Kapitola XC
Mantra kujónů * Dobrý skutek a pěkný kšeft * Britský byznys v Česku
Mantra kujónů
Politici se rozhodli, že učiní opatření, jímž by účinně eliminovali vliv politiky na jmenování a činnost nejvyššího státního zástupce, respektive nejvyšší státní zástupkyně: jeho či její jmenování by se nemělo krýt s volbami do sněmovny. Je příznačné, že se o tom začínají bavit v době nejvíce rozblázněné kauzou Čunek, kdy se podezření z politicky ovlivněné činnosti nejvyšší státní zástupkyně dere na veřejnost jako hodně laciná voňavka.
A jak vypráskaně to ti kujóni chtějí udělat? Poslanecký mandát je čtyřletý, to vědí i ti nejprostší z nich, neboť je to jejich mantra. A tak se rozhodli, že nejvyšší státní zástupce či zástupkyně bude jmenován nebo jmenována na pět let. A je to vychytáno. Takových úchvatných myšlenkových výpotků jsou schopna tato všemi mastmi mazaná individua. Ano, to je vše - nic nebylo opomenuto či zamlčeno, to je celý příběh. Svědčí pouze o tom, že buď
a) poslanci nejsou schopni najít nejbližšího společného jmenovatele číslic čtyři a pět, nebo
b) ani je to nezajímá, neboť jejich myšlenkový horizont nepřesahuje jejich volební období, pokud se k němu v nejjasnějších chvílích vůbec vzepne, nebo
c) ti strategicky uvažující mají za to, že jednou za dvacet let by si mohli in puncto jmenováním šéfa státních zástupců udělat radost.
Máte pravdu, tento týden bylo veselejší i čtení burzovních indexů.
Dobrý skutek a pěkný kšeft
Když z rozkazu nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké došlo v kauze Čunek k výměně státních zástupců a vyšetřovatelů, bylo jasné, že šéf lidovců a mocný vicepremiér České republiky už nepůjde před soud.
Teď, když ministr financí vzal k sobě jako poradce bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, je pro pár zasvěcenců už jasné, že odvolací soud tomuto vždy mocichtivému mladému politikovi Unie svobody nejenže nepotvrdí pětileté vězení, ale naopak: Osvobodí ho.
Kam se hrabou na Miroslava Kalouska pravdoláskovci! Václav Havel mu nesahá ani po kotníky. Tento klíčový lidovecký politik a křesťan udělal dobrý skutek: Vzal k sobě trpícího mladého experta, který se po neúspěchu na americkém trhu práce vrátil do Česka, aby mu radil. V čem? To je přece úplně jedno. (Taky se to dost vehementně tají, asi stejně jako okolnosti obchodů státu s akciemi společnosti ČEZ.)
Leckteří by mohli říci: Chudák Láďa, je pouze poradcem ministra! Ten přece zasluhuje víc! Ti ale nevědí, že být dnes poradcem ministra financí je pravděpodobně důležitější funkce než být šéfem pidiresortu informatiky, který byl před léty vymýšlen a zřízen jen a jen kvůli Mlynářovi.
Ale jiní – kteří zřejmě nemají rádi ani Kalouska, ani Mlynáře - tvrdí, že motivem je nějaký pěkný kšeft, nějaký krásný byznys, kde každý vydělá, jen stát (tedy daňový poplatník) ne. A proč by někdo nemohl být za to, že přinesl nějaký pěkný kšeft, odměněn dobrým skutkem?
Britský byznys v Česku
Pro ilustraci rozdílu v podnikání britské firmy doma a v Česku si prosím přečtěte následující historku jedné dámy.
Při příležitosti letního výprodeje vedly moje kroky i do obchodního domu Debenhams na Václavském náměstí. Na první pohled všechno vypadá podobně jako v jeho mateřské Británii. Tento dojem ovšem trvá pouze do chvíle, kdy pocítíte potřebu si odskočit. Zamíříte-li ke dveřím označeným příslušnou ikonou, dočkáte se totiž nepříjemného překvapení – otevřou se až po vhození desetikorunové mince. Inu ano, jsme přece v Čechách. V Británii jsou toalety v každém větším obchodním domě či supermarketu, a samozřejmě zadarmo. Tamní management si jistě dobře uvědomuje, že je v jeho zájmu, aby zákazník strávil v obchodě co nejdelší dobu, proto mnohé z nich zřizují i kavárny s příjemným posezením (klient neodejde jinam, občerství se a pokračuje v nákupech). Totéž platí o toaletách. Jsou jakousi službou zákazníkům. (Zajímavé je, že v pražské pobočce Marks & Spencers jsou toalety pro zákazníky zadarmo.)
Vraťme se ale zpět do Prahy. Můj údiv toho letního dne nebral konce. Při placení u pokladny jsem byla svědkem následující scénky. Muž kolem padesátky se anglicky otázal prodavačky, kde je mužské WC (bylo o patro výš), čemuž ona nerozuměla, a patrně z frustrace nad svou neznalostí (nebo dlouhou pracovní dobou?) si na něm vylila zlost. Cosi mu česky vykládala, a když otráveně odešel, štěkla za ním, ať si jede k sobě domů, když se mu to nelíbí. To se zase hrubě nelíbilo mně, což jsem jí sdělila, načež mne informovala, že turistovi se nelíbilo za záchod platit. (V tomto bodě jsme ovšem byli zajedno!) Možná tam nějaká výměna názorů před mým příchodem proběhla, ovšem ostudné chování prodavačky to rozhodně neospravedlňuje. Asi není snadné sehnat personál alespoň se základní znalostí angličtiny nebo němčiny (kdo umí jazyk, patrně nepůjde dělat prodavačku), ovšem v centru města by to mělo být podmínkou. A slušné chování k tomu.
