Glosy postaršího technokrata
Internetový obsah vytvářený uživateli je předmětem mnoha úvah a diskusí. Minule jsem tento fenomén sledoval z té pozitivnější a obecnější stránky, zkusme se ale podívat detailněji, co jej opravdu tvoří.
Narůstající a nepřehledný balast, takový je první dojem. Kdo vlastně na tomto médiu publikuje? Největší skupinou jsou bezesporu exhibicionisté. Kromě grafomanů vytvořil postupující rozvoj technologií i fotomany, muzikomany a videomany. Možnost předvést se před milionovými komunitami je zkrátka neodolatelná… Občas je dílko i k pousmání, pobaví. Vedou asi blogy, jejichž počty by podle předpovědí měly kulminovat příští rok. Web také nahrazuje tolik potřebné vytváření komunit, jež v reálném životě mizí. Lidé se sdružují podle zájmů, koníčků či míst bydliště. Hrají spolu hry nebo si občas, zatracovaným způsobem peer to peer, vyměňují artefakty. Účelově orientované snahy najít NĚCO nebo NĚKOHO tvoří další velkou skupinu.
Často využívaným „obohacením“ obsahu je cokoliv takzvaně shodit, v Česku hojně rozšířený trend. Počet negativních komentářů u nás převyšuje ty pozitivní. Některé druhy záporné publicity jsou nepochybně profesionálně organizovány. Tvůrci veřejného mínění nemohou pochopitelně takto dostupný způsob ovlivňování masy lidí nechat bez povšimnutí. Závist, nebetyčná hloupost, hon na čarodějnice a hospodské plky dostaly novou platformu. Špatné zprávy a pomluvy rovněž rychle zvyšují návštěvnost webů, a to se dobře prodává.
Balast je navýšen i zkratkovitou „konverzací“ na chatu nebo řetězovými odpověďmi na položené otázky. Generovat pubertální komentáře bez ohledu na věk připisuje čárky v návštěvnosti. Demokracie na netu dostává nový rozměr. Vypovídá hodně o tom, jací jsme, a to i proto, že příspěvky jsou takřka vždy anonymní. Tam, kde je zapotřebí registrace, třeba z důvodů ochrany autorských práv, je obsah přece jen kultivovanější.
V oblasti informovanosti a zpravodajství je pozitivem zejména aktuálnost a autenticita. Možnost publikovat svá díla je též levnou – a skoro také jedinou – možností pro začínající autory. Prosadit se tím mohou i mladé hudební skupiny.
Vznik díla jistě něco stojí, proto již na svět pronikly první modely jakýchsi „honorářů“. Někteří vlastníci portálů jsou svolni vracet tvůrcům drobné částky, které jsou závislé na počtu shlédnutí. Stránkám se zvyšuje popularita a návštěvnost, autoři dostávají prostředky na další financování. Získají povzbuzení, dostávají rychlou zpětnou vazbu. Tímto způsobem se financuje i amatérský bulvár, ale pozitiva asi převažují.
Otázku z titulku jsem patrně nezodpověděl. Nicméně po rozplynutí oparu a plytkosti zbude určitě něco nového, přitažlivého a autentického, o čem bychom se těžko jinak dozvěděli. Zbývá jen najít způsob, jak se v té změti zorientovat.
