Auditory státu brzdí obtížný přístup k dokumentům
Přestože panuje obecné povědomí, že transakce s aktivy zkrachovalé Investiční a Poštovní banky (IPB) jsou již vyřešeny, ve skutečnosti je na stole ještě řada otevřených problémů. Jedním z nich je neukončený audit kajmanských struktur. Vláda na návrh ministra financí loni v létě rozhodla, že stát převezme pouze aktiva z fondů Tritton a Accord a jejich příbuzných společností v tržní hodnotě necelých dvaceti miliard korun, ale samotná struktura zůstane pod kontrolou ČSOB. Zároveň však ministři uložili provést v celé offshorové struktuře audit, aby bylo jasné, jak ČSOB s aktivy hospodařila. Pověření získala společnost KPMG, která audituje aktiva po IPB pro Českou konsolidační agenturu (ČKA) již od roku 2000. KPMG se má podle zadání nejprve seznámit se způsobem založení celé offshorové struktury a jejím fungováním před krachem IPB a potom posoudit, k jakému vývoji došlo v době, kdy veškerý majetek spravovala ČSOB.
Audit však stále není hotov, a práce se tak podstatně protahují. Šéf české KPMG František Dostálek upozornil již loni v polovině listopadu v dopise ministerstvu financí na to, že jsou potíže se získáváním dokumentace a jejím zpracováním, a tak budou všechny termíny podstatně posouvány.
Kde je ten papír.
Všechny dokumenty jsou v držení ČSOB. Ta již loni v srpnu předala KPMG obrovský balík 1425 dokumentů o deseti tisících stran. K písemnostem nebyl dodán žádný inventarizační přehled a ani informace, o jaké dokumenty se jedná a jakou mají souvislost s offshorovou strukturou. V Dostálkově dopise se uvádí, že zástupci banky při předání materiálů uvedli, že se jedná o úplný výčet všech dokumentů dostupných v ČSOB a potřebných pro audit.
Během inventarizace a konzultací s ČSOB auditoři zjistili, že by ČSOB měla dodat dalších zhruba pět stovek dokumentů zabírajících dalších pět tisíc stran. I poté se objevovaly další a další dokumenty.
Podobné je to s rozsahem transakcí, které má KPMG zkontrolovat. Jejich přehled zveřejnila ČSOB na webové stránce kajmany.cz a označovala ho za jediný úplný. KPMG se však od počátku prací na auditu jevilo, že tento přehled není zcela úplný. Na základě analytických rozborů účetních závěrek KPMG identifikovala další případy transakcí, které se neobjevily ve zveřejněném seznamu.
Komplikovaná kompletace dokumentů je trochu překvapivá, byť ČSOB opakovaně informovala veřejnost, že v kajmanských fondech panoval značný nepořádek, účetnictví je v nepořádku a majetek nebyl řádně oceňován. Skutečností je, že ČSOB nechala strukturu auditovat svým auditorem, kterým byl Arthur Andersen, a ten také stanovoval čistou hodnotu aktiv fondů. Skutečná hodnota majetku, který byl do offshorových struktur vyveden v nominální hodnotě 42 miliard korun, měl podle tohoto ocenění nakonec reálnou cenu necelých dvaceti miliard korun.
Dalo by se očekávat, že pod kontrolou ČSOB došlo k řádnému utřídění všech potřebných podkladů, a to vše bude k dispozici i auditorovi, který pracuje pro stát. Zvláště když tyto práce byly placeny z peněz karibských fondů, tedy de facto ze státního majetku.
Kolegové nemají pochopení.
Práci auditorům komplikuje i skutečnost, že se nepodařilo uzavřít dohodu s původními auditory struktury, kterými byly česká a holandská kancelář Ernst & Young a holandská kancelář Deloitte & Touche. Od nich chtěla KPMG získat dokumenty z původních auditů.
Oslovené firmy sice nejprve souhlasily, ale pak změnily názor. Požadovaly nově formulované dokumenty, které je měly chránit před jakýmikoli nároky, náklady a výdaji, které by jim v souvislosti s vydáním dokumentace vznikly, a případně požadovaly, aby byly odškodněny v plné výši. To ale smluvní strany, ministerstvo financí a ČSOB odmítly.
KPMG tak nyní musí hledat zdroje informací jinými, i neformálními cestami. Bude sice schopna práci odvést, ale bude to trvat déle.
Smlouvy nekomentujeme.
Samotná ČSOB se k auditu nechce vyjadřovat. Mluvčí banky Milan Tománek na dotazy týdeníku EURO pouze sdělil: „Vzhledem k tomu, že k mimořádnému auditu tzv. „Kajmanských fondů“ dochází na základě vzájemného ujednání ČSOB, Ministerstva financí ČR, ČKA a KPMG, nemohu Vám bez souhlasu ostatních stran podat na Vaše dotazy jakoukoliv informaci.“ Dotazy se přitom týkaly pouze postupu ČSOB. Nedožadovali jsme žádné informace, týkající se druhých stran. Ptali jsme se na názor, zda ČSOB cítí nějakou odpovědnost za zpožďování auditu. Další otázkou bylo, proč ČSOB auditorovi státu předložila souhrn dokumentů o rozsahu deseti tisíc stran bez inventarizačního přehledu, když její auditoři jistě také dělali audit a dokumentaci řádně utřídili. Tománek také odmítl komentovat tvrzení, že ČSOB dokladovala, že jde o úplnou dokumentaci, zatímco auditor pak musel dodatečně vyžádat další dokumenty. Bez odpovědi zůstala také otázka, zda ČSOB trvá na tom, že transakce, které ČSOB prováděla s aktivy kajmanských fondů byly kompletně zveřejněny na www.kajmany.cz., a jestli ano, jak se dívají na názor auditora, že tento přehled není úplný.
