Vláda rozhodla, že se Češi budou moci rozhodnout, zda si až do důchodu budou pravidelně ukládat část mzdy do investičních důchodových fondů. Spočítejte si na naší kalkulačce, jak vysoká penze vás z těchto úspor čeká.
Foto: Profimedia
Dnešní třicátníci s příjmem kolem průměrné mzdy a vyšším by na vládní důchodové reformě mohli vydělat. Vláda chce dát všem lidem do 35 let možnost, aby se dobrovolně rozhodli, že budou odvádět tři procenta ze mzdy na důchodovém pojištění do soukromých penzijních fondů místo státu. K této částce si budou muset přidat ještě další dvě procenta ze mzdy. Kdo v době zavedení reformy bude mít více než 35 let, bude mít na rozhodnutí jen půl roku.
V budoucnu však lidé, kteří se pro soukromé spoření rozhodnou, budou muset čekat, že státní důchod bude zhruba o deset procent nižší, než dostanou lidé, kteří si soukromě spořit nebudou. Výnosnost penzijních fondů by však tento pokles měla vykompenzovat.
Připravili jsme pro vás kalkulačku, která vám spočítá, kolik si díky důchodové reformě můžete na důchod naspořit a jak vysokou penzi můžete z těchto úspor očekávat. Kalkulačka počítá s tím, že do fondů si budete odvádět vládou zamýšlených pět procent ze mzdy.
Klíčovým parametrem je doba spoření, tedy doba, která vám zbývá do důchodu. Čím delší doba, tím větší budou vaše úspory. Výpočet zahrnuje i parametr průměrného růstu mzdy. Dá se čekat, že vaše mzda během pracovní kariéry poroste. Průměrná mzda v ekonomice roste zhruba o tři procenta za rok.
Dále si stanovte výnosnost penzijního fondu. V průměru je reální dosáhnout na výnosnost pět procent za rok. V případě růstových investičních strategií s velkým podílem akcií lze uvažovat o vyšší výnosnosti, i kolem sedmi či osmi procent za rok. V případě konzervativních strategií investujících do dluhopisů bude výnos nižší, kolem tří či čtyř procent za rok.
Inflace je důležitý faktor, který rozhodne o reálné výši penze. Čím vyšší inflace, tím menší bude kupní síla naspořených peněz. Kalkulačka přepočítává úspory i výslednou rentu na dnešní ceny. Tedy uvidíte, kolik byste si za naspořené peníze mohli koupit zboží a služeb dnes. Historicky se průměrná inflace pohybuje kolem tří procent ročně.
Pro výplatu renty je důležité se rozhodnout, jak dlouho ji budete chtít pobírat. Vzhledem k tomu, že i důchodové úspory budou dál uloženy v nějakém konzervativním investičním fondu, budou se i v důchodu dál zhodnocovat. Záleží na tom, do jak konzervativního, nebo riskantního portfolia peníze vložíte. Konzervativní portfolio má výnosnost nízkou, riskantní bude mít výnosnost vyšší.
Pro dnešního třicátníka s průměrnou mzdou (23 000 korun) by tato možnost znamenala, že by si začal měsíčně ukládat do vybraného penzijního fondu 1150 korun. Za předpokladu, že by jeho mzda každý rok vzrostla o tři procenta, průměrná roční inflace by činila rovněž tři procenta a jeho vybraný penzijní fond si udržel průměrnou roční výnosnost pět procent, vydělal by po 35 letech spoření na reformě zhruba 2800 korun. To je částka přepočtená na dnešní ceny, o kterou by se mu zvýšil průměrný důchod.
Pokud by se pro dobrovolnou účast v kapitálovém pilíři reformy za stejných podmínek rozhodl dnešní čtyřicátník, přilepšil by si po 25 letech spoření jen o 1400 korun za měsíc.
V příkladu jsme zvolili poměrně konzervativní parametry kapitálového spoření. Přesto s sebou účast v kapitálovém pilíř nese několik rizik. Nelze vyloučit, že inflace bude výrazně vyšší, což sníží reálnou hodnotu úspor. Při špatné investiční strategii zvoleného fondu nebo tragickém vývoji na finančních trzích nemusí výnosnost investice dosahovat simulovaných pět procent. V dlouhém období, jakým je spoření na důchod však taková možnost má poměrně nízkou pravděpodobnost.
