Vláda porušila zákon hned po jeho schválení
Přetahování o necelé jedno procento rozpočtových výdajů bylo jediným dramatem, který se odehrál při schvalování státního rozpočtu na rok 2004. Sociální demokraté byli ochotni raději obětovat vládní koalici, než aby dovolili lidovcům rozdělit osm miliard korun ušetřených odložením zákona o služebním poměru příslušníků ozbrojených složek.
Ministr zemědělství Jaroslav Palas vyšťáral z Pozemkového fondu a z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu dvě a půl miliardy korun na požadované navýšení přímých plateb farmářům, jen aby nikdo nesáhl na policejní miliardy. Kalousek ho právem zkritizoval, že peníze pro venkov jen přelévá z jedné kapsy do druhé a zemědělcům nula od nuly pojde. ČSSD však nakonec s pomocí komunistů lidovce odstavila od rozhodování a prosadila svou. Pak byl rozpočet se schodkem 83,6 miliardy korun bez problémů schválen a vláda má kromě toho schované čtyři miliardy na krytí dalších neočekávaných potřeb.
Škromach má pořád hlad.
A vláda je zřejmě bude dost potřebovat. Například schválený rozpočet vychází z toho, že v roce 2005 nebude zvýšena částka životního minima, a tím se uspoří sociální dávky, které jsou od této částky odvozovány. Jenže ve stejný den, kdy byl schválen rozpočet, vláda rozhodla o zvýšení životního minima o dvě stovky z 4100 na 4300 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje dopad do rozpočtu na 1,5 miliardy korun. To však může být podhodnocené číslo. Škromach nepředložil totiž včas příslušnou novelu zákona, a tak ji Parlament nestačil v termínu projednat. A ani to mu nestačí. Navrhl vládě zvýšit náhrady výdělků po pracovním úrazu, nemoci z povolání či invaliditě a některé další podobné dávky, přestože vláda k tomu nemá zákonnou povinnost a rozpočet s těmito výdaji nepočítá.
Naopak rozpočet počítá s tím, že bude klesat nemocnost. Výdaje rozpočtované na nemocenské dávky jsou na 95,7 procenta očekávané skutečnosti roku 2004. Jenže je otázkou, zda ministr Škromach připraví a Parlament schválí další změny ve vyplácení nemocenské. I zde jsou zatím poměrně odlišné názory a lze očekávat spory, které mohou tuto změnu zablokovat. Jde přitom opět o částku kolem jedné a půl miliardy korun.
Dvě miliardy na vyplácených dávkách mají ušetřit obce. Dotace na tyto účely klesají z 15,4 na 13,3 miliardy. Úředníci v obcích mají více přihlížet k majetkovým poměrům žadatelů o dávky, ale je otázkou, zda bez podstatných změn v legislativě půjde takto výrazně ušetřit.
Další nemalé zvýšení sociálních výdajů může přinést zvýšení příspěvku při péči o blízkou osobu, které rovněž nedávno navrhl ministr Škromach. Ani tyto peníze nejsou v rozpočtu. Je tak zjevné, že odhad celkových mandatorních výdajů určených na sociální transfery obyvatelstvu je podhodnocen o několik miliard korun a lze očekávat, že s blížícími se volbami poroste tlak na vyplácení dalších dávek.
Rovněž není jasné, jak se vláda postaví k požadavku ministryně zdravotnictví Milady Emmerové na oddlužení zdravotních pojišťoven. Všeobecná zdravotní pojišťovna nyní potřebuje osm miliard korun, a ty nejsou k dispozici nejen v rozpočtu, ale tentokrát ani v České konsolidační agentuře (ČKA). Ta totiž vyčíslila definitivně svou celkovou ztrátu a na její výši 63 miliard korun schválila sněmovna vydání obligací. Další miliardy od zdravotních pojišťoven by ztrátu ČKA opět zvýšily a vláda by musela hledat nové zdroje úhrady.
Celkově se zdá být zřejmé, že vláda příští rok bude mít - hodně mírně řečeno - značné problémy s dodržením výdajových limitů naslibovaných Evropské komisi.
Výnosné daňové úlevy.
Na příjmové straně vypadá státní rozpočet mnohem precizněji zpracovaný. Výnosy z daní rostou i přes schválené snížení korporátních daní, zrychlení odpisů a společné zdanění manželů o 8,7 procenta, což je rychlejší tempo než očekávané tempo růstu nominálního hrubého domácího produktu. Podíl daní na HDP se má tedy v příštím roce opět o něco zvýšit.
Skutečný dopad daňových úlev schválených v letošním roce na jednotlivé skupiny poplatníků je přitom dle čísel uvedených v rozpočtu poměrně nevýznamný. Podniky odvedou o 4,7 procenta daní z příjmů více než v letošním roce, živnostníci si dokonce mají připlatit 8,2 procenta, což je skoro stejný nárůst, jaký se očekává od zaměstnanců. Jedinou položkou, která se snižuje, jsou kupodivu majetkové daně. Jejich výnos klesá téměř o čtvrtinu, což není zrovna projevem sociálnědemokratické daňové politiky. Promítá se tak snížení sazby daně z převodu nemovitostí z pěti na tři procenta. Vzhledem ke vstupu dramaticky klesají příjmy z cel, a to na pouhých 14,3 procenta z letošní reality.
Houba po dešti.
Státní dluh bude pokračovat ve spanilé jízdě po skluzavce. Na základě návrhu rozpočtu by měl na konci letošního roku činit 606 miliard korun a na konci roku 2005 už 705 miliard. Vzhledem k výraznému překročení letošních rozpočtových příjmů má být i letošní schodek nižší, a o to zřejmě bude menší i nárůst zadlužení. Dosud zveřejněné informace říkají, že navýšení letošních příjmů by mělo činit až patnáct miliard korun. Snížení rozpočtového deficitu v takovémto rozsahu však nelze očekávat. Vláda totiž překročí plánované výdaje, zejména v sociální oblasti, minimálně o šest miliard korun vyplacených jako předvolební sociální dávky důchodcům a rodinám s dětmi.
