Kam investovat? ČSSZ poradí

15. 7. 2010

Reforma penzí

Reforma důchodů, kterou doporučila Bezděkova komise, bude znamenat pro fungování České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) revoluci. Ekonom Vladimír Bezděk a jeho tým navrhují povinné spoření na penzi ve výši tří procent ze mzdy. Ročně by se tím mělo vybrat přes 30 miliard korun. Právě ČSSZ by dle Bezděka měla tyto prostředky z kapes daňových poplatníků vybírat a posílat do rukou soukromých společností, bank a fondů se speciální licencí. Státní úřad, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, tudíž bude muset vstoupit na investorské hřiště, což před ním otevírá podstatná rizika.

Obtížná role
Kam ČSSZ investuje povinně odvedená tři procenta ze mzdy každého pracovníka, to si prý určí každý sám, tvrdí Bezděk. Jenže to není úplně tak jisté. Pokud totiž někdo nebude vědět, kam své prostředky na penzi uložit, nastoupí nová role ČSSZ. Úřad bude muset lidem poradit, kam investovat. Podle Bezděka budou ale mít pracovníci ČSSZ k dispozici minimálně tři modelové investiční strategie, z nichž si lidé pohodlně vyberou. Právě zde ovšem mohou nastat potíže. Investiční strategie – jak vyplývá z jedné z příloh závěrečné zprávy Bezděkovy komise – budou dány obecně definovaným podílem investičních instrumentů. Tedy například kolik procent akcií či dluhopisů by mělo portfolio obsahovat nebo zda nakoupit zahraniční či domácí cenné papíry. Bude tudíž velmi obtížné stanovit mantinely, které zabrání, aby se ČSSZ stala terčem lobbistických tlaků finančních gigantů. Kdo ohlídá, že pracovníci ČSSZ nebudou upřednostňovat některé finanční produkty před jinými? Bezděk upozorňuje, že konkrétní detaily a pravidla, jež zabrání jakémukoli zneužívání, si budou muset nastavit sami politici. „Přípravná fáze role ČSSZ v celé reformě penzijního systému bude muset být dostatečně dlouhá a důkladná,“ zdůrazňuje Bezděk. Úřad prý bude nutné personálně posílit a zaměstnance čeká školení.
Zásadní role byla udělena právě ČSSZ, neboť to bude pro stát znamenat nejnižší náklady, namítá Bezděk. Z jeho zprávy vyplývá, že by ročně neměly dodatečné náklady přesáhnout stovky milionů korun. Navíc ČSSZ už má s výběrem pojistného zkušenosti a nebude nutné zakládat nový úřad či svěřovat činnost soukromé instituci, což výdaje podstatně sníží. Lze si však jen těžko představit, jak bude dotyčná osoba na přepážce ČSSZ doporučovat, kam by bylo nejvhodnější investovat, poznamenal jeden analytik, který si nepřál být jmenován.

Levné to nebude
Na zásadní rizika nové podoby ČSSZ upozorňuje rovněž zpráva společnosti Deloitte, kterou tato firma zpracovala v rámci závěrů Bezděkovy komise pro ministerstvo práce. Materiál s názvem Zpracování návrhu zásad právní úpravy možnosti opt out ze základního důchodového systému uvádí, že ČSSZ se v Bezděkově modelu reformy nevyhne podstatnému zvýšení počtu zaměstnanců a také nákladů. Bude potřebovat kompletně nové softwarové vybavení. Vedle toho bude muset důkladně zajistit, aby nedošlo ke zneužití osobních dat, neboť ČSSZ bude komunikovat s komerčními institucemi, ovšem nebude jim smět odhalit identifikaci poplatníků, jejichž peníze jim bude svěřovat. Prostředky bude totiž úřad posílat fondům či bankám anonymně a jako klient bude vystupovat pouze ČSSZ. To vše znamená další podstatné náklady. V současnosti přijdou roční výdaje na provoz ČSSZ na 6,4 miliardy korun, tedy 1,88 procenta z vybraného pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Aktuálně zaměstnává ČSSZ téměř devět tisíc pracovníků, kolik jich bude potřebovat na rozjezd reformy, Bezděkova zpráva neříká a odhadovat nechce nic ani ČSSZ. Zda úřad proměnu zvládne, lze prý nyní jen těžko soudit. „Vše závisí na tom, jakou konkrétní podobu by penzijní reforma měla. Obecně samozřejmě platí, že pokud dochází k zásadní změně systému, je třeba, aby byl dostatek času na realizaci a k dispozici personální i finanční zdroje,“ uvedla za ministerstvo práce jeho mluvčí Štěpánka Filipová.