Kajman má zpoždění

ČKA nechce zaplatit sedm set milionů na úrocích

ČSOB nepřevedla státu majetek kajmanských fondů v době předepsané opcí, která vypršela 4. května. Nicméně jednáním se podařilo odvrátit hrozbu, že bude muset Česká konsolidační agentura (ČKA) vydání kajmanů žalovat u rozhodčího soudu. Dozorčí rada ČKA schválila minulý týden dohodu o prodloužení termínu o tři měsíce a zároveň souhlasila se způsobem, kterým bude celá transakce uskutečněna. Dozorčí rada zároveň schválila okamžité vyplacení necelých padesáti miliard korun ČSOB. Tato částka odpovídá účetní hodnotě fondů. Jejich skutečná hodnota je mnohem nižší. Dosud zveřejněná čísla hovoří o osmnácti až jednadvaceti miliardách.
Ministr financí Bohuslav Sobotka dohodl se šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem, že banka si ponechá kompletní offshorovou strukturu a vydá z ní pouze majetek, který tam vyvedla od roku 1998 do roku 2000 IPB. Proběhne to tak, že ČSOB převede na ČKA podílové listy kajmanů. Agentura potom uplatní své právo na odkup ve fondech Accord a Tritton. Vedení těchto fondů pak provede výplatu nikoli v penězích, ale naturálně, tedy převedením aktiv fondů na ČKA.
Tato varianta se agentuře od počátku příliš nelíbila, protože ztěžuje kontrolu toho, jak ČSOB s aktivy nakládala během posledních tří let. Součástí dokumentů, které budou základem převodu kajmanů na stát, proto bude i dohoda o provedení nezávislého auditu.

Podmínka pro ČSOB.

Dozorčí rada však viděla jiný problém. Podle stanov fondů Tritton a Accord může jejich vedení odmítnout odkup, nebo omezit jeho výplatu na deset procent aktuální hodnoty portfolia ročně. Toto znění je přitom přísnější než původní verze IPB. ČSOB totiž loni v létě provedla bez konzultací s ČKA zásadní změnu stanov, kterou sama označuje jen jako technickou. Místo kvartálního oceňování čistého obchodního jmění zavedla pouze roční. K oceňování se také vázaly odkupy. Takže podle původních stanov směl držitel podílových listů požadovat vyplacení deseti procent každý kvartál. Nyní je to jen jednou ročně.
Celkem pochopitelně proto dozorčí rada ve svém usnesení podmínila transakci tím, že ČSOB vydá jasné a závazné prohlášení, že převede všechen majetek jednorázově a nevyužije stanov pro brzdění převodu. Týdeník EURO má informace, že Sobotka, který se osobně zúčastnil jednání dozorčí rady, se této podmínce bránil se zdůvodněním, že zkomplikuje vyjednávání s ČSOB.

Něco zbyde.

Pro úplnost je třeba dodat, že v kajmanských fondech si nakonec ČSOB přece jen nějaký majetek ponechá. Mělo by jít zejména o směnky z kauzy České pivo. Ty by měla vyměnit podle rozsudku londýnské arbitráže za akcie IP banky. To je pro ČSOB důležité, protože IP banka ji žaluje o vrácení majetku nebo náhradu škody ve výši čtyřiceti miliard korun. Po ovládnutí IP banky může ČSOB tento spor zastavit.
Kromě toho si má ČSOB pod svou kontrolou ponechat i akcie PIAS a Českomoravské hypotéční banky, které jsou v Trittonu a především celou strukturu majetkových účastí v podnicích sklářského průmyslu ze skupiny podnikatelů Součka a Květa. Této skupině poskytla ČSOB a další banky čerstvé úvěry a možnost, že by ČKA akcie sklářských firem v budoucnu prodala, je pro ČSOB nepřijatelným ohrožením jejích úvěrů.
Další majetek se týká různých běžících soudních sporů. ČSOB by měla spory dokončit a celou strukturu zlikvidovat a majetek prodat. Výnos by pak připadl státu. Zde však vzniká otázka, jakou bude mít stát kontrolu nad těmito prodeji. Kromě toho ČKA v této souvislosti rovněž upozorňovala, že pokud ČSOB zůstane zachována kontrola nad kajmanskou strukturou a jí vedenými soudními spory, může to zkomplikovat očekávaná jednání o narovnání s Nomurou, která žaluje ČR u mezinárodní arbitráže o třicet až čtyřicet miliard korun.

Ještě do vlády.

Celou transakci předjednanou ministerstvem financí a ČKA bude ještě muset schválit vláda. Kde to však Sobotka nebude mít zcela jednoduché, protože již dříve na jednáních kabinetu zazněla kritika, že stát ČSOB příliš ustupuje. Sobotka již na dozorčí radě, jíž předsedá Vlastimil Tlustý z ODS, argumentoval tím, že zpoždění při převodu způsobila neochota ČNB dohodnout se s ČSOB, a nikoli povolnost ministerstva financí. V tomto případě jde o sporný požadavek ČSOB, aby ČNB vydala prohlášení o tom, že nahradí škody, které ČSOB vzniknou. Tento požadavek byl součástí dohody o převodu kajmanů včetně hlasovacích akcií, a tedy i kontroly nad celou strukturou.
ČNB se však odvolala na platnou Smlouvu o odškodnění z roku 2000, která upravuje náhrady škod za neevidované závazky a soudní spory a odmítla vydat jakékoli prohlášení, které by šlo nad rámec této smlouvy. Dozorčí rada minulý týden rovněž konstatovala, že prodloužení termínu je konečné a o dalším prodlužování již nebude jednat.

A nezaplatím.

Otevřeným problémem přes předběžné rozhodnutí o převodu aktiv zůstává otázka úroků. Stát hradí ČSOB za aktiva IPB, která od ní přebírá, úrok ve výši PRIBOR plus dvacet sedm basických bodů. Dozorčí rada ČKA je přitom přesvědčena, že od okamžiku uplatnění opce na převod kajmanů loni na počátku května by ČSOB žádný úrok dostat neměla, a odmítá souhlasit s proplacením úroků. ČSOB je pochopitelně opačného názoru. Jde přitom o sedm set milionů korun. Stát tak vlastně denně platí ČSOB zhruba dva miliony korun za to, že drží pod kontrolou kajmanské fondy a protahuje jejich vydání kladením různých podmínek.