O zlatu se v posledních měsících často píše ve spojení s jeho rostoucí cenou. Ta se koncem května opět vyšplhala na historické maximum a na burze atakovala hranici 2450 dolarů (skoro 56 tisíc korun) za unci. Za zvyšující se cenou lze dle některých hledat mimo jiné rostoucí poptávku ze strany centrálních bank a investorů. Právě enormní zájem by se však nakonec mohl stát problémem. Najít ložiska pro těžbu vzácného kovu je totiž stále těžší a těžší.
„V prvním čtvrtletí roku 2024 jsme zaznamenali rekordní meziroční nárůst těžby o čtyři procenta. Nicméně, obecně se produkce v podstatě zastavila kolem let 2016 až 2018 a od té doby jsme neviděli ,žádný‘ růst,“ komentuje pro CNBC hlavní tržní stratég Světového zlatého koncilu (WGC) John Reade.
Jinými slovy, dle dat, které má WGC k dispozici, se vloni těžba ve srovnání s rokem 2022 zvýšila o pouhé půlprocento. Tehdy byl přitom nárůst meziročně vyšší o 1,35 procenta a o rok dříve o 2,7 procenta. Před čtyřmi lety pak koncil zaznamenal vůbec první pokles těžby za poslední dekádu, a to konkrétně jednoprocentní.
„Závěr je tedy následující: po 10 letech rychlého růstu od roku 2008 se těžební průmysl při vykazování trvalého růstu produkce potýká s problémy,“ říká Reade a doplňuje, že najít ložiska zlata je náročnější třeba z toho důvodu, že značná část oblastí již byla prozkoumaná. Rozsáhlá těžba je navíc kapitálově náročná a vyžaduje rozsáhlý průzkum. Trvá tak běžně 10 až 20 let, než je důl zcela připraven k využití.
A co víc, pravděpodobnost že bude oblast nakonec přeměněna v důl, je poměrně nízká. Dostatečným množstvím zlata, které by opravňovalo k těžbě, ostatně disponuje jedno z deseti objevených míst.
V dolech se zásoby tenčí
K dnešnímu dni bylo vytěženo kolem 187 tisíc tun zlata, přičemž většina pocházela z Číny, Jižní Afriky a Austrálie. Americká vědecko-výzkumná vládní agentura United States Geological Survey (USGS) v této souvislosti navíc uvádí, že objevené zásoby se pomalu, ale jistě tenčí: z jejích údajů vyplývá, že vytěžit lze aktuálně „pouze“ dalších 57 tisíc tun.
K dalším faktorům, které těžbu aktuálně ztěžují, pak dle USGS patří také komplikovaná vládní povolení, jejichž získání je stále obtížnější a vyřízení vyžaduje více času. Celý proces prý může trvat i několik let. „Mnoho těžebních projektů je navíc plánováno v odlehlých oblastech, které vyžadují infrastrukturu, jako jsou silnice, elektřina a voda, což vede k dalším nákladům na výstavbu a provoz,“ konstatuje Reade.
A jak to s cenami zlata momentálně vypadá? V pondělí večer se spotové ceny držely lehce nad úrovní 2300 dolarů za unci. Někteří stratégové nicméně předpovídají, že do září vzrostou až na půl třetího tisíce, přičemž další navýšení by mohlo přijít v období Vánoc, kdy zlato pravděpodobně zdraží o dodatečných 100 dolarů.
Rostoucí tendenci ceny vzácného kovu koncem května redakci potvrdil také Business Valuation Manager společnosti EqSA Tomáš Dvořák: „V nejbližších měsících lze očekávat, že cena zlata dále poroste. Důvody lze spatřovat například v globální ekonomické či geopolitické nejistotě v souvislosti s konflikty na Ukrajině či Blízkém východě, jelikož investoři na zlato stále pohlíží jako na bezpečné aktivum.“
