ČSOB se kvůli pohledávce za ruskou firmou obrátila na arbitrážní soud
Byl to pilotní projekt spolupráce s ruskými regiony. ČSOB poskytla úvěr a pardubický Plynostav začal stavět plynovod ve zmrzlé zemi na Kamčatce. Výsledkem je ovšem zatím dluh ve výši 33 milionů dolarů, který nikdo nesplácí. Premiér Jiří Paroubek záležitost přednesl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi při jeho nedávné návštěvě Prahy. Putin údajně slíbil, že se tento problém bude řešit. To samé však slibovali ruští představitelé na nižší úrovni už dříve. Žádný pozitivní posun ale zaznamenán nebyl.
Dlužníkem je regionální firma Kamčatgazprom, která úvěr od ČSOB čerpala. Ručitelem byla tamní vláda. Kamčatgazprom dluh, jenž měl být splácen prodejem plynu, uznává. Polovinu plynovodu o délce zhruba 400 kilometrů měl postavit Plynostav, druhou polovinu ruská firma. Problém vznikl v okamžiku, kdy se ukázalo, že Kamčatka nemá peníze na onu druhou polovinu. Plynostav proto po vybudování osmdesátikilometrového úseku prakticky zastavil práce. Jelikož plynovod nebyl dokončen, není z čeho splácet už prostavěné prostředky.
Důvod, proč Kamčatka nemá peníze, je jednoduchý. Původně se předpokládalo, že na výstavbu plynovodu půjdou finance, jež tento ruský region získá prodejem rybolovných práv, či přesněji práv na výlov krabů a některých dalších mořských živočichů. Kromě dotací z centrálního moskevského rozpočtu byla právě tato práva hlavním zdrojem dodatečných kamčatských příjmů, které měly rovněž zajišťovat splácení úvěru od ČSOB. Moskva však změnila pravidla a regionální vláda o tato práva přišla.
Plyn kontra mazut.
Přímo ČSOB by finanční újmu pocítit neměla. Úvěr pojišťovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). „Pro nás je to pojistná událost, takže vyplácíme ČSOB dlužné částky v původních termínech splátek,“ uvádí Pavol Parízek, generální ředitel EGAP. Kamčatský projekt byl zahájen v roce 2000, původně měl být dokončen o dva roky později a úvěr ve výši více než padesáti milionů dolarů měl být během pěti let splacen. Poslední splátka měla být v roce 2007.
Parízek tvrdí, že česká strana nepřestala hledat způsob, jak projekt dokončit. Praha mnohokrát intervenovala přes ruské regionální i federální orgány. Uvažovalo se o tom, že by české firmy postavily celý plynovod, pokud by se problémy s financováním vyřešily. Také z Kamčatky zaznívaly opakované sliby, že to půjde. Jisté je, že tato oblast měla na výstavbě plynovodu skutečný zájem. Měl totiž zásobovat plynem hlavní město Petropavlovsk-Kamčatskij. Jeho energetické potřeby zatím pokrývá teplárna, která využívá mazut dovážený ze vzdálených částí Ruska. Z dlouhodobého hlediska je takové řešení evidentně ekonomicky nevýhodné. Problém je možná v tom, že se střetávají zájmy plynařů, kteří mají zájem na výstavbě plynovodu, a naftařů, jimž vyhovuje současný stav.
ČSOB se ve věci obrátila na pražský Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře. Je nicméně otázkou, zda může arbitráž znamenat zásadní přelom, když Kamčatgazprom svůj závazek beztak nepopírá. Verdikt rozhodčího soudu by snad mohl být další pákou, která by Kamčatku - a nepřímo také Moskvu - ke splácení dluhu tlačila.
Ještě loni svou účast na řešení problému nabídla neznámá česká firma Pe GAZ se sídlem v Konicích v okrese Prostějov. Ruské agenturní zprávy uvedly, že firma slibovala dokončení projektu s podmínkou, že se stane pětinovým vlastníkem plynovodu. Zdálo se, že Kamčatgazprom bere tohoto partnera kupodivu vážně, ale žádný průlom zaznamenán nebyl.
Český sklostroj.
Ačkoliv se kamčatský projekt zatím řadí k těm neúspěšným, neznamená to, že by spolupráce s ruskými regiony ztrácela smysl. Parízek uvádí, že se v Rusku za podpory EGAP uskutečňují desítky nadějných projektů. Suma všech úvěrů pojištěných touto společností v Rusku činí momentálně deset miliard korun. Každoročně jsou pojišťovány úvěry ve výší tří až čtyř miliard.
Parízek uvádí, že mezi nejúspěšnější typy projektů patří ony na výstavbu závodů na výrobu obalového skla - tedy především lahví a sklenic. Česká firma Sklostroj Turnov realizuje asi desítku takových projektů v Rusku a několik dalších na Ukrajině. Buď jde o rekonstrukci existujících závodů, nebo o výstavbu na zelené louce.
Největším projektem, který EGAP pojišťoval, byla stavba závodu na zpracování plynu v severoruském Sosnogorsku. Úvěr ve výši více než 100 milionů dolarů poskytla Česká exportní banka. EGAP figuruje jako pojišťovací společnost také u kontraktů, které byly podepsány během Putinovy návštěvy v Praze. Patří k nim například smlouva mezi brněnskou firmou Alta a ruským Uralvagonzavodem o modernizaci závodu ve Sverdlovské oblasti. Další nadějné projekty se rýsují v Petrohradě, kde se má Škoda Transportation podílet na modernizaci třetí linky metra a společnost Železniční stavitelství Brno na výstavbě silničního rychlostního obchvatu.