Vláda připravila návrh nového obchodního zákona
Pravidla, kterými se řídí desetitisíce podnikatelů a firem, se zřejmě změní. Obchodní zákoník, který sloužil posledních sedmnáct let, má totiž nahradit zcela nový zákon, jenž má vstoupit v platnost počátkem roku 2012. Původní předpis byl po léta kritizován pro zastaralost a nepřehlednost způsobenou mimo jiné i 50 novelizacemi. „Úprava obchodního práva je přebujelá a značně formalizovaná,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu obchodního zákona, který má nyní k dispozici vláda.
„Je tomu tak zejména proto, že ačkoli byl zákoník koncipován jako projekt sledující definitivní a dobré řešení, nutné pro přechod od direktivně řízené ekonomiky k ekonomice tržní, záhy se projevily jeho nedokonalosti a neschopnost odolávat novelizačním tlakům.“ Předmětem výhrad odborníků i uživatelů zákona byly také zmatky způsobené tím, že stejné smlouvy jako v obchodním zákoníku byly pouze s malými obměnami obsaženy i v občanském zákoníku. Motivací pro urychlené přijetí modernějších a přehlednějších pravidel také je, že v rámci Evropské unie je dnes možné si bez velkých obtíží založit firmu v kterékoli zemi sedmadvacítky. Česká vláda se proto musí snažit o vytvoření podnikatelsky atraktivního prostředí.
Co není zakázáno, je dovoleno
Nový zákon je založen na jiných filozofických principech než dosud platný zákoník. To se projevuje především v tom, že i obchodní vztahy se mají v budoucnu řídit zásadou „co není zakázáno, je dovoleno“, která v této oblasti dosud neplatila. Ze zákona tím zmizí seznam ustanovení, od kterých se smluvní strany nemohou odchýlit.
Budoucí zákon není zcela originální. Vychází především z dřívějšího zákoníku, který je však zásadně přepracován a upraven. A je také inspirován obdobnými normami v zahraničí, zejména z oblasti práva britského, německého, rakouského, francouzského a polského. Odráží také požadavky, které na Českou republiku klade Evropská unie. Jeho přijetí má být součástí komplexní rekodifikace soukromého práva v Česku. To je mimořádně náročný úkol, který předpokládá nejen novou úpravu obchodních vztahů, ale i občanského práva. Tu má přinést nový občanský zákoník.
Jen jedna varianta smlouvy
Obchodní zákon bude méně rozsáhlý. Bude totiž upravovat především postavení obchodních společností a družstev. Zmizí z něj obsáhlá úprava jednotlivých obchodních smluv, například kupní smlouvy nebo smlouvy o pronájmu. Regulace podobných závazků bude dle záměrů ministerstva spravedlnosti sjednocena a nacházet se bude pouze v občanském zákoníku. „Je v rozporu s pojetím soukromého práva a s tendencemi a principy nastolenými věcným záměrem občanského zákoníku setrvávat v názorech o komplexnosti a svébytnosti obchodního kodexu,“ říká oficiálně ministerstvo.
Čtěte: Jak založit s.r.o.? Cena, postup, podmínky
Napříště už tedy nebude platit dvoukolejná úprava, dle níž podnikatelé řídící se obchodním zákoníkem měli menší stupeň ochrany než neprofesionálové, na které se vztahoval zákoník občanský. Z obchodního zákona zmizí také právní úprava dalších oblastí, například nekalé soutěže nebo likvidace obchodních společností. V zákoně nejspíše nebude ani detailnější úprava účetních povinností. Protože nový předpis nebude komplexní úpravou celého obchodního odvětví, rozhodli se jeho tvůrci opustit tradiční označení „zákoník“ a nechat pouze prostý název zákon.
„Podnik“ přestane existovat
Stejně jako dosud bude zákon vycházet ze subsidiarity občanského zákoníku. Tedy ze zásady, že pokud nějakou otázku neupravuje obchodní zákon nebo obchodní zvyklosti, bude se řídit dle pravidel občanského práva. Mnoho dalších věcí se však změní. Výrazně pozměněna bude úprava obchodní firmy. Podnikateli se ukládá povinnost vystupovat a jednat pod takzvaným označením, které je zkratkou pro jeho jméno nebo název firmy. U člověka se však toto označení nemusí shodovat s jeho jménem. Musí být pouze jasné, že jde o podnikatele – fyzickou osobu. Ze zákona také zmizí slovo „podnik“. Nahradí je pojem „závod“. Ten označuje organizovaný soubor obchodního jmění, který slouží k provozování obchodní činnosti. To, co bude spadat pod závod, potom závisí na vůli podnikatele a reálném stavu věcí, nikoli tedy pouze na evidenci.
