Finanční úřady už nesmějí vybírat daň z pojistného plnění...
Finanční úřady už nesmějí vybírat daň z pojistného plnění za nesplácené exportní úvěry
Ministerstvu financí došla trpělivost s finančními úřady. Ty totiž navzdory doporučení resortu vyžadovaly po bankách, aby odváděly daň z pojistného plnění, které získají od Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) coby náhradu za nesplácené exportní úvěry. Některým bankám dokonce vyměřily daň zpětně. Ministr financí Miroslav Kalousek proto připravil pozměňovací návrh, který první listopadový týden prošel Poslaneckou sněmovnou spolu s vládním návrhem zákona o daních z příjmů. Nyní bude Kalouskův plán ještě posuzovat Senát, kde by měla změna hladce projít. „Tento pozměňovací návrh z velké části vyřeší problémy spojené s dodatečným daňovým zatížením přijatého pojistného plnění od EGAP. Nově umožní daňově odepsat i nesplacené pojištěné úvěrové pohledávky za nebankovními dlužníky se sídlem mimo Evropskou unii, ke kterým bylo přijato pojistné plnění,“ sdělil týdeníku EURO Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace.
Pomohlo MPO
Jednotlivé banky se k problematice vyjadřovat nechtějí a odkazují na Českou bankovní asociaci. „Samozřejmě, že jsme tyto příjmy nezdaňovali. Pokud s tím finanční úřad nesouhlasil, museli jsme dodatečně příjem přiznat a zdanit,“ uvedl jeden z bankéřů, který si nepřál uvést jméno. Zda nyní banky mají šanci získat zaplacenou daň zpět, bude záležet na ministerstvu financí. Daňoví experti nicméně soudí, že tato naděje je jen nepatrná. Velkou zásluhu na vyřešení celé situace má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které v této kauze není příliš zmiňováno. Za změnu zákona velmi silně bojoval především náměstek ministra průmyslu Milan Hovorka, který kvůli tomu intenzivně vyjednával na ministerstvu financí. Zcela reálně totiž hrozilo, že jinak kvalitní pojistné produkty EGAP budou znehodnoceny rizikem dodatečného zdanění a komerční banky ztratí chuť angažovat se ve státem podporovaném financování exportu. Bez angažmá komerčních bank přitom není možné některé exportní projekty financovat a uskutečnit, což by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost exportérů. Právě proto se do celé věci vložilo MPO, které má podporu exportu jako jeden z hlavních cílů.
Janota to říkal
Samy banky už na problém upozorňují velmi dlouho. Dosud se situace řešila tak, že finanční domy vytvořily k pojistnému plnění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti opravnou položku, pomocí které si tento příjem „vynulovaly“, čímž si nezvýšily daňový základ, a tudíž ani daň. Jenže zákon umožňoval opravné položky pouze v omezené míře, kterou ale objemné exportní úvěry v drtivé většině přesáhly. Opravné položky vyšší než zákonný limit sice legislativa umožňovala, ale pouze ve výjimečných případech. Bank se zastal i Kalouskův předchůdce Eduard Janota, který už loni na konci roku vydal nařízení, že je možné k těmto příjmům vytvářet opravné položky v plné výši. „Nastanou-li mimořádné okolnosti, k nimž patří i nesplácení významnější hodnoty pojištění exportních úvěrů, může banka požádat příslušného správce daně o uznání tvorby daňově uznatelných opravných položek nad standardní úroveň limitu jejich celkové výše,“ napsal v prosinci 2009 Janota v dopise, který adresoval České bankovní asociaci s ujištěním, že se na takovém postupu dohodl s finančními úřady. Finanční úřady však přesto bankám tyto opravné položky neuznávaly. Z informací týdeníku EURO vyplývá, že banky musely zaplatit vyměřenou daň z pojistného plnění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti i zpětně. O kolik peněz se jednalo, ale není jasné. Vzhledem k tomu, že exportní úvěry dosahují i stovek milionů korun, mohly banky přijít o značnou sumu.
Nebýt krize…
Na problém se přišlo až díky krizi. „Přestože věcně tato problematika existuje poměrně dlouhou dobu, pro banky nabyla na aktuálnosti během krize, kdy se zvýšil objem nesplácených úvěrů. Platební neschopnost zahraničních společností vede většinou ke vzniku pojistné události. Ta vyvolá řetězec událostí, během nichž například banka postoupí pohledávku na Exportní garanční a pojišťovací společnost bezplatně, na základě vyplacených pojistných plnění,“ vysvětlila Marcela Zbožínková z úseku právních a daňových služeb poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Dosavadní nekompromisní přístup finančních úřadů lze přirovnat k situaci, kdy povodeň zničí dům, za který pojišťovna později vyplatí náhradu a finanční úřad následně vyžaduje z tohoto plnění daň. V tomto smyslu argumentovaly banky, které odmítaly pojistné plnění zdaňovat. Pozměňovací návrh lze proto chápat jako velký vyjednávací úspěch bank potažmo České bankovní asociace. „Ministerstvo financí s příslušným pozměňovacím návrhem souhlasilo a nepředpokládá, že by v nejbližší době mělo dojít k nějaké změně. Je ale nutno zdůraznit, že legislativní proces ještě nebyl ukončen,“ tvrdí Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí. Ministerstvo financí o problému vědělo již několik let. Na webu ministerstva financí existuje přepis setkání Komory daňových poradců s experty z ministerstva financí z roku 2004. Z něj vyplývá, že už tehdy se daňová poradkyně Jana Schlöglová ptala, jak v tomto ohledu postupovat a zda by nebylo vhodné výklad zákona zpřesnit. Úředníci tehdy uvedli, že by se pojistné plnění mělo danit, a tím celá diskuse skončila. „Řešila jsem tehdy případ klienta, který kvůli tomu musel jeden příjem danit dvakrát,“ vzpomíná nyní Schlöglová. V té době se totiž musela platit daň z přidané hodnoty i daň z příjmu v okamžiku fakturace a dotyčný klient pak podruhé zaplatil daň z téhož příjmu, když obdržel pojistné plnění.
