Nejvýkonnější laser světa by mohl stát v Čechách. Nebo ve Francii
Pět zájemců. Dva slabší (Rumunsko a Maďarsko), jeden „spřátelený“ (Británie) a dva silní. Těmi jsou Francie a Česko. Oč jde? O umístění jedné ze součástí Extreme Light Infrastructure (ELI), nejvýkonnějšího laseru světa, který se má stát unikátním zařízením pro bádání ve fyzice, materiálovém výzkumu, optice, fotonice či nanovědách. O hostitelství usiluje Konsorcium ELI-CZ vedené Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR, které se snaží dosáhnout na 7,7 miliardy korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). „Česká republika má v laserovém výzkumu velmi dobrou spolupráci s hlavními evropskými účastníky ELI, tedy Británií, Německem a Francií. Velmi vstřícný postoj ke kandidatuře ČR projevila Británie a očekáváme i podporu Německa,“ říká Bedřich Rus, výkonný koordinátor Konsorcia ELI-CZ a vedoucí oddělení rentgenových laserů FZÚ AV ČR.
Trumfy v českých rukou
ELI je projekt zařízení o výkonu stokrát větším než u největších současných laserů. Půjde o první laser exawattové třídy. Do přípravné fáze, jež potrvá do listopadu 2010, se zapojilo šestnáct zemí. Od poloviny roku 2011 se plánuje výstavba budovy, koncem roku 2012 se počítá s instalací přístrojů. Po uvedení do provozu bude asi 80 procent provozních nákladů financováno zahraničními partnery, neboť jde o unijní projekt se statutem Evropské výzkumné infrastruktury. Na evropské úrovni je koordinátorem přípravné fáze ELI francouzské Národní centrum vědeckého výzkumu (CNRS). „Infrastruktura ELI by měla dýchat dvěma plícemi: a to jak základním, tak aplikovaným výzkumem,“ zdůrazňuje Rus. Plánovány jsou tedy nejen fyzikální objevy, ale i aplikační projekty v lékařství či molekulární chemii. Z českých high-tech firem se počítá mimo jiné se zapojením turnovské společnosti Crytur, jež obdržela „radarový grant“ Pentagonu, dále jde o Delong Instruments, Rigaku, Meoptu, ON Semiconductors, Foton a také spin-off firmu Neovision vzešlou z Centra strojového vnímání ČVUT, které už rovněž získalo „radarové“ peníze z USA. Mělo by vzniknout asi 300 pracovních míst.
A proč je Česko silné? Výhodou je tradice laserového bádání a využívání laserů, zkušenosti se zařízením PALS v Praze, dostupnost letiště (s dostavbou městského okruhu), podpora vysokých škol, AV, firem i politické reprezentace. Pokud ELI do Česka zamíří, místo je zajištěno. „Jedná se o Dolní Břežany (5,5 ha) a Hodkovice (6 ha), kde probíhá geologický průzkum,“ tvrdí Rus a chválí si spolupráci s církví, jež je majitelem předjednaných pozemků. Plusem jsou i možné vazby na další z vědeckých projektů, BIOCEV, jenž má být umístěn v nedalekém Vestci. Obě střediska byla v evaluaci pro OP VaVpI hodnocena tzv. Ohlerovou komisí nejlépe a zařazena do prioritní osy I. Existuje už i studie, jak by mělo „české“ ELI vypadat. Počítá se čtyřmi zónami výzkumu: attosekundové pulzy, rentgenové svazky, ultraintenzivní elektromagnetická pole a urychlování částic. „Držíme silné karty,“ řekl týdeníku EURO Jan Hrušák, člen Akademické rady AV ČR a koordinátor Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), na jehož „roadmap“ ELI figuruje jako významný záměr. Dle Hrušáka se rozhodne čistě pragmaticky, podle kvality návrhů. Historická příležitost, aby první velká výzkumná infrastruktura EU zamířila do „nové“ členské země, je na dosah. Jenže.