Vkladem budou i služby
V obecném smyslu zůstane zachováno i pojetí obchodních společností, mezi které v souladu s evropským právem patří také Evropská společnost (Societas europaea) a Evropské zájmové hospodářské sdružení. Zachována zůstává i povinná forma notářského zápisu pro případ založení kapitálových společností a pro společnost založenou jediným zakladatelem. Měnit se naopak mají některá konkrétní ustanovení u jednotlivých typů společností.
Například u veřejné obchodní společnosti bude možné považovat za vklad společníka i provedení práce či poskytnutí služeb. Celou řadu změn dozná také úprava nejrozšířenější obchodní společnosti – společnosti s ručením omezeným. Tyto úpravy vesměs vycházejí z požadavků evropského práva a z judikatury Evropského soudního dvora. Především bude zrušena povinnost složit 200tisícový základní kapitál. Ten má být v budoucnu snížen na pouhou tisícovku.
Akciovka jednoho člověka
Nově bude pojata také organizace akciové společnosti. „V současném, takzvaném dualistickém systému musely orgány každé akciové společnosti tvořit valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Nově má být připuštěna i druhá varianta, která umožňuje, aby orgány společnosti tvořily valná hromada, správní rada a statutární ředitel. Přičemž akciové společnosti budou oprávněny svoje zřízení v průběhu existence i měnit,“ vysvětluje advokát Martin Janoušek z advokátní kanceláře Rowan Legal. Byla také zrušena možnost založení společnosti veřejnou nabídkou akcií. A to především proto, že tento způsob založení se v praxi takřka vůbec nepoužíval.
„Oproti dnešnímu stavu bude moci akciovou společnost založit i jediná fyzická osoba, což dosud nebylo možné. A tento zákaz byl v praxi každodenně obcházen tím, že společnost založily dvě osoby a následně byly převedeny akcie na jednu z nich,“ dodává Janoušek. V novele je také mnoho menších změn, které celou úpravu činí jednodušší a srozumitelnější. V zásadě se však pravidla fungování akciových společností v dalších oblastech příliš nezmění. Zákon například přebírá i celou část o právech a povinnostech drobných akcionářů včetně možnosti jejich takzvaného vytěsnění.
Na družstvo postačí tři společníci
Výrazně jinak bude vypadat zakládání družstev. „Dosavadní úprava, dle níž mohlo družstvo založit pět členů nebo dva členové-právnické osoby, se nepřebírá. Jednak k tomu není žádný logický důvod, jednak jsou dle dosavadní legislativy právnické osoby bez jakéhokoli ospravedlnitelného důvodu zvýhodněny při zakládání družstev. To vytváří nerovnost před zákonem, a je tudíž neakceptovatelné z hlediska ústavního požadavku rovnosti před zákonem,“ říká jednoznačně důvodová zpráva k novému předpisu. Nově tím pro založení družstva bude stačit dohoda tří osob – ať už fyzických nebo právnických. Na minimální úroveň je také zredukován povinný základní kapitál družstva. Bude činit tři tisíce korun. Důvody jsou přitom obdobné jako u společnosti s ručením omezeným.
Předloha také reaguje na otázky občas vznášené v praxi, jak je to s účastí druhého z manželů v družstvu. Napříště má výslovně platit pravidlo, že členství v družstvu je výhradně osobní povahy, a družstevní podíl tudíž nemůže být ve spoluvlastnictví nebo společném jmění manželů. Nadále však bude možné vázat členství na pracovní vztah člena k družstvu. Zůstává také úprava omezující převoditelnost podílu v družstvu. To může omezit volnou převoditelnost podílu tak, aby se do řad jeho členů nedostala osoba, kterou za člena nechtějí. „Navrhované úpravy formulují nová pravidla ,lidsky‘ a s ohledem na zájmy členů družstev,“ uvedl šéf pražské pobočky advokátní kanceláře Baker & McKenzie Alexandr César. „Například nová právní úprava bytových družstev je přesně to, po čem se dlouze volalo. A umožní členům těchto družstev volnější, tržní nakládání s byty,“ dodal.
Jak se změní úprava společností s r. o.
