Zvláště u dětí se nevyplácí na obuvi šetřit, důležitý je ale i pečlivý výběr Obuv z Číny, Thajska či Vietnamu mnohdy nesplňuje základní kritéria zdravého obouvání. Přesto ji lidé kupují - je levná a atraktivní. A pochopitelně - na zdravotní závadnost vás prodejce neupozorní.
Zvláště u dětí se nevyplácí na obuvi šetřit, důležitý je ale i pečlivý výběr
Obuv z Číny, Thajska či Vietnamu mnohdy nesplňuje základní kritéria zdravého obouvání. Přesto ji lidé kupují - je levná a atraktivní. A pochopitelně - na zdravotní závadnost vás prodejce neupozorní.
Nevhodná obuv může zdraví poškodit velmi vážně, což je skutečnost, o které se u nás mnoho neví. O rozhovor na téma zdraví a obuv jsme proto požádali RNDr. Pavlu Šťastnou z technologické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Kde začíná problém poškozování nohou špatnou obuví?
Deformity nohou vznikají především nošením obuvi, která dobře nepadne - je buď příliš krátká, úzká nebo špičatá. Rovněž příliš široká obuv, v níž noha při chůzi klouže ke špici, způsobuje vážná poškození nohy. A to platí také pro obuv nesprávně konstruovanou nebo vyrobenou z nevhodných materiálů. Obzvlášť nebezpečné je nošení špičaté obuvi v kombinaci s vysokými podpatky. Dalšími rizikovými faktory jsou: přetěžování nohou nepřiměřeně dlouhou chůzí a stáním, nadměrná tělesná hmotnost, nedostatek pohybu a chůze naboso po tvrdých a rovných podlahách.
A co dětská obuv?
Dětská noha není zmenšeninou nohy dospělého, proto ani dětská obuv nesmí být zmenšenou kopií obuvi pro dospělé. Specifických požadavků na dětskou obuv je více, snad nejdůležitější jsou tvar a použitý materiál. Dětská obuv musí mít prostornou kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní hrana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Módní špičatá obuv způsobuje deformity prstů - vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty. Použitý materiál by měl zajistit vhodné tepelné a vlhkostní klima uvnitř obuvi a neměl by mít dráždivé účinky na kůži nebo sliznici.
Jaká obuv je tedy zdravotně nezávadná?
Zdravotně nezávadnou obuv těžko definovat. Určitě je to bota, která je pohodlná, přitom komfortní a podporuje nohu ve všech jejích funkcích - při chůzi, stání, v běhu i skoku. Je to prostě obuv, ve které se cítíme dobře, i když ji máme na nohou třeba celý den. Obuv musí také nohu chránit i před vlivy vnějšího prostředí a hlavně ji nesmí poškozovat ani tvarem, ani materiálem. Lidská noha má klenbu podélnou a příčnou a její funkcí je tlumit nárazy při chůzi. Dříve se lidé pohybovali v přírodě - po mechu, trávě, kamení, a to všechno tlumilo nášlapné síly. Dnes se pohybujeme většinou po tvrdém povrchu. Proto by dnešní obuv měla plnit i funkci „náhradní meziobratlové ploténky“, která tlumí rázové síly při chůzi a chrání klouby a páteř před účinky zatížení. Tuto službu dobře vykonají buď podešve, respektive mezipodešve z pružných materiálů, nebo pěnové a gelové vložky do obuvi. Dále byste si měli všímat, z jakých materiálů je obuv vyrobena. Zda jde o výrobek z usní, který sice obvykle bývá o něco dražší, ale zajišťuje pohodlí a komfort, nebo ze syntetických materiálů, ve kterých se obvykle noha hodně potí, zvláště když je uzavřeného střihu nebo bez perforace. Z pohledu tepelného a vlhkostního komfortu je také velmi důležité, aby obuv byla vybavena stélkou a podšívkou z materiálů dobře sajících pot. Z těchto důvodů si při nákupu obuvi všímejte obrázků - piktogramů, kterými je povinně označen každý pár obuvi, podle nich poznáte, z jakých materiálů jsou vyrobeny jednotlivé části obuvi. V neposlední řadě bych chtěla podtrhnout důležitost zkoušení obuvi při nákupu. Zkoušíme celý pár obuvi, a to ve stoji i při chůzi.
Jaká je současná nabídka obuvi na českém trhu právě z hlediska zdravotního?
Po roce 1989 začala vyrábět a prodávat obuv spousta drobných podnikatelů. Navíc můžeme dovážet levnou obuv ze zahraničí. I když tvarem a velikostí často neodpovídá ani nejzákladnějším konstrukčním a zdravotnicko-hygienickým zásadám, těší se asijské zboží velké oblibě. Prodává se všechno. Z pohledu zajištění zdravotní úrovně u nás prodávané obuvi se situace velmi zhoršila.
Zkusme tedy trochu osvěty.
