Z materiálů konference zaměřené na elektronickou fakturaci jsme mohli vybrat jen jejich nepatrnou část.
Ten, kdo se myšlenkou využít možnost fakturovat elektronicky zabývá intenzivněji, bude potřebovat další informace - jak o legislativě, tak o technických záležitostech, o způsobu tvorby elektronické faktury (například jaké formáty jsou vhodné, jaký má být obsah vystaveného dokladu, jak konkrétně zajistit hodnověrnost, integritu a neodmítnutí původu, jak se vypořádat s požadavky na archivaci atd.). Především lze doporučit dva zdroje informací. V oblasti legislativy je to Sbírka zákonů, a to hlavně zákony:
* Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění (podle posledních novel),
* Zákon č. 322/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,
* Zákon č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních,
* Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu,
* Občanský zákoník.
Je rovněž důležité brát na vědomí i legislativu Evropské unie. Zde je základním dokladem Směrnice Rady 2001/115/ES ze dne 20. prosince 2001 měnící Směrnici 77/388/EHS. Jejím cílem je zjednodušit, modernizovat a harmonizovat podmínky stanovené pro fakturaci v případě daně z přidané hodnoty. V této směrnici se mimo jiné říká, že faktury vystavené v souladu s bodem (A) směrnice mohou být odeslány v papírové formě nebo elektronicky v případě, že zákazník je schopen elektronickou verzi faktury přijmout elektronickými prostředky. Na druhý okruh otázek (technické a další záležitosti) lze mnohé poznatky získat na internetové stránce Sdružení pro informační společnost www.spis.cz.