Změněno bude především pojetí základního vkladu. A zásadně se změní i jeho výše. Minimální základní vklad má být pouze tisíc korun, přičemž ve společenské smlouvě se zakladatelé mohou dohodnout jinak. Tento kapitál tím v praxi může být i jedna koruna, jeho maximální výše není omezena. Důvodem je, že základní kapitál ztratil svůj význam při ochraně věřitelů a je nahrazen především ochranou prostřednictvím insolvenčního zákona. Dalším podnětem ke změně bylo, že výše základního kapitálu uvedená v obchodním rejstříku obvykle neměla žádnou vypovídací hodnotu o finanční situaci společnosti. Napříště se také nevyžaduje, aby předmět nepeněžitého vkladu ocenil znalec jmenovaný soudem. Postačí znalec určený dohodou zakladatelů. Návrh také připouští, aby podíl ve společnosti byl reprezentován cenným papírem vydaným na řad, tedy na jméno konkrétní osoby. Další převody podílu jsou tím vázány na tento cenný papír. To má umožnit rychlejší a především jednodušší nakládání s majetkovým podílem ve společnosti s r. o., protože už nebude při prodeji jeho části nutné, aby valná hromada společnosti nejprve umožnila rozdělení tohoto podílu. Společník bude také oprávněn mít více obchodních podílů.
Jiří Pospíšil Starý obchodní zákoník byl nepřehledný Náš návrh je liberálnější, říká ministr spravedlnosti
EURO: Proč Česká republika potřebuje nový obchodní zákon? POSPÍŠIL: Současný obchodní zákoník byl přijat v roce 1991. Tedy v době, kdy se soukromé právo probouzelo z šoku devastace nastolené po roce 1950 a kdy s ním byly pramalé zkušenosti. Nový zákoník tehdy vyšel z prvorepublikové úpravy, zákoníku mezinárodního obchodu a z německé úpravy. Výsledkem byla směsice pravidel, která byla záhy po své účinnosti zastaralá a nevhodná. V reakci na tento stav a na rychlý vývoj společnosti a podnikání byl zákon mnohokrát novelizován, stal se nepřehledným. Praktické obtížnosti zákona napomáhala také dvojkolejná regulace smluv v obchodním a občanském zákoníku.
EURO: V kterých oblastech starý zákoník nejvíce nevyhovoval? POSPÍŠIL: Společnost se v oblasti podnikání v posledních desetiletích vyvíjí výrazně rychleji než v jiných sférách soukromého života. Napomáhá tomu mimo jiné rychlý rozvoj kapitálového trhu a globální povaha podnikání. Čekat na sebe nenechává ani právo Evropské unie, respektive judikatura Evropského soudního dvora. Evropské právo totiž zavedlo princip, dle něhož si každý občan EU (platí i pro obchodní společnost) může pro založení společnosti vybrat právo jakéhokoli státu unie. Jednotlivé země jsou tím motivovány, aby u sebe vytvořily podnikatelsky atraktivní právní prostředí.
EURO: V čem budou největší odlišnosti nové úpravy? POSPÍŠIL: Návrh obchodního zákona úzce navazuje na návrh občanského zákoníku. Odstraňuje dosavadní nesmyslnou dvoukolejnost regulace smluv. Neopakuje pravidla obsažená v návrhu občanského zákoníku ani nenabízí jinou variantu řešení pro téže subjekty, nýbrž jej doplňuje a modifikuje. Reaguje tím na odlišnosti podnikatelského světa, zejména na vyšší míru předpokládané profesionality, kterou podnikatelé vykazují (vyšší právní vědomí, větší míra rizika a podobně). Současně je však návrh zákona nastaven na propojení s novým insolvenčním zákonem a ostatními předpisy, které podnikání upravují.
EURO: Rozšíří, či naopak zmenší nový zákon smluvní svobodu podnikatelů? POSPÍŠIL: Jedním z hlavních rysů nového zákona je jistá liberalizace. To se však neděje samoúčelně, ale jde o reakci na vývoj a potřeby světa obchodu. V žádném případě to neznamená snížení ochrany jiných zájmů, například práv věřitelů či spotřebitele. Hlavním cílem zákona je systém, jenž na jedné straně neomezuje podnikání a na druhé chrání ty, kteří nemají dostatečný vliv nebo dostatečné informace (menšinoví společníci či akcionáři, věřitelé). Stěžejní filozofie zákona je proto založena na přesné regulaci těch, kteří spravují majetek obchodních společností a družstev, jako jsou jednatelé nebo představenstvo, a jejich chování (pravidla o střetu zájmů, o vyloučení z výkonu funkce, o péči řádného hospodáře a odpovědnosti a podobně).
EURO: Jakou očekáváte podporu návrhu v Parlamentu? POSPÍŠIL: Je logické, že v Parlamentu lze u takto složitého zákona očekávat diskuse. Protože však nahrazuje dnes naprosto nevyhovující zákon a zároveň jde o úpravu obchodního práva dle dnešních moderních měřítek a potřeb, počítám s jeho širokým přijetím.
