Telekomunikace
Svět se točí kolem digitální interaktivní televize. Na startovní čáru maratonu v ovládnutí technologie příštího století se postavily vedle sebe vydavatelství, telekomunikace a softwarové giganty. Dějištěm zatím posledního souboje o budoucn ost je Německo a aktérem kabelová divize privatizovaného Deutsche Telekom.
Na začátku byl podle týdeníku Stern jeden z běžných pracovních rozhovorů, od něhož se dají očekávat dobré obchody. Generální ředitel Deutsche Bank Rolf Breuer informoval svůj protějšek z Deutsche Telekom o tom, jak by jeho ústav mohl pomoci při prodeji celoněmecké sítě kabelové televize. Ron Sommers, šéf představenstva Deutsche Telekom, která vlastní ztrátovou kabelovou síť, zdvořile naslouchal.
V Bruselu u komisaře EU pro hospodářskou soutěž Karla van Mierta však Breuer nasadil zcela jiný tón. „Deutsche Bank chce vstoupit do telekomunikací. Náš investiční záměr se však zablokoval odmítavým postojem Telekomu, postěžoval si. Ale vzápětí přítomné ujistil: „Deutsche Bank je přesto stále připravena kabelovou síť Telekomu odkoupit. Déle než šest měsíců však podle něj banka čekat nemůže, protože by jí „ujel vlak . „Pracujeme na podpoře unie, neopomněl dodat Breuer.
A tu Deutsche Bank má. Komisař van Miert tlačí na prodej kabelů už delší dobu. Evropské komisi jde vůbec o to, oddělit kabelové a telefonní sítě, aby na trhu vzniklo více konkurentů. Nejlepší příležitost, kterou měla před rozjetím privatizace německého Telekomu, však komise nevyužila a dnes má jedinou zbraň v ruce: právo veta v některých fúzích.
Kdo z koho
Jenže aby někdo očernil svůj obchodní protějšek v Bruselu, to tu ještě nebylo. Zpráva o bankéřově postupu stratégy Deutsche Telekom rozlítila. Deutsche Bank chce koupit kabelovou síť nekalou cestou za mnohem méně peněz a poté ji výhodně zpeněžit, ozvalo se popuzeně z centrály Telekomu a téměř ve všech německých médiích. „Breuerův výpad vyvolal všeobecné podráždění, potvrdil člen představenstva Deutsche Telekom Gerd Tenzer. Zdůraznil, že společnost sice plánuje prodej kabelové sítě už roky, ale rozhodně nic neprotahovala. „A do časového presu nikdo Telekom nedostane, podotkl. Rozčilené vedení polostátního Deutsche Telekom začalo uvažovat o přerušení obchodních vztahů s bankou. „Nejsme závislí na jedné jediné bance, naznačil Tenzer.
Největší světová banka a třetí největší telekomunikační kolos světa tak zaujaly nepřátelské postavení. Telekom nabyl dojmu, že se „banka pro Evropu , jak čiší z reklamních sloganů, snaží získat lukrativní obchod za každou cenu. Banka se naopak cítila špatně pochopena. „Breuer u komisaře pouze vylíčil roli banky jako zastánce projektu, s jehož pomocí by bylo možné nalézt na tak složitém trhu jistou alternativu řešení, vysvětluje v interním protokolu Deutsche Bank. Nechybí ani příslib, že banka nejpozději do tří až čtyř let ustoupí od účasti v sektoru kabelových služeb.
„Banka se považuje za nestranného prostředníka v procesu, jak z Německa učinit atraktivnější evropský prostor, sdělil agentuře DPA Axel Pfeil, šéf investiční divize Deutsche Bank, která je nově zřízenou dceřinou společností finančního kolosu. A připomíná, že jde o politicko -průmyslový a vůbec pro všechny užitečný počin. A to jak pro republiku a občany, tak pro Deutsche Telekom a samotnou banku. „Prodej kabelové sítě je jedním z nejatraktivnějších projektů, jaké jsou v dnešním Německu k mání, upozorňuje Pfeil.
Domácnosti na dálku
Miliardový obchod má neskromný cíl: výstavbu moderní rychlostní dálnice pro tok informací ve všech možných podobách. Kolem osmnácti milionů německých domácností, které používají kabelovou televizi, by mělo v budoucnu získat touto cestou nové služby, jako filmy na zakázku, placenou televizi, počítačové hry a především rychlý přístup k internetu. Technicky bude možné například zapnout doma přes kabel topení nebo mikrovlnnou troubu z kanceláře.
