Menu Zavřít

Kamarádi to zaplatí

22. 9. 2010
Autor: Euro.cz

Ajťáci objevili nový způsob, jak získávat peníze na projekty pomocí internetu

Právě teď je na internetu zhruba 1,5 miliardy lidí. Co kdyby vám každý desátý dal jednu korunu na váš nový projekt? Sto padesát milionů korun je přece slušná částka na rozjezd, nemyslíte? Podobná myšlenka pravděpodobně stála za zrodem nového internetového trendu, takzvaného crowdfundingu, neboli financování davem. Metoda sice teprve dozrává, již dnes je ale jasné, že zejména díky masovému nástupu sociálních sítí brzy dosáhne nových rozměrů. Podle některých expertů na World Wide Web má crowdfunding dokonce potenciál stát se alespoň částečnou odpovědí na otázku, která v digitálním světě straší již od samého zrodu internetu: Jak vlastně s webem vydělat peníze?

Zájem o piráty Tento příběh není o Anakatě, Tiamovi ani Brokepovi, přesto jimi začíná. Trojici neohrožených hackerů potkal před pár lety mladý filmař Simon Klose. A tehdy se zrodil nápad natočit dokumentární snímek o zbojnících třetího tisíciletí, jejichž zbraněmi jsou nabušené notebooky a revírem virtuální pirátská zátoka The Pirate Bay. O legendu kolem zrodu největší světové databáze pro nelegální stahování filmů se Klose chtěl podělit s celým světem. Po letech filmování se ale ukázalo, že dokumentarista má mnohem více talentu než peněz. Jenže finance jsou v určitých fázích procesu vytváření filmu důležitější než nadání. Dne 27. srpna tohoto roku se Klose rozhodl, že osud svého projektu vloží do rukou internetové komunity. Ve dvouapůlminutovém videu představil své plány na stránce určené k získávání financí Kickstarter.com. Websajt umožňuje žádat své bližní o zaslání peněz na nejrůznější projekty. Klose vysvětlil on-linové komunitě, že se mu musí podařit během jednoho měsíce sehnat 25 tisíc dolarů, aby si mohl najmout profesionální editorské studio. Nakonec mu to netrvalo třicet dní, ale dvaasedmdesát hodin. Nápad se zalíbil 1145 uživatelům. Do dnešního dne se tímto způsobem nasbíralo přes 34 tisíc dolarů.
Princip je více než jednoduchý. Stačí svůj nápad zaregistrovat a komunitě co nejlépe představit. Je přitom jedno, zda se chystáte rogalem dobít Mars či máte v plánu naprogramovat novou počítačovou hru. Jediná podmínka společnosti Kickstarter zní: „Nesmí se jednat o projekty typu financujte můj život.“ Tým přitom věří, že lidé na internetu jsou ohromným zdrojem financí a povzbuzení. Zároveň prověří, zda projekt má potenciál uspět. „Proto jsme zavedli princip All-or-nothing funding. Při registraci stanovíte, kolik peněz musíte za jak dlouho získat,“ vysvětlil mluvčí společnosti a dodal: „Pokud se vám nepodaří během stanovené lhůty dosáhnout cíle, nedostanete ani cent. Váš nápad totiž asi není dostatečně propracovaný a neuspěl by ani v reálném světě.“

Přispěl i Zuckerberg Důkladně propracovaná rozhodně byla myšlenka čtyř vývojářů z newyorské univerzity Dana Grippiho, Maxe Salzbergra, Raphaela Sofaera a Ilyi Zitomirského. Počítačoví maniaci se rozhodli vybudovt Antifacebook – „soukromí chránící a uživatelem kontrolovanou sociální síť“. Američtí studenti svůj projekt Diaspora na Kickstarteru ohlásili 24. dubna 2010. Takzvaného fundraisingového cíle 10 000 dolarů dosáhli za dvanáct dní. V následujících týdnech získala Diaspora dohromady 200 642 dolarů od 6479 dárců a stala se nejúspěšnějším projektem na Kickstarteru. Jedním z přispěvatelů byl dokonce i sám Mark Zuckerberg, zakladatel a vládce Facebooku, který o Diaspoře prohlásil, že je to „cool nápad“. Služba, která si dala za úkol hledat a financovat kreativitu, si od úspěšných uchazečů bere pět procent. Tvůrci přitom zůstávají stoprocentními majiteli svých projektů.

MM25_AI

Levné víno Na podobném principu funguje i stránka bývalé pravé ruky excentrického miliardáře Richarda Bransona Rowana Gormleyho. S tou cestou na Mars se přesto ale raději obraťte na Kickstarter, britské stránky Nakedwines.com se totiž zabývají výhradně financováním vína. „Každý talentovaný vinař chce vytvářet svůj vlastní produkt, a to bez kompromisů. Aby se mohl na svou práci soustředit, potřebuje peníze. My si víno objednáme ještě před tím, než na něm vinař začne pracovat. Je to podobné jako u leteckých společností; čím dříve koupíte letenku, tím méně za ni zaplatíte,“ vysvětlil princip zakladatel společnosti Rowan Gormley. Podle něj si lidé zvykli platit hodně za značku a příliš málo dbát na kvalitu. „V láhvi, která v supermarketu stojí deset liber, je víno maximálně za tři libry, zbytek zaplatíte za značku, transport a marketing. Tuto část my eliminujeme. Máme databázi 20 tisíců milovníků vína. Ti předem investují a obdrží na oplátku velmi výhodné ceny, pozvánky na ochutnávky a podobně,“ doplnil internetový podnikatel. Společnost se soustředí hlavně na podporu malých podniků. Tito vinaři jsou prý většinou velmi zajímaví a charismatičtí lidé. „Investoři“ Nakedwines.com se o nich na stránkách podobajících se sociální síti Facebook dozví téměř vše – jejich koníčky, nápady, mohou si s nimi chatovat anebo je rovnou navštívit. Portál koncem minulého roku zahájil dokonce spolupráci s popovou hvězdou gastronomie, televizním kuchařem Jamie Oliverem.

Byznys pro každého Hvězdy zcela jiného kalibru se v posledních měsících scházejí na internetové platformě Catwalkgenius.com. Rocková princezna Lily Allenová i proslulý módní bloger Yvan Rodic si oblíbili stránku podporující vznik nezávislé módy. Založila ji bývalá manažerka v oboru finančnictví a psycholožka Helen Brownová. Vynález Brownovou rovnou katapultoval na přední pozici žebříčku stovky nejvlivnějších osob on-linového světa módy. Podobně jako u ostatních crowdfundingových serverů se i publikum Catwalkgenius.com dělí na dva tábory; v tomto případě investory a návrháře. Investoři si nakupují podíly na kolekcích, které se jim líbí. Nejnižší možná investiční částka činí jedenáct liber. Úměrně k výši investice obdrží uživatel část možné tržby. Návrháři stránku mohou využít nejen k financování nových kolekcí, ale rovněž k prodeji svých produktů a budování vztahů s těmi nejvěrnějšími zákazníky, kteří mají například možnost podílet se na exkluzivních výprodejích.

  • Našli jste v článku chybu?