu Rick’s Cabaret. Podle deníku The New York Post (NYP) je tato absolventka University of Nebraska a někdejší stipendistka Miss America Organization se svým novým zaměstnáním velmi spokojena – pracuje jen tři až čtyři noci týdně, práce se ukázala být výrazně zábavnější než bankovní analýzy a vydělá si zde jen na spropitném ročně až kolem 160 tisíc dolarů. Newtonová, která si mezitím zřídila vlastní internetové stránky a letos v prosinci jí vyjde kniha s názvem Wall Street Stripper, přitom není osamělým případem. „Dostávám řadu žádostí o zaměstnání od žen, které nedávno přišly o práci. Mnohé z nich byly donedávna realitními agentkami,“ potvrdil NYP Peter Feinstein, majitel Sapphire Club. Jednou z nich je i sedmadvacetiletá Katie Havertonová, která do letošního ledna pracovala právě jako prodejce nemovitostí. Tehdy se po půl roce, kdy se jí nepodařilo uskutečnit jediný prodej a když jí zbývaly pouhé dva dolary na kontě, rozhodla pro novou kariéru u tyče. Nyní vystupuje v podniku Flash Dancers. „V realitách můžete deset hodin denně lidem ukazovat byty a nikdy nevíte, zda něco prodáte nebo ne. Jako tanečnice máte peníze okamžitě, navíc výdělek je mnohem vyšší – brzy si koupím vlastní byt,“ řekla NYP Havertonová. A o příliv kolegyň bude mít zřejmě ještě chvíli postaráno, jak potvrzují zástupci klubu Flash Dancers. Každý měsíc prý dostávají kolem čtyřiceti životopisů, i když v nabídce mají jen čtyři volná místa. Najít zaměstnání v propouštěním sužovaném New Yorku je totiž obtížné. Některé manažerky se proto musejí smířit i s působením v erotickém průmyslu. Například teprve čtyřiadvacetiletá Beckie, která ještě loni pracovala jako vedoucí prodejny s pečivem, se nyní živí jako masérka právě v jednom z klubů řetězce Rick’s Cabaret.