Skok do multimediálního století stál německé uživatele už dost. V osmdesátých letech zabudovala spolková pošta do země málo výkonné měděné kabely. Ty musely být záhy nahrazeny optickými vlákny, které přišly stát na další miliardy marek.
Deutsche Telekom se svou kabelovou divizí obsluhuje přímo na šest milionů domácností, tedy třetinu z těch, které využívají jeho sítí. Další domácnosti jsou obsluhovány jinými kabelovými společnostmi, které využívají kabely bývalého státního monopolu. Tuto situaci chce Deutsche Bank, která podle svých slov cítí určité předurčení k danému úkolu, změnit. „Všichni ostatní, Deutsche Telekom, mediální koncern Bertelsmann a filmový magnát Leo Kirch, mají být postaveni mimo hru, přiznává jeden z manažerů hlavní německé banky.
Miliardový veletoč
Banka intervenovala u Telekomu poprvé vloni v říjnu. V anglicky psaném dopise své londýnské Investment Banking Division se Telekomu představila jako zřizovatel konsorcia silných průmyslových a finančních partnerů. Bankovní skupina měla za cíl získat na kabelovém trhu většinu. Oháněla se přitom manažerskou zručností a politickou důvěryhodností.
„Chceme uspořádat trh a zavést na něm nové služby, stálo v dopise. Samotná Deutsche Bank se pasovala do role toho, kdo může provést rentabilní obchod a dosáhnout maximální prodejní hodnoty, tedy v pásmu mezi pěti a devíti miliardami marek za celou kabelovou divizi.
Ale Deutsche Telekom chtěl obchod raději vést sám. Služby jako šíření televizních programů hodlal provozovat prostřednictvím nově zřízené dcery Media Service. Vlastní kabelové podnikání s 3400 pracovníky a se sedmnácti miliony předplatitelů oddělil od firemního jádra už na začátku roku a začlenil ho do holdingového uskupení pod názvem Kabel Deutschland. Pak měl v úmyslu divizi rozprodat po menších částech regionálním firmám, které by vzhledem k velikosti podílů nemusely žádat o svolení úřady pro hospodářskou soutěž. Na tento plán našel už na 70 zájemců.
Vedle Deutsche Bank však mají o kabelové sítě vedoucí do budoucnosti zájem největší světové anglofonní vydavatelství Bertelsmann a americký Microsoft. Bylo by totiž zvláštní, kdyby průkopníci nových technologií tentokrát přišli s křížkem po funuse. Zatímco Deutsche Bank nabízela Deutsche Telekom za kabelovou divizi maximálně devět miliard marek, firmy Microsoft a Bertelsmann společně poskládaly deset miliard. Podle Rotschildovy investiční banky má celý projekt hodnotu minimálně 20 miliard marek a samotný Telekom si svou dceru cení na 30 miliard DEM. Akcionáři, kteří do kabelů Deutsche Telekom investovali, tedy mají šanci na silné zhodnocení svých investic.
Microsoft by si koupí kabelové divize Deutsche Telekom rozšířil své kabelové portfolio. Na počátku května totiž koupil téměř třetinový podíl v britské druhé největší kabelové televizi Telewest a z dřívějška drží pět procent v rovněž britské firmě NTL. Ani Bertelsmann se novým technologiím nevyhýbá. Jeho investice do internetu hodnotí analytici většinou jako hodně zdařilé. Od roku 1995 drží na americkém trhu podíl v America Online (AOL), se kterou vytvořil i evropský joint venture za přítomnosti Lycos. V rámci posílení své americké pozice proti silnému Amazon.com, který prodává přes své internetové stránky knihy, koupil polovinu Barnes & Noble, který se zabývá stejným obchodem. V Evropě se postavil Amazonu vytvořením vlastní sítě BOL. Svým konkurentům dal Bertelsmann poslední úder vytvořením nové divize Bertelsmann Broadband Group, která by měla podle plánu poskytovat rychle přístupné internetové služby prozatím na poli sportu, zábavy a cestovního ruchu. V tomto případě spolupracuje s UMG, která patří do kanadského impéria Seagram.
Pro Bertelsmanna je zapojení do multimediální digitální sítě klíčem k budoucnosti. Vydavatelský kolos totiž nemůže své zisky táhnout jako Time Warner či News Corp. právy na projekci filmů nebo na sportovní přenosy. Bez kabelů a satelitů však zůstávají progresivní plány Bertelsmanna zatím jen složkou s nápisem nevyřešený případ.