Jen malá část veřejnosti ví, že poškození dětské nohy nesprávnou obuví je nezvratné nebo jen obtížně a nákladně léčitelné. Je někdy velmi těžké přesvědčit maminky, že dětským nohám je nutné věnovat mimořádnou pozornost. Až třicet procent dětí přichází do první třídy s nohama různě poškozenýma. Viníka známe - na dětských nohou se výrazně podepisuje nošení nesprávné obuvi. Deformační vlivy, které u „dospělé“ nohy obvykle signalizuje bolest, jsou u dětí zpočátku tlumeny elastičtější stavbou nohy a sníženou citlivostí. Nejlepším a nejpřirozenějším cvičením pro tak malé děti je chůze a běh naboso, nejlépe po písku a trávě. Také doma by děti měly chodit naboso, ovšem pouze po měkkém koberci, nikoliv po tvrdých podlahách.
Z jakých materiálů by obuv pro děti měla být vyráběna?
Z přírodních. Nakonec toto doporučení platí prakticky pro všechny věkové kategorie. Kombinace usňového svršku s vhodnou textilní nebo usňovou podšívkou zaručuje dobrou absorpci i odvod potu, čímž se noha udržuje v suchém prostředí. Useň je navíc jediný materiál, schopný přizpůsobit se tvaru nohy a tento tvar si uchovat. Syntetické materiály, které se noze uživatele nepřizpůsobují a špatně nebo vůbec nesají pot, můžeme u dětské obuvi akceptovat jen výjimečně, a to jen u vysoce účelové obuvi, určené do vlhkých podmínek, a u obuvi páskové nebo hodně perforované, přičemž musí být vyhovující vnitřní vybavení.
Na našem trhu se ale s dětskou obuví vyrobenou z poromerových, koženkových a plastových materiálů stále setkáváme. Proč?
Odpověď je velmi jednoduchá - platné české obuvnické normy sice stanovují fyzikálně-mechanické vlastnosti obuvi pro takzvanou jakost obvyklou (tedy i mezní hodnoty pro propustnost a absorpci vodní páry, jejichž hodnoty souvisí s použitými materiály), ale bohužel používání norem není u nás ze zákona povinné. Pouze u obuvi pro nejmenší děti je právně zajištěna kontrola hygienických vlastností použitých materiálů a zákaz používání syntetických materiálů u uzavřených střihů. To v praxi znamená, že výrobce, dovozce nebo distributor obuvi pro děti do 3 let (tedy pro velikosti nohy 105 až 165 mm) si musí zajistit atesty na materiály použité při jejich výrobě. Tato vyhláška však nepostihuje požadavky na ortopedickou nezávadnost a bezpečnost obuvi. Ty zajišťuje pouze dobrovolně certifikovaná obuv s „žirafkou“.
Co to je?
Česká obuvnická asociace se sídlem ve Zlíně zavedla v roce 1997 dobrovolnou certifikaci nejen u nás vyrobené, ale i k nám dovezené obuvi pro nejmenší děti, předškoláky a školáky. Vlastní zkoušky se provádí v Institutu pro testování a certifikaci (ITC) ve Zlíně. Obuv, která úspěšně prošla certifikačním řízením, odpovídá požadavkům na ortopedickou a hygienickou nezávadnost a bezpečnost při používání. V prodejně tuto obuv rozpoznáme podle označení visačkou s logem žirafy a nápisem „Zdravotně nezávadná obuv - bota pro vaše dítě“.
A co obuv pro těhotné ženy?
Nošením vhodné obuvi v těhotenství lze předcházet mnoha potížím. Speciální obuv původně určená pro těhotné ženy na našem trhu neexistuje, ale velmi se osvědčily modely obuvi zn. MEDI, což je profylaktická, vysoce komfortní obuv určená především ženám s diabetes mellitus (cukrovkou) a dalšími zdravotními problémy. Zvyšující se hmotnost a otékání nohou během těhotenství způsobuje řadu potíží, proto by nastávající maminky měly po dobu těhotenství odložit hluboko do svých botníků společenskou obuv se špičatými špičkami a vysokými podpatky. Naopak dát přednost pohodlné prostorné obuvi s nízkým podpatkem, vyrobené z přírodních materiálů, která svou konstrukcí a vnitřním vybavením poskytne noze pohodlí, všestrannou oporu a bezpečnou chůzi. Střih obuvi by měl respektovat zvětšující se objemy nohou během dne, zvláště v období druhého a třetího trimestru. Z hlediska zlepšení stability doporučujeme podpatky s širokou nášlapnou plochou, nejlépe klínového tvaru.
Jak se s problematikou zdraví a obuvi vyrovnávají ve srovnatelných státech?
Například v sousedním Německu se již řadu let nesetkáme se stánkovým prodejem obuvi jako u nás. Rovněž na Slovensku není povolen běžný stánkový prodej obuvi. Toto zboží se může prodávat pouze v kamenných obchodech, čímž by se měla zajistit kultura prodeje, ale především možnost snadného vyhledání prodejce v případě reklamace.
Člověk udělá za den průměrně asi devět tisíc kroků a malé dítě osmnáct až dvacet tisíc kroků. Za celý život každý ujde pěšky dráhu, která se rovná až čtyřem obvodům zeměkoule po rovníku.
Obuv by měla plnit funkci náhradní meziobratlové ploténky, říká Pavla Šťastná.
FOTO: ARCHIV
FOTO: FRANTIŠEK DOSTÁL
