Případ úplatků může mít pozoruhodné souvislosti
Zatčení v deset večer, výslech do rána, další večerní výslech a obvinění z korupce. Takové byly minulé úterý a středa členky představenstva ČKA Radky Kafkové. Její jméno policie zveřejnila, jména dvou dalších zatčených si musela média vypátrat sama. Jedním z nich by měl být Josef Tykva, bývalý pracovník Konsolidační banky, který však odešel mnohem dříve, než do ní dorazila v polovině roku 2003 Kafková, druhým podnikatel Pavel Hrách. V kauze má jít o úplatky za manipulaci s veřejnými soutěžemi.
Kafkovou do představenstva ČKA dosadil ministr financí Bohuslav Sobotka v polovině roku 2003. Podílela se na řešení pohledávek za velkými firmami, jako byly Korado, Setuza či Kostelecké uzeniny.
Ministrova kobylka.
Tehdejšímu šéfovi ČKA Pavlu Řežábkovi se posila moc nelíbila, protože z jejího dřívějšího působení v České finanční panovaly v ČKA poněkud rozporné pocity. Byla považována za nesmírně schopnou, ale nepříliš zodpovědnou obchodnici. Proti vůli ministra financí Bohuslava Sobotky však Řežábek nic nezmohl a nakonec byl Sobotkou odejit. Nepochodil ani jeho nástupce Zdeněk Čáp, od něhož si Kafková vysloužila vytýkací dopis a dokonce i návrh na odvolání, kterému Sobotka nevyhověl. Jestli tedy nyní Paroubek po zasedání vlády, která Kafkovou zbavila všech funkcí, hovoří o šibalce z agentury, měl by také pohovořit o odpovědnosti dlouhodobého ochránce této údajné šibalky, jenž je jeho prvním náměstkem ve straně i vládě.
Úplatek za přeplácení?
Objektivně vzato, je třeba ctít presumpci neviny. To, co zatím policisté kladou podle neúplných informací Kafkové za vinu, vzbuzuje trochu rozpaky. Týdeník EURO má informace, že stíhání členky představenstva ČKA se týká prodeje téměř třímiliardové pohledávky za společností Cetus. ČKA ji prodala na základě tendru v červnu britské firmě Arrwrise za 556,6 milionu korun. Šlo o pohledávku bývalé IPB, která přešla na stát po jejím krachu. Cetus je v likvidaci. Likvidátorka Daniela Jablonská pohledávku popírá a o její platnost se vede soud. Vzhledem k těmto skutečnostem a faktu, že na účtech Cetusu mělo být jen kolem čtyř set milionů korun, byla cena nabídnutá britskou firmou překvapivě vysoká. Kafková přitom za prodej této pohledávky nebyla v ČKA přímo odpovědná a na transakci se fakticky nepodílela. Byla pouze pověřena kontrolou smlouvy o převodu pohledávky.
Tendr probíhal poměrně jednoznačně. Vnitřní oceňovatel, na něhož neměla Kafková žádný vliv, ocenil pohledávku na 160 milionů. Externí účetní firma došla k sumě 174,8 milionu. Kromě Arrwrise podala nabídku ještě společnost GBI Investment, s cenou 358 milionů korun. ČKA se podařilo na účtech Cetusu v bance HVB již dříve zablokovat zhruba 400 milionů, které tam byly jako jištění úvěru od IPB. Tyto peníze agentura v roce 2002 zinkasovala. Poté se ještě podařilo zablokovat další 400 milionů pomocí předběžného opatření soudu. Cetus s ČKA fakticky nekomunikuje, a oceňovatelé proto mají minimum informací o skutečném majetku firmy. Když přišla neobvykle vysoká nabídka společnosti Arrwrise, ČKA se znovu pokoušela ověřit majetkové poměry dlužníka. Marně.
Likvidátorka Jablonská odmítla spolupracovat a týdeníku EURO k celé věci nedala ani žádné vyjádření. Nechtěla odpovědět ani na otázku, zda ji ve věci stíhání Kafkové a dvou dalších osob již kontaktovala policie.
Celkově lze tendru na pohledávku za Cetusem těžko něco vytknout a manipulace s cenou se zdá vzhledem k výsledku hodně nepravděpodobná.
Souvislosti.
Pozoruhodné jsou však další souvislosti zmíněné pohledávky, které kauzu spojují s dalšími spornými obchody s aktivy zkrachovalé IPB. Cetus byl jednou z firem, kde IPB v roce 1999 zaparkovala akcie Pojišťovny IPB a Českomoravského penzijního fondu. Opce na tyto akcie potom držel IPB Group Holding, který si na ně půjčil od IPB. (Podrobné informace EURO 30/2006) Holding byl a stále je v držení ČSOB, jenže opce patrně přešly z holdingu přímo na banku a úvěry zase na ČKA, která za ně zaplatila v rámci státní garance plnou cenu. ČSOB potom zřejmě vypořádala své nákupy pojišťovny a fondu a uhradila za to státu nějakou dosud neznámou sumu. Banka stále není ochotna mluvit o okolnostech nabytí majetkových podílu v pojišťovně a fondu. Tvrdí jen, že akcie nakupovala za tržních podmínek a tyto transakce nebyly součástí transakcí souvisejících s vypořádáním majetku zkrachovalé IPB. To však nezní příliš věrohodně. ČKA totiž postup ČSOB v případě Cetus nepovažovala za úplně korektní. Při řešení pohledávky ČKA za Cetusem dospěla agentura k závěru, že když banka kupovala akcie Českomoravského penzijního fondu, měla svou platbu započíst proti oné třímiliardové pohledávce. Jelikož to neudělala, poškodila stát o 83 milionů korun. Nešlo sice o postup v rozporu se smlouvou o státní záruce, banka však podle ČKA nepostupovala standardním způsobem s péčí řádného hospodáře. Navrhla proto ministerstvu financí žalobu na ČSOB a Cetus. Ministr Sobotka podání žaloby 17. května 2006 také schválil a advokátní kancelář Salans ji podala k soudu. Pak však přišla Arrwrise se šokující nabídkou, která s rezervou uhradila nedoplatek ČSOB, a ČKA pro bankéře velmi nepříjemnou žalobu stáhla.
