Obzvláštní pozornosti si zaslouží sloupec „Rozpočet po změnách“, protože z něj jednoznačně vyplývá, jak velké korektury byly přijaty po schválení rozpočtu, a to jak na příjmové, tak na výdajové straně, navýšením na obou stranách zhruba o třicet miliard korun. Co se nezměnilo, byl plánovaný schodek ve výši 112 miliard korun – a skutečnost s 77,78 miliardami vypadá famózně lepší.
Čtěte více: Loňský deficit státního rozpočtu byl nejnižší od roku 2008
Než srovnávat plán se skutečností, je užitečnější zabývat se loňskou a předloňskou skutečností: tedy údaji z posledních tří sloupců tabulky. Podstatné je, že skutečné výdaje stouply meziročně o 38,48 miliardy. Kritikové říkají, že je to výsledek čarování s čísly? Mají pravdu?
Nevím, ale každý finanční ředitel vám řekne, že saldo lze odložením nebo zadržením některých plateb zlepšit, a pokladní plnění není založeno na aktuálním účetnictví (kde by se ten odklad nepodařilo schovat). Nemaje důkazů, netvrdím, že se tak stalo, pouze konstatuji. Stejně tak lze konstatovat, k malé radosti Babišových kritiků, že nominální růst výdajů o 3,3 procenta není žádné rozmařilé plýtvání.
| Pokladní plnění za prosinec 2014 (v mld. Kč) | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2013 | 2014 | |||||||
| Ukazatel | Skutečnost leden-prosinec | % plnění | Schválený rozpočet* | Rozpočet po změnách | Skutečnost leden-prosinec | % plnění | Index 2014/2013 | Rozdíl 2014 - 2013 |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 = 5 / 4 | 7 = 5 / 1 | 8 = 5 - 1 | |
| Příjmy celkem | 1091,86 | 100,1 | 1098,24 | 1128,44 | 1133,82 | 100,5 | 103,8 | 41,96 |
| Výdaje celkem | 1173,13 | 98,5 | 1210,24 | 1240,44 | 1211,60 | 97,7 | 103,3 | 38,48 |
| Saldo | -81,26 | 81,3 | -112,00 | -112,00 | -77,78 | 69,4 | 95,7 | 3,48 |
*) vč. zákona č. 318/2014 Sb., který novelizoval zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014
Tahle vláda upravovala výdajové rámce loni na jaře a parlament je schválil, až do roku 2017 včetně. Při tom jasně řekla, že cílí na ekonomický růst, a že SCHODKY NEPŘEKROČÍ TŘI PROCENTA, tedy nikoli, že bude vyvíjet fiskální úsilí, jež by směřovalo k vyrovnanému rozpočtu, natož pak k tomu strukturálnímu. To by sice bylo lepší, ale vláda se k tomu nezavázala.
ČSÚ vydal zprávu za první tři kvartály loňského roku, z níž vybírám obrázek uvedený níže. Světle zelená část sloupcového grafu naznačuje, že loňské příspěvky výdajů na konečnou spotřeby vlády k hospodářskému růstu byly fakticky nižší než předloni. Kdo si vezme lupu, zjistí, že kladný příspěvek vládní spotřeby začal už za Mirka Kalouska, posledním kvartálem roku 2012.
Příspěvky výdajových složek ke změně HDP
Kdyby se současný a bývalý ministr financí k sobě chtěli chovat s gentlemanskou zdvořilostí, tak by se Mirek Kalousek nedíval na Babiše jako na fiskálního blbečka v dupačkách, který soustavně mrzačí jeho fiskální Opus Magnum. Babiš by zase připustil, že Kalouskovi ve skutečnosti za ledacos z nyní prezentovaných výsledků vděčí.
Kupříkladu za část rozpočtových příjmů (nikoli snad tím, že by jeho předchůdce rozpumpoval růst) tím, že třeba zavedl sazby DPH, které národ spolehlivě vytočily, ale bylo jasné, že s oživením poptávky přinesou zlatý déšť. Stejně tak inkaso ze státních firem nebo za vydražení frekvencí na LTE musel někdo legislativně a věcně připravit, a že se ty peníze hodí.
Další věcí, jejíž ovoce se teprve sklízí, je lepší řízení státního cash-flow díky státní pokladně, a do třetice někdejší Kalouskovy emisí dluhopisů do zásoby, kterou bylo možné následně rozpouštět.
Státní dluh meziročně klesnul, což je prima, ale souvisí to s výše uvedeným.
Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka:
Ferguson aneb Strach a vzpomínky na první pusu mého syna
Změnilo se úplně všechno až na geografii
