Kam se poděly dobré džoby

24. 11. 2011

Kvalitní pracovní místa tolik neubývají, spíše se přesouvají do jiných odvětví

Spojené státy jsou přes raketový vzestup Číny stále s velkým náskokem největší a nejdůležitější ekonomikou světa, a proto také ekonomikou nejsledovanější. Nejen turbulentní vývoj posledních několika let, ale také dalekosáhlé strukturální změny, kterými americké hospodářství prošlo v posledních třiceti letech, vyvolávají otázky ohledně jeho budoucnosti. Jednou z klíčových oblastí je trh práce. Strukturální změny v ekonomice způsobené kombinací technologického pokroku a globalizace vedly k dramatickému přesunu zaměstnanců z výroby do služeb. Hypoteční krize a následný kolaps ve stavebnictví se podepsaly na zániku velkého množství pracovních míst a na ustálení míry nezaměstnanosti na nepřijatelně vysoké úrovni. Jedním z důsledků těchto jevů je také vnímaný úbytek kvalitních pozic, tedy pracovních míst zajišťujících zaměstnanci kombinaci solidního výdělku, přiměřené jistoty udržení pracovního místa a zaměstnaneckých výhod (především zdravotní a penzijní pojištění). A právě tímto fenoménem se zabývá kniha Where Are All the Good Jobs Going? (Kam mizí všechna kvalitní pracovní místa?) autorů Harryho J. Holzera, Julie I. Laneové, Davida B. Rosenbluma a Fredrika Anderssona.

Překvapení od statistiků

Odborná publikace vychází z obsáhlé databáze dynamiky zaměstnanosti v letech 1992 až 2003 vytvořené americkým statistickým úřadem. Unikátní zdroj podrobných údajů umožnil analyzovat vývoj trhu práce právě se zřetelem na změny v kvalitě pracovních míst. Dané časové vymezení umožnilo autorům postihnout specifika období zotavení po mělké recesi 1993 až 1996, boomu 1997 až 2000 a recese 2001 až 2003. Jiným úhlem pohledu pro ně bylo hledisko jednotlivých sektorů hospodářství a srovnání velkých (nad milion obyvatel) a menších konglomerací.
Hlavní a nejdůležitější závěr studie může překvapit: kvalitní pracovní místa v USA ve skutečnosti objektivně neubývala. Docházelo však k jejich přesunu z výrobního sektoru do ostatních sektorů ekonomiky. S tím byl spojen také jiný důležitý jev: významný úbytek kvalitních pracovních míst pro méně kvalifikované zaměstnance. Data také ukázala na rychlé rozevírání příjmové nerovnosti. Nejvyšší růstovou dynamiku měly skupiny zaměstnanců s nejvyššími a nejnižšími příjmy, v oblasti průměrných příjmů pracovní místa spíše ubývala.

Kde na to vzít

Analýza rozsáhlého souboru dat umožnila autorům navrhnout možná řešení. Nejde o nijak překvapivé recepty – na prvním místě je důraz na podporu zvyšování kvalifikace. Jak ale vyšší kvalifikaci pro potenciální zaměstnance zajistit? Autoři v této souvislosti poukazují na nedostatky amerického vzdělávacího systému, a to především na vysokoškolské úrovni. Další východisko autoři vidí ve zvýšení výdajů na infrastrukturní investice, což by mělo poskytnout pracovní místa méně kvalifikovaným pracovníkům. Jiným řešením má být posílení sociální sítě tak, aby umožnila podporu lidí, kteří se nebudou schopni uplatnit na stále náročnějším a konkurenčnějším trhu práce. Položme si ale otázku, kde na tyto další formy řešení problémů trhu práce najít prostředky v době, kdy je heslem dne fiskální restrikce.
Kniha přináší velké množství podrobných informací, které jsou přehledně analyzovány s využitím četných tabulek a grafů. Suchý výčet faktů vyžaduje značnou koncentraci, a tak se musí čtenář obrnit trpělivostí a vytrvalostí. Prezentovaná fakta na druhé straně umožňují závěry autorů dále rozvíjet. Určitým minusem (jak sami autoři přiznávají) je časové omezení do roku 2003. Vývoj po roce 2003 přinesl mírnou expanzi následovanou prudkou recesí, která přinesla především zánik velkého počtu kvalitních pracovních míst ve stavebním sektoru. Bylo by proto zajímavé vědět, zda hloubka poslední recese přinesla do vyhodnocených trendů změny, nebo tyto trendy nadále pokračují.
Přestože jde o analýzu amerického trhu práce, je tato publikace poučná i pro Evropany. V jednotlivých státech EU dochází v různé míře k podobným strukturálním trendům a specificky z hlediska ČR je zajímavá problematika zranitelnosti pracovních míst v průmyslu. V neposlední řadě stojí za pozornost také srovnání pružnosti trhu práce – autoři citují dobře známý fakt, že vyšší pružnost trhu práce podstatně přispívá k růstu produktivity práce. Otázkou zůstává, co je významnější: vyšší růst produktivity práce, nebo vyšší kvalita života spojená s většími sociálními jistotami.