POTRAVINOVÁ BANKA V Praze-Hostivaři vznikla první potravinová banka. Lidem v nouzi bude zdarma poskytovat potraviny. Zboží do těchto bank zdarma dodají výrobci a obchodníci. Darované potraviny si pak mohou odečíst z daní.
POTRAVINOVÁ BANKA
V Praze-Hostivaři vznikla první potravinová banka. Lidem v nouzi bude zdarma poskytovat potraviny. Zboží do těchto bank zdarma dodají výrobci a obchodníci. Darované potraviny si pak mohou odečíst z daní. Potravinové banky dorazily již také do České republiky. Před několika dny byl otevřen první sklad České federace potravinových bank v Praze-Hostivaři. „Potravinové banky jsou neziskovým sdružením a potraviny nenakupují, ale získávají je zdarma od výrobců, distributorů, obchodních řetězců a z veřejných sbírek,“ vysvětluje dobrovolný ředitel federace, francouzský novinář žijící v Praze, Fabrice Martin Plichta. Podle jeho slov se bude hlavně jednat o neprodané zboží, kterému brzy skončí doba trvanlivosti. Česko se tak stalo sedmnáctou zemí v Evropě, kde tyto banky fungují. „Dosud v Česku existovaly pouze malé potravinové sklady, například v rámci humanitárního sdružení Naděje. Ty však byly jenom jakousi vedlejší činností humanitárních organizací,“ říká Plichta. Podle něho vznik federace umožní jednotlivým subjektům přenechat starost o administrativu a zásobování jedné specializované instituci. „To ušetří čas vynaložený na sběr i dopravu potravin a jejich lepší rozdělování mezi potřebné,“ dodává. MÍSTO DO SPALOVNY DO BANKY Do projektu, který by se měl naplno rozběhnout počátkem května, se zapojí například potravinářské firmy Kraftfoods, Danone či Delta pekárny.„Jednáme i s řetězci, ale zatím nemáme nic potvrzeno,“ dodává Plichta. Účast obchodních řetězců je však pravděpodobná. „Jako významný hráč na trhu maloobchodu s potravinami si uvědomujeme svůj díl sociální odpovědnosti vůči veřejnosti v České republice. Předpokládáme tedy, že se projektu aktivně zúčastníme,“ říká například mluvčí společnosti Ahold Libor Kytýr. Skeptická je naopak k účasti řetězců Potravinářská komora. „Řetězce si totiž většinou vynutí takové smlouvy, ze kterých vyplývá, že neprodané výrobky vrátí svým dodavatelům,“ vysvětluje Camplík. Banka chce své dodavatele kromě charity nalákat i na daňové zvýhodnění darovaných potravin. „Dary si mohou podnikatelé zahrnout do nákladů. Na to firmy hodně slyší,“ tvrdí Plichta. Další peníze podnikatelé ušetří tím, že se vyhnou nákladné likvidaci neprodaných výrobků. Hlavní motivací by však měla být pomoc lidem v nouzi. Což potvrzují i zúčastněné firmy. „Projektu se zúčastníme hlavně z charitativních důvodů, nikoli ekonomických,“ tvrdí mluvčí Delta Pekáren Jaroslav Pomp. OD TĚSTOVIN PO BŮČEK Nově otevřený sklad v Praze-Hostivaři má 230 metrů čtverečních a ročně by jím mohlo projít až 800 tun výrobků. Objekt disponuje chlazenou komorou, kde bude možné uskladnit mléčné výrobky a uzeniny. Převážnou část zásob však budou tvořit suché potraviny, jako jsou konzervy, rýže, mouka, těstoviny, trvanlivé pečivo a instantní výrobky. Dosud se prostřednictvím roztříštěné sítě menších institucí dařilo distribuovat potřebným pouze 50 až 100 tun potravin ročně. Plichta však připouští, že čeští zákazníci zatím nedbají na kvalitu výrobků tolik jako obyvatelé starých členských zemí Evropské unie. „Tím pádem nejsou výrobci a obchodníci tolik nuceni dávat zboží potravinovým bankám a snaží se zboží prodat, dokud to jde. Přesto si myslím, že se najde dostatek výrobců a obchodníků k tomu, aby mohla taková banka úspěšně fungovat,“ domnívá se. OD STÁTU ANI HALÉŘ Největším problémem při zrodu potravinové banky byl podle Plichty postoj státních úředníků. „Asi proto vznikla až nyní. V Polsku například tento projekt bude letos slavit již desetileté výročí fungování. V Maďarsku a na Slovensku vznikly banky loni na podzim,“ vypočítává. V současné době je potravinová banka stoprocentně financována ze soukromých grantů. „Stát nám nedává ani korunu. Jsme sice ve styku s ministerstvy zemědělství a sociálních věcí, ale chvíli to bude asi trvat, než se na něčem domluvíme. Hlavním problémem je, že nový zákon o sociálních službách nezná pojem potravinová banka,“ shrnuje Plichta. CO JE POTRAVINOVÁ BANKA
Nezisková organizace, která získává zadarmo potraviny od výrobců, distributorů, obchodníků či z veřejných sbírek. Poté je - také zdarma - dodává charitativním sociálním organizacím pečujícím o lidi v nouzi. Všechny výrobky musí banka získat minimálně 48 hodin před ukončením doby trvanlivosti.
PRVNÍ BYLA ARIZONA
Myšlenka potravinové banky, která by pomáhala chudým a zároveň bránila plýtvání potravinami, vznikla ve Spojených státech. V roce 1967 John Van Hengel založil první „banku s jídlem“ ve Phoenixu v Arizoně. V Evropě vznikla první potravinová banka v roce 1984 ve Francii. Právě tam jich zde v rámci starého kontinentu také nejvíce - zhruba osmdesát.
PRAKTICKÉ RADY PROČ DODÁVAT DO POTRAVINOVÉ BANKY
pomoc potřebným lidem možnost odpočtu darovaných potravin z daní není nutná nákladná likvidace neprodaných potravin