Sarky chce leccos, proč ne ELI
Zdroj týdeníku EURO z okolí francouzského prezidenta uvedl, že se Nicolas Sarkozy o ELI „pochopitelně zajímá, protože podporuje vědu a výzkum, ale nikoli nad rámec zájmů jiných členských zemí“. Nebývalou strohost jindy sdílné osoby lze vysvětlit různě; jednak má nyní prezident určitě přednější starosti nežli lasery, ale je i možné, že už se cosi v zákulisí kutí. Do vznikajícího výzkumného supercentra na jih od Paříže by se výkonný laser jistě hodil. Francie je ostatně ve vědeckých kruzích známá jako země, která tuze ráda „mlsá“, leč nerada dává z výdobytků EU kousnout i jiným… Ve hře tak je mezinárodní lobbing. „Tuhle součást evropské politiky by neměli Češi podceňovat,“ říká europoslankyně Jana Hybášková. Podpoří snad Česko kandidaturu neutronového zdroje European Spallation Source (ESS) ve švédském Lundu oproti variantám v Debrecínu či Barceloně? Pak by samo mohlo očekávat sympatie Skandinávie a Pobaltí, jež ESS výrazně podporují. A nakoupí Češi součásti laseru u Němců, kteří jim oplátkou přispějí k přiklepnutí sídla ELI?
Podobné spekulace odmítá náměstek MŠMT pro výzkum a vysoké školství Vlastimil Růžička. „Česká republika je jedním z pěti kandidátů na sídlo infrastruktury ELI. Jednání o konečné podobě projektu zatím stále probíhají. Kandidátské státy projevují zájem o umístění na svém území způsoby, které považují za vhodné. Česká strana propracovává svoji nabídku na umístění ELI v ČR a ve vhodný čas bude hledat mezinárodní podporu u jiných členských států, stejně jako ostatní,“ říká. A odmítá hypotézu o předjednané švédské podpoře. „V Evropské komisi ani nejsou dosud stanovena pravidla pro rozhodování o sídlech velkých infrastruktur pro výzkum. Lze tedy jen obtížně hovořit o reciproční podpoře ze strany kteréhokoliv státu. Navíc je třeba připomenout, že ČR jako předsednická země je dotazována na možnost zahájit debatu o umístění ESS v některém z kandidátských států. Zatím převažuje názor, že by debata zahájena být měla. ČR by se postavila do nepěkného světla, kdyby si nyní podporu pro ELI vyjednávala. Naopak bude muset být ve věci ESS velmi nestranná a držet se role moderátora procesu,“ odpovídá Růžička. Švédové začnou unii šéfovat v červenci.
A vznikne vůbec megalaser?
Nabízí se také varianta rozložení ELI na více pilířů. ČTK, odvolávající se na kuloární informace, dokonce napsala, že laser nemusí být zbudován vůbec. „Francouzi prý o něj jeví zájem jen naoko, ale ve skutečnosti realizaci zdržují v naději, že se vůbec neuskuteční. Peníze by pak bylo možné použít na jiné unijní projekty,“ uvedla agentura. Doma však má projekt, jenž je sám o sobě výzkumným počinem, zelenou. Naďa Witzanyová z ministerstva školství označila ELI za projekt panevropského významu; podporu vyhlásila i Vláda ČR. Ta určila zmocněnce, který bude v EU vyjednávat podporu (vyčleněno je i šest pracovních míst). Přispět ke zdaru má taktéž ministerstvo zahraničí.
„Projekt ELI byl v rámci předhodnocení OP VaVpI hodnocen ze strany MŠMT jako jeden z nejlepších. Ovšem je tu riziko různých politických konsekvencí na úrovni EU,“ uzavírá vrchní ředitel operačních programů Jan Vitula. Rozhodnutí o sídle ELI se dá očekávat – zřejmě na úrovni Evropské komise – ve druhé polovině roku. A až po roce 2015 uvidíme, zda budou vědecké kapacity přistávat v Ruzyni, nebo na pařížském letišti.
*
BOX (vizualizace)
Nakročeno k paprsku**
Stručný harmonogram vzniku ELI
Březen 2008 – Akademie věd ČR podpořila umístění ELI
Září 2008 – MŠMT zaslalo přihlášku s kandidaturou ČR
Říjen 2008 – Podpora hejtmana Středočeského kraje
Listopad 2008 – Vláda ČR vyjádřila ELI podporu (usnesení 1514/08)
2. polovina 2009 – Rozhodnutí EU (asi EK) o hostitelské zemi
2010 – Kompletace stavebních a konstrukčních plánů
2011 až 2014 – Stavba, uvádění do provozu
Pramen: týdeník EURO
