Premiér Bohuslav Sobotka chce odvolat šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou, která stopla státní podporu pro většinu obnovitelných zdrojů
Je začátek července roku 2011. Po lázeňské promenádě v Karlových Varech si sebevědomě vykračuje tehdejší místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček. Prodírá se davy lidí, kteří přijeli na další ročník mezinárodního filmového festivalu, občas pozdraví nějakého známého, s některými prohodí i pár slov. Může být spokojený, je krásné letní počasí a před chvílí se dozvěděl, že když všechno vyjde podle plánu, nahradí v čele úřadu Josefa Fiřta, kterému právě končí mandát.
Ještě netuší, že jen pár desítek metrů odsud sedí u stolku v kavárně před hotelem Pupp dvě ženy, jejichž setkání má pro další Němečkovu kariéru ve státní správě fatální dopad. U kavárenského stolku není nikdo jiný než tehdejší šéfka Nečasova kabinetu Jana Nagyová (dnes Nečasová) a bývalá šéfka plynárenského koncernu Transgas Alena Vitásková. Právě se dohodly, že v čele regulátora nebude Němeček ani kandidát některé z velkých energetických společností, ale Alena Vitásková. Posledně zmíněná usedá do křesla šéfa regulačního úřadu na konci července roku 2011. Němeček jen několik měsíců poté odchází do soukromé sféry.
Sobotkovy manévry
Zatímco schůzka Nagyové a Vitáskové měla téměř okamžitý dopad na Němečkovu kariéru, na Vitáskovou došlo o čtyři roky později. Její „odstranění“ z postu šéfky ERÚ dle informací týdeníku Euro požaduje premiér Bohuslav Sobotka. A to nejen kvůli mnoha excesům, jimiž se Vitásková v posledních měsících proslavila, ale především kvůli tomu, že ji současnou funkci v čele regulačního úřadu zajistila Nagyová. Jejím sestřelením měl pověřit ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka. Ministr už byl dokonce na tohle téma jednat s prezidentem Milošem Zemanem.
Tlak na Vitáskovou zvyšuje i superúředník Josef Postránecký, který ji vyzval, aby v co nejkratším termínu zařadila sebe a své místopředsedy pod služební zákon. Vitásková něco takového odmítá s tím, že je to útok na nezávislost úřadu. Pokud by se totiž zařadila pod služební zákon, musela by kvůli trestnímu stíhání, kterému čelí za jmenování Renaty Vesecké do vedení ERÚ, rezignovat k 1. lednu 2016.
Vitásková minulý týden zastavila státní podporu pro většinu výrobců energie z obnovitelných zdrojů. Podle šéfky ERÚ zákon říká, že zdroje nemohou finanční podporu získat bez evropské notifikace. Nevyplacení podpory se týká „zelených“ zdrojů, které byly postaveny v období štědré podpory pro obnovitelné zdroje. Jde o elektrárny vzniklé v letech 2005 až 2012, u nichž však nebyla evropská notifikace nikdy dokončena. Celkově jde o částku zhruba 41 miliard korun. Bez státních subvencí ale zůstanou i provozovatelé malých zdrojů, které budou uvedeny do provozu po 1. lednu 2016.
Výjimkou jsou podle aktuálního cenového rozhodnutí ERÚ jen elektrárny z obnovitelných zdrojů, které byly uvedené do provozu od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015. Ty jediné jsou notifikované Evropskou komisí. Celkově jde o podporu ve výši 3,5 miliardy korun za rok. „Jakmile vláda zareaguje a upraví podmínky, jsme připraveni okamžitě reagovat a vypsat další podporu,“ řekl týdeníku Euro mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.
Série arbitráží
Nicméně to je jen malá část solárních zdrojů a nevypsání státní podpory pocítí celý trh. V případě, že se energetický úřad nedohodne s vládou, se do existenčních potíží dostane obrovské množství firem provozujících obnovitelné zdroje. Po nich by banky okamžitě chtěly zaplatit úvěry, které si na budování elektrických parků napůjčovaly. Vzhledem k jejich výši, která činí zhruba 117 miliard korun (jen Česká spořitelna a Komerční banka poskytly podle dostupných informací půjčky přesahující 16 miliard), by se rovněž banky dostaly do obrovských problémů. Například polostátní ČEZ by nedostal roční podporu přibližně dvě miliardy korun. „Pro ČEZ by eventuální nepokračování podpory nebylo likvidační díky šíři našich elektráren, ale problém by to byl,“ řekl k tomu týdeníku Euro mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Logicky by se rozjela řada právních sporů a arbitráží v řádech desítek miliard korun. „Pár lidí se tu aktivizuje, že by skupovalo pohledávky pro případné arbitráže, které by následovaly,“ řekl týdeníku Euro zdroj z ministerstva průmyslu.
Ministerstvo průmyslu čte aktuální situaci jinak než ERÚ. „Podpory pro zdroje uváděné do provozu od ledna řešíme s Evropskou komisí už od května a na jednání na konci září v Bruselu bylo komisí doporučeno podat notifikaci. A tu jsme podali. Do té doby komise doporučovala, abychom využili postup podle blokové výjimky, která notifikaci nevyžaduje,“ zareagoval na informace o subvenčním blackoutu mluvčí ministerstva František Kotrba.
Vitásková je nicméně ochotná ustoupit za předpokladu, že na sebe vláda buď vezme za vypsání podpory zodpovědnost, nebo z Bruselu přiveze nějaký pokrok ve vyjednávání potřebných notifikací.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
