Češi na půdě Evropské unie opět bodují. Kvůli velké novele zákona o stavebním spoření, kterou aktuálně chystá ministerstvo financí, dostane Evropská komise na stůl návrh nové směrnice. Směrnici, jež by měla přesně formulovat, který produkt lze označovat za stavební spoření, hodlá navrhnout Evropské sdružení stavebních spořitelen. Shodlo se na tom na svém mimořádném zasedání, které proběhlo začátkem července.
„Toto mimořádné zasedání svolal výkonný ředitel Evropského sdružení stavebních spořitelen Andreas J. Zehnder. Důvodem byly chystané změny u stavebního spoření v České republice,“ vysvětlil šéf České asociace stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš, který je zároveň viceprezidentem Evropského sdružení stavebních spořitelen. „Zejména Němci jsou novelou zděšeni a nechtěli věřit, že něco takového u nás zcela vážně vzniká,“ tvrdí Lukáš.
Miroslav spojenec Singer
O co konkrétně jde? Návrh novely zákona o stavebním spoření z pera ministra financí Miroslava Kalouska umožňuje, aby stavební spoření od roku 2015 prodávaly také komerční banky. Na tom by nebylo nic divného. Zvýší se konkurence, klesnou poplatky, nabídka pro klienty bude zajímavější.
Jenže bankám novela nadělí výrazně jednodušší podmínky. Zatímco stavební spořitelny budou muset dál dodržovat princip kolektivu a získané vklady jen velmi omezeně, a především bezpečně investovat, bank se tyto restrikce netýkají. Naspořené prostředky budou smět použít na cokoli.
Není důvod, aby stavební spoření bylo výsadou několika málo stavebních spořitelen. A banky mají likvidity dostatek, tudíž princip kolektivu dodržovat nemusejí. Tak znějí hlavní argumenty zastánců návrhu. „Ministr financí Miroslav Kalousek, když jsme se s ním potkali, zcela nepokrytě přiznal, že si přeje, aby produkt stavebního spoření z trhu zmizel,“ řekl Lukáš. „A dokonce také prozradil, že když má v současné době velkého spojence, kterým je guvernér České národní banky (Miroslav Singer – pozn. red.), bude dělat všechno pro to, aby se tak stalo,“ dodal. Kalousek se k tématu stavebního spoření nechtěl pro týdeník Euro vyjadřovat. Zřejmě má v současné době jiné starosti.
Stavebko zachraňuje Rath
Jakou bude mít nová směrnice podobu, zatím není jasné. Lukáš tvrdí, že by pouze měla stručně definovat, co je stavební spoření. Tedy že se jedná o produkt, který je založen na principu kolektivu. Jinými slovy: pouze část vkladů vybraných od klientů se použije na úvěry ze stavebního spoření, zbytek lze investovat jen velmi omezeně, například do státních dluhopisů České republiky. „Nám už to nepomůže, ale je krokem do budoucna, jak stabilizovat stavební spoření,“ naznačuje Lukáš, že prosadit směrnici na půdě Evropské unie může trvat i roky.
Mimochodem právě princip kolektivu dělá ze stavebního spoření jeden z nejbezpečnějších produktů na finančním trhu. Brání tomu, aby finanční instituce prošustrovala naspořené vklady svých klientů rizikovými investicemi.
Na potíže, které mohou kvůli nerovným podmínkám na trhu stavebního spoření vzniknout, upozornila už Legislativní rada vlády (LRV). Nedávno se usnesla, že novela je v rozporu s právem Evropské unie, ústavou i Listinou základních práv a svobod. Paradoxní je, že šéfka rady Karolína Peake chce pro tento zákon hlasovat s odkazem na koaliční dohodu. Opomineme-li však, že Peake už není v politické straně, která dohodu před zhruba dvěma lety podepisovala, koaliční dohoda se – pokud jde o shodu na změnách ve stavebním spoření – omezuje pouze na snížení státní podpory a zavedení účelovosti. O tom, že produkt budou smět prodávat banky za výrazně jiných podmínek než stavební spořitelny, ani zmínka.
Více čtěte:
Stavební spoření budou moci nabízet i univerzální banky
Stavební spořitelny půjčily do března 9 miliard, meziročně více
Stavební spoření jako součást důchodového systému?
Vláda nakonec argumenty legislativní rady v tichosti smetla ze stolu a návrh během jara poslala do Parlamentu, kde se poslanci měli už v červnu k novele vyjádřit během prvního čtení. Kvůli hlasování o vydání poslance Davida Ratha se ovšem stavební spoření coby jeden z posledních bodů tehdejšího programu sněmovny na pořad schůze nedostalo. První čtení se proto posunuje nejdříve na jednu z podzimních schůzí. „Odkládání pro nás může hrát určitou pozitivní roli. Víme, jak je to se stabilitou vlády. Budou podzimní volby, to může kartami také zamíchat. Je to ale spíše takové taktické přemýšlení,“ tvrdí Lukáš.
Slušné alibi
Kalousek má přitom ke svému cíli vymazat stavební spoření z mapy českého finančního trhu slibně nakročeno. Nedávno se mu podařilo prosadit snížení státní podpory, takže erár ročně vyplatí namísto sumy přesahující deset miliard korun částku zhruba poloviční. Paradoxní je ovšem fakt, že snaha zpřístupnit nabízení produktu i jiným institucím, než jsou stavební spořitelny, může mít na státní rozpočet opačný účinek. „Určitě to pro státní rozpočet nebude znamenat úlevu,“ domnívá se Vojtěch Lukáš.
Nyní stavební spoření nabízejí pouze stavební spořitelny, a ty mají relativně stabilní kmen klientů. „Když přijde konkurence nových bank, co tyto banky udělají? Budou ze začátku dotovat úrokové sazby, aby získaly nějaký zajímavý kmen klientů. A najednou zde nemáme 4,5 milionu klientů, ale 5,5 milionu klientů. Pokles, který státní rozpočet zažívá díky snížené státní podpoře, se najednou otočí v růst,“ vysvětluje Lukáš. Pak už jen stačí, aby Kalousek státní podporu zrušil úplně, neboť to hravě zdůvodní tím, že nároky na státní rozpočet opět narostly, dodal.
Marná snaha
Stavební spořitelny tvrdí, že se budou snažit zákon ve sněmovně zastavit. Možnosti k tomu ovšem mají jen omezené. „V prvním čtení novela zcela jistě projde,“ odhaduje Vojtěch Lukáš, který je vedle svého angažmá v asociaci stavebních spořitelen také členem představenstva Stavební spořitelny České spořitelny. „Budeme se snažit mluvit s poslanci v období před druhým čtením. Konkrétní plány ale zatím nemáme. Už v minulosti jsme ve sněmovně nějaké semináře pořádali a nyní se pokusíme udělat něco podobného,“ tvrdí.
Argumenty stavebních spořitelen jsou ale ze strany ministerstva financí vytrvale ignorovány. V neoficiálních diskusích lze slyšet, že spořitelny už si „nahrabaly“ a veškeré jejich námitky a protesty vycházejí ze strachu, že přijdou o pohodlný, a hlavně lukrativní byznys. Nad nerovnými podmínkami se nikdo nepozastavuje. Kdyby zákon nařizoval, aby se v prodejnách řetězce Globus směly prodávat jen párky s vysokým obsahem masa, zatímco párky jinde by mohly obsahovat cokoli, to by byl humbuk!
Článek najdete v aktuálním vydání týdeníku Euro.
