Daň z nesplácených exportních úvěrů nezmizela, jak slibovalo ministerstvo
Daň z nesplácených exportních úvěrů nezmizela, jak ministerstvo slibovalo. Nyní chystá opravu
Kvůli zdaňování pojistek za nesplácené exportní úvěry bude muset ministerstvo financí v krátké době už podruhé měnit zákon o dani z příjmu. Důvodem je fakt, že banky musejí v mnoha případech stále odvádět daň z pojistného plnění, které získají od Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) coby náhradu za nesplácený exportní úvěr na vývoz českého zboží do zemí mimo Evropskou unii. Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska přitom slibovalo, že tuto povinnost odstraní, a loni na podzim kvůli tomu upravilo zákon o dani z příjmu. Nyní se ukazuje, že změna nestačila.
Vše napravíme
Z poslední novely zákona o dani z příjmu vyplývá, že pokud tuzemská banka poskytne financování českého exportu přímo zahraničnímu odběrateli ze země mimo EU, případnou pojistku z nespláceného úvěru danit nemusí. Jenže pokud by tento úvěr poskytla přes banku, pojistné plnění za nesplácený úvěr zdanit musí. Je to paradoxní situace. Banka samozřejmě raději poskytne úvěr přes jinou banku než soukromé firmě, neboť to pro ni představuje nižší riziko. Úpravou tudíž může být tlačena do vyššího rizika, protože případný úvěr do rukou soukromé firmy není „trestán“ tím, že pojistku coby náhradu za nesplácený úvěr musí zdaňovat. Navíc pravděpodobnost úpadku u dlužníka coby soukromé firmy je vyšší než u banky i v rizikovějších regionech mimo EU, kterých se popisovaná úprava výhradně týká. Ministerstvo financí proto nakonec bankám zřejmě vyhoví. „S ohledem na programové priority vlády se v rámci vypracování návrhu takzvané reformní novely zákona o daních z příjmů diskutuje o zrušení existujícího omezení u pohledávek za bankovními subjekty a dále v případě bankovní záruky poskytnuté nebankovnímu subjektu,“ tvrdí Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí. Další jednání, které za ministerstvo financí povede s bankovní asociací Kalouskův náměstek Ladislav Minčič, by se dle informací týdeníku EURO mohlo uskutečnit už během několika následujících týdnů.
Banky tlačí na MF
Z údajů České bankovní asociace (ČBA) vyplývá, že transakce, kdy dlužníkem při financování českého exportu do zemí mimo EU bývá banka, a nikoli přímo soukromá firma, nejsou zanedbatelné. Loni EGAP pojistila vývozní odběratelské úvěry za 35 miliard korun a ČBA odhaduje, že dvacet až padesát procent tohoto objemu činí pohledávky za bankovními subjekty.
Letos na jaře proto ČBA požádala ministerstvo financí o další jednání ohledně možných změn. Bankéři svůj tlak na změnu podkládají silnými argumenty. Pokud by totiž povinnost zdaňování trvala i nadále, klienti by se nakonec mohli zhruba ve čtvrtině žádostí o financování rozhodnout obchody nerealizovat právě kvůli existenci daňové povinnosti, odhaduje ČBA. Přepočteno na objem pětatřiceti miliard korun, které loni EGAP pojistila, by šlo o zhruba osm miliard.
ČBA rovněž vypočítala, že v takovém případě by státní rozpočet navíc přišel o příjmy ve výši až jedné miliardy korun, kterou by zmiňovaný neuskutečněný objem exportu mohl dodatečně vygenerovat do státních financí. Jednotlivé banky se nechtějí k problému přímo vyjadřovat a odkazují na asociaci. „Stát sice může zdaňováním dotyčných pojistných plnění získat jistý omezený dodatečný výnos, na druhé straně ale bude nerealizace některých exportů znamenat negativní dopad do výběru daně z příjmu či zaměstnanosti, a to nesrovnatelně většího rozsahu,“ uvedl náměstek výkonného ředitele ČBA Jan Matoušek. Bankám by přitom stačilo, aby mohly vytvářet opravné položky ke všem příjmům z pojistného plnění za nesplácené exportní úvěry do zemí mimo EU.
Banky podpořil i Michal Mejstřík, ekonomický expert a člen Národní ekonomické rady vlády. Při nedávné prezentaci své studie s názvem Ekonomické dopady činnosti EGAP na negativní důsledky zdaňovaní pojistného plnění od EGAP upozorňoval.
Export trpí
Na daních z pojistného plnění za nesplácené exportní úvěry stát loni vybral dle odhadů ČBA maximálně 200 milionů korun. Pro státní finance se tudíž jedná o zanedbatelnou sumu, jenže pro české exportéry může mít fatální důsledky. Banka totiž musí tuto daň zahrnout do kalkulace nákladů úvěrů, byť se jedná jen o teoretickou možnost. Půjčku to v každém případě prodraží. Anebo banka raději úvěr neposkytne, protože se jí to nevyplatí.
„Komerční banky a vývozce to znevýhodňuje opravdu hodně. Když my jako EGAP bankám kryjeme riziko z 95 procent, kvůli zdanění je toto krytí mnohem menší, spadne na asi pětasedmdesát procent, což pro banky může být natolik rizikové, že by mohly ztratit zájem financovat export,“ domnívá se generální ředitel EGAP Karel Pleva a zdůrazňuje: „Z logického hlediska je navíc nesmyslné zdaňovat náhradu škody.“
V problematice se angažovalo i ministerstvo průmyslu a obchodu, které v tomto směru ve vyjednávání s ministerstvem průmyslu bankám pomáhalo už před první změnou zákona o dani z příjmu.
Problém starý několik let
Finanční domy na problém upozorňují už několik let. V minulosti jednoduše vytvořily k pojistnému plnění od EGAP opravnou položku, díky které příjem „vynulovaly“, a tudíž z něj neplatily daň. Zákon však umožňoval opravné položky pouze v omezené míře, kterou objemné exportní úvěry v drtivé většině přesáhly. Banky sice zavedenou praxi opravných položek držely dál, jenže finanční úřady jim následně daně doměřovaly i zpětně.
Teprve během krize, kdy objem nesplácených úvěrů prudce narostl, začaly finanční domy kritizovat daňový systém hlasitěji. Do řešení situace se pustil v roce 2009 tehdejší ministr financí Eduard Janota. Ten však pouze vydal nařízení, dle kterého finanční úřady neměly vyžadovat z pojistného plnění daň. „Nastanou-li mimořádné okolnosti, k nimž patří i nesplácení významnější hodnoty pojištění exportních úvěrů, může banka požádat příslušného správce daně o uznání tvorby daňově uznatelných opravných položek nad standardní úroveň limitu jejich celkové výše,“ napsal v prosinci 2009 Janota v dopise, který adresoval ČBA s tím, že se na takovém postupu dohodl s finančními úřady. Jenže finanční úřady Janotu neposlouchaly a banky si dál stěžovaly.
