Pro nadcházející desetiletí si v NASA dali za cíl věnovat se dalšímu výzkumu naší Sluneční soustavy. Ne že by tak nečinili už nyní, v rámci jejich bádání se však těmto konkrétním třem tělesům nikdy nedostávalo stejné pozornosti jako například Marsu či již zmíněnému Měsíci. A právě to by se v brzké budoucnosti mělo změnit.
Každému z týmů, jež mají jednotlivé projekty na starost, vedení NASA vyčlenilo sumu tří milionů dolarů (necelých 70 milionů korun) a dalo devítiměsíční ultimátum, do kterého musejí přijít s vypracovanou detailní studií ohledně toho, co přesně by rámci takové mise mělo zkoumat a jak toho dosáhnout. Vítězný návrh, respektive návrhy pak budou veřejnosti představeny někdy během příštího roku.
„Tyto vybrané mise mají potenciál změnit naše chápání některých z nejaktivnějších a nejkomplexnějších světů Sluneční soustavy,“ řekl podle webu CNN spolupracovník NASA Thomas Zurbuchen. „Prozkoumání některého z těchto nebeských těles pomůže odhalit tajemství toho, jak v kosmu vlastně vůbec ocitla.“
Proč se Venuše a Země tolik liší?
Hned dva návrhy se přitom týkají Venuše, nejteplejší planety naší Sluneční soustavy. První z nich, jenž nese označení DAVINCI+, by se měl soustředit především na její atmosféru - zjistit, jak se postupem času formovala a vyvíjela. Také by měl dokázat odpovědět na to, zda se v minulosti na tomto tělese nacházel nějaký oceán.
V rámci projektu známém jako VERITAS by měla být pro
změnu soustředěna pozornost na samotný povrch Venuše, respektive na skutečnost,
proč se od toho zemskému natolik liší, ačkoliv jsou obě planety co do rozměrů
velmi podobné.
Stále záhadný Io
Jupiterovým měsícem Io se sice v minulosti již řada poměrně významných misí zabývala – byl pozorován například pomocí sond Voyager, Cassini či New Horizons – přesto mnoho věcí zůstává pro lidstvo i nadále zahaleno tajemstvím. Jednu z hlavních otázek, kterou si vědci z NASA ve spojitosti s ním kladou a na níž by mohla mise s názvem Volcano Observer definitivně odpovědět, je například to, zda se v jeho nitru skutečně nachází oceán žhavého magmatu.
„Výsledky mise by mohly znamenat revoluci v našem chápání
toho, jak se formovala a vyvíjela tato hornatá, terestrická tělesa, ale stejně
tak i vesmírné oceánské světy, jež jsou součástí naší Sluneční soustavy, a
planety nacházející se mimo ni napříč celým vesmírem,“ uvádí NASA.
Vstříc Tritonu až na samý okraj našeho planetárního systému
Když se v minulosti k Neptunově měsíci Tritonu přiblížila sonda Voyager 2, zjistila mimo jiné to, že teplota na tomto tělese dosahuje i minus 391 stupňů Fahrenheita (-235 stupňů Celsia). Ví se rovněž, že na jeho povrchu se nachází spousta aktivních gejzírů a že zde existuje možnost přítomnosti mraků. Něco takového je pro vědce z Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku samo o sobě dostatečně velký důvod k tomu, aby se jej rozhodli v rámci mise TRIDENT prozkoumat přeci jen o něco detailněji.
„Jelikož se má za to, že jeho ionosféra je schopna vytvořit organický sníh a že by se pod jeho povrchem mohl nacházet oceán, představuje Triton z hlediska bádání vzrušující cíl, který by nám mohl pomoci pochopit to, do jakých podob se můžou jednotlivé obyvatelné světy v i mimo naši Sluneční soustavu vlastně vyvinout,“ dodává NASA.
Čtěte také:
Návrat lidské posádky na Měsíc? NASA potřebuje dalších 35 miliard dolarů
Jedno zrnko měsíčního prachu nám poví daleko víc než astronaut, který tam osobně byl, říkají vědci
NASA od nového robota očekává nalezení života na Marsu. Obává se reakce lidstva
