Má-li mít šanci zbylých pět miliard lidí, je třeba změnit převažující byznys model
Střední a východní Evropa je investičně nejatraktivnější a přitom nejpodceňovanější částí světa. Pro další růst zemí tohoto regionu je stejně jako všech ostatních zemí světa klíčové vzdělání jejích obyvatel. Vlády, firmy, neziskové organizace i občané by se proto měli soustředit na školství, vědu a výzkum a nové technologie. Na konferenci Unlimited Potencial (Potenciál bez hranic) společnosti Microsoft v Budapešti se na tom shodli viceprezident Economic Inteligence Unit Nenad Pacek, viceprezident Microsoftu pro střední a východní Evropu Vahé Torossian a další experti. „Když řeknu východní Evropa, mnoha byznysmenům ze Západu se ihned vybavuje bývalý sovětský blok, centrálně řízená ekonomika, komunistická strana a špatná kvalita zboží. Je jim jedno, že to již skoro dvacet let není pravda,“ říká viceprezident Microsoftu Vahé Torossian. Tato část světa je podle něj v myslích mnoha inteligentních lidí negativně emociálně zatížena. „Přitom podle našich zkušeností zde pracují lidé velmi vzdělaní a s velmi dobrými nápady. Naší soutěže Imagine Cup (Pohár představivosti) se zúčastnilo více než 110 000 studentů z celého světa. Na finále do Jižní Koreje přijelo více než sto studentských týmů, z každé země jeden nejlepší. Státy střední a východní Evropy představovaly sedm procent všech účastníků. V užším finále ale země z tohoto regionu již měly zastoupení více než trojnásobné, 25 procent,“ říká Vahé Torossian. A konečné výsledky tento trend potvrdily definitivně: Polsko vyhrálo ve třech různých kategoriích (z devíti) a další medaile získaly i týmy z Chorvatska, Maďarska, Rumunska a Srbska.
Famózní východní Evropa.
Data výzkumné agentury Economic Inteligence Unit (EIU) ukazují, že střední a východní Evropa je atraktivní i z makropohledu a že mnoho investorů si to již uvědomuje. „Tento region má fantastický ekonomický výhled pro příštích pět let. Očekáváme zde výrazně rychlejší ekonomický růst než ve zbylé části světa,“ řekl v Budapešti Nenad Pacek z EIU. V loňském roce rostl HDP v zemích střední a východní Evropy o sedm procent, zatímco v západní Evropě o pouhá 2,8 procenta. Pro příští pětiletku Pacek odhaduje průměrný roční růst HDP ve střední a východní Evropě ve výši pěti a půl procenta, a to zejména díky prudkému, někde až přehřátému růstu v pobaltských a dalších postsovětských republikách. Střední Evropa (Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko a Slovinsko) by měla růst o 4,4 procenta a lepšímu číslu podle něj brání problematické Maďarsko. Naproti tomu Českou republiku a Slovensko zařadil Pacek mezi deset nejrychleji rostoucích států regionu (společně s Ruskem, Ukrajinou, Rumunskem, Srbskem, Tureckem, Bulharskem a Ázerbájdžánem). Stejně přesvědčivá jsou i čísla o přímých zahraničních investicích. Střední a východní Evropa přitáhla v loňském roce celkem 105 miliard dolarů přímých zahraničních investic, což je o 25 miliard dolarů více, než kolik přiteklo do tolik populární a ve světových médiích stále skloňované Číny.
Počítače nahradí učitele.
Další zlepšování hospodářského výkonu a životní úrovně obyvatel spočívá dle všech diskutujících na konferenci Unlimited Potencial na dvou základních a spojených pilířích. Prvním je vzdělání a druhým jsou nové technologie.
Ve spojování vzdělání a informačních technologií zašel nejdále profesor Predrag Pale ze Záhřebské univerzity, podle nějž časem počítače nahradí učitele. „Stejně jako stroje nahradily dělníky, a ti s tím nemohli nic dělat, tak ani my učitelé nebudeme moci dělat nic proti tomu, že stále větší část naší práce bude nahrazována počítačem. Z učitelů se mohou stát mentoři či trenéři, kteří budou studenty motivovat, radit jim, jak lépe studovat, navrhovat digitální prostředí, ve kterém se budou studenti učit, ale vlastní výuku, předávání informací a testování znalostí budou dělat počítače,“ řekl v Budapešti profesor Predrag Pale.
„Irsko a Řecko byly před dvaceti lety stejně bohatými zeměmi a dnes je v Irsku dvakrát vyšší životní úroveň než v Řecku. Čím to asi je? Jak mohou země zvyšovat životní úroveň?“ ptal se Nenad Pacek z EIU a sám si i odpověděl, „jedině zvyšováním produktivity práce a osmdesát procent všech nárůstů produktivity v celé historii mají na svědomí technologická vylepšení starých postupů. A aby se objevovaly nové technologie, je třeba klást důraz na vzdělání a hodně investovat i do základního výzkumu.“
Viceprezident Microsoftu Vahé Torossian, narozen ve Francii ale s arménskými kořeny, říká, že dnes již není tak důležité, kde se člověk narodí, jako to, jakého vzdělání se mu dostane a jaký má přístup ke zdrojům informací.
Šance pro dalších pět miliard.
Souvislost mezi životními šancemi a místem narození je samozřejmě velmi silná a názor Vahého Torossiana je třeba vnímat pouze v kontextu šťastnější pětiny světa, relativně bohaté první miliardy, která nemá problémy se zabezpečením jídla, pitné vody, lékařské péče a střechy nad hlavou. Obrovskou mezeru mezi špičkou pyramidy a zbytkem světové populace lze vnímat jako nejen morální, ale i obchodní výzvu. A právě tímto směrem byl letos rozšířen program Potenciál bez hranic společnosti Microsoft. „Vize Billa Gatese, že každý člověk bude mít svůj osobní počítač, zněla před třiceti lety při založení společnosti Microsoft bláznivě. Dnes je to pravda pro jednu miliardy lidí. Dejme nyní šanci i těm dalším pěti miliardám lidí na Zemi,“ říká viceprezident softwarového gigantu Vahé Torossian.
Mají-li lidé z rozvojových zemích dostat příležitost podílet se na možnostech daných počítači a internetem, musejí IT společnosti nejen spolupracovat s vládami a neziskovými organizacemi ve třetím světě, ale i zásadním způsobem změnit své byznys modely. Současný byznys model byl podle Billa Gatese navržen pro vrchol ekonomické pyramidy, pro lidi, kteří mají dostatek finančních prostředků, aby si mohli jít koupit nový počítač. „Ceny produktů a služeb jsou nastaveny tak, aby vyhovovaly lidem s dostatečným disponibilním příjmem. Zákazníci jsou zvyklí platit plnou cenu za počítač a balík programů najednou při nákupu a využívat sami pro sebe počítač s plným softwarovým vybavením. To dobře funguje pro jednu miliardu současných zákazníků, kteří žijí na vrcholu ekonomické pyramidy světa. Abychom se dostali k dalším zákazníkům, je třeba náš byznys model změnit,“ říká Bill Gates.
Možností je mnoho a na budapešťské konferenci byly zmíněny počítače a software za minimální ceny, třeba balík osekaných programů Windows XP, MS Office, MS Math, Learning Essentials a Windows Live Mail desktop pro rozvojový svět za tři dolary, počítače za sto dolarů, či sdílení jednoho počítače a jeho programového vybavení mnoha zákazníky, a to i současně.
