Hospodaření Lesů ČR se i přes silné vnější tlaky zlepšuje
František Koníček (52) Generální ředitel státního podniku Lesy České republiky. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika a řízení zahraničního obchodu, kromě toho absolvoval kurz na právnické fakultě, obor mezinárodní právo. V letech 1977 až 1983 pracoval v podniku Intersigma Praha, nejdříve jako referent, později byl ředitelem obchodní skupiny. Dále působil ve Švédsku v pozici ředitele afilace Scansigma AB (1983 až 1987) a od roku 1987 do roku 1990 v SRN (ředitel afilace Sigma). Po změně režimu byl pět let generálním ředitelem a předsedou představenstva Intersigmy Praha, poté rok šéfem představenstva Sigmy Lutín a sedm let jednatelem a ředitelem firmy I. B. C. Praha. Od roku 2003 byl náměstkem ministra práce a sociálních věcí. Loni v červnu se stal poslancem, když nahradil zemřelou poslankyni Jarmilu Boháčkovou. Mandát složil letos v lednu, aby mohl nastoupit na post náměstka generálního ředitele Lesů ČR. Je členem ČSSD (za minulého režimu byl v KSČ). Ovládá šest světových jazyků – francouzštinu, angličtinu, němčinu, ruštinu, portugalštinu a švédštinu.
EURO: Vaše rozhodnutí vypsat výběrové řízení na krátkodobé jednoroční kontrakty na komplexní lesní práce vrhlo Lesy České republiky do neúprosného víru. Přestože se striktně držíte zákona, většina publikovaných ohlasů je silně kritických a část lesních firem se bouří. Přitom není nikde cítit podporu zakladatele, jakou kupodivu měli oba vaši předchůdci při vyhlašování předchozích netransparentních výběrových řízení z let 2004 a 2005, která antimonopolní úřad posléze prohlásil za protizákonná. Kde se zrodil ten nesoulad se zakladatelem, kterým je ministerstvo zemědělství? KONÍČEK: O tom nesouladu slyším hrozně často, ale já bych to pojmenoval jinak. Obě dvě strany se snaží o férovou komunikaci, nicméně jejich postoje vycházejí z rolí, které plní. Na rozdíl od zakladatele, který hraje spíš politickou a dozorovou roli a zaměřuje se na plnění funkcí státního podniku, musím já jako jeho manažer rozhodovat denně a nemám pět nebo šest měsíců času na to, abych čekal, jak se co vyvrbí. Zpočátku opravdu plynulo trochu nedorozumění z toho, že zakladatel doporučoval jakýsi obezřetnější postup nekonat a vyčkávat, jak se věci samy od sebe vyvinou. Z našeho pohledu se to však bohužel jevilo jinak, povinnost chovat se s odpovědností dobrého hospodáře nás nutila problémy řešit. Je na managementu státního podniku, aby konal v zájmu státu i podniku. Ukázalo se, že je to velmi snadno vyjádřitelné i ekonomickým efektem.
EURO: Ale jak je to po právní stránce? KONÍČEK: Převažuje názor, že státní podnik v dané situaci nemohl a ani teď nemůže konat jinak. Neexistuje jiná zákonná cesta, která by udržela v hranicích tu zavedenou nezákonnost, kterou konstatoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Pokud bychom situaci neřešili a prodlužovali smluvní vztahy, které jsou ex lege od počátku neplatné, a tím pádem neexistují, hrozila by veřejnoprávní rizika jak pro stát, tak pro Lesy ČR. Navíc jsme byli postaveni do situace, kdy koncem roku 2006 končí polovina smluv, a tak jako tak bylo nezbytné, aby na těchto smluvních územních jednotkách zákonným způsobem vznikl nový smluvní vztah. Nedokážu si představit, že bychom vedle sebe nechali koexistovat nové smluvní podmínky podle zákona o výběrových řízeních spolu s tolerovanými a respektovanými, ale právně neplatnými podmínkami smluv z let 2004 nebo 2005. Tím bychom zcela cíleně nastavili asymetrii mezi podnikatelskými subjekty. To by dále prohloubilo animozity mezi podnikateli a způsobilo obrovskou finanční a ekonomickou újmu pro Lesy ČR. Byl by to v podstatě trestný čin a já na takové nezákonnosti odmítám jako manažer participovat.
EURO: Tolik obávaná asymetrie už přece existuje. Lesy ČR žaluje skupina lesnických firem, které utrpěly újmu následkem porušení platných smluv před kritizovanými tendry z let 2004 a 2005. Vaše současné výběrové řízení se zas chystají napadnout právní zástupci firem, jež už rok či dva hospodaří na základě neplatných smluv, které uzavřely údajně v dobré víře na osm let. Ať dají soudy za pravdu těm či oněm, Lesům ČR hrozí vinou předchozího managementu ztráty. Mají požadavky na vyrovnání právní opodstatnění? KONÍČEK: Nechci se pouštět do právních analýz ani šancí jednotlivých podnikatelských skupin. Vycházím z toho, že soudy jsou nezávislé, budou konat a uvidíme sami, nakolik žalobci prokážou, že jim byla skutečně způsobena újma. Na druhé straně mám zase pocit, že i část podnikatelské sféry se snaží té situace využít ve svůj prospěch. To jsou však mé osobní pocity a do právních analýz a předjímání soudních rozhodnutí se nepustím. Můžu však říct, že jako manažer Lesů ČR udělám všechno pro to, aby státní podnik pokud možno skutečně platil tu prokazatelnou újmu, která by komukoliv objektivně vznikla. Budu se však bránit jakýmkoliv neodůvodněným nárokům.
EURO: Jak k problematice přistupují manažeři lesnických firem? Liší se chování těch, kteří újmu podle svých představ už utrpěli, a těch, kteří vymáháním případné škody, vzniklé na základě vašeho výběrového řízení, vyhrožují?
KONÍČEK: Už jsem řekl, že nevím, jestli a jak byla některá skupina lesnických firem poškozena, a čekám na rozhodnutí soudů. Zato vím, že výběrová řízení z roků 2004 a 2005 jsou z rozhodnutí ÚOHS postavena mimo zákon. A ta nezákonnost s sebou nese určitou ekonomickou asymetrii. Z toho lze dovozovat, že postavení podnikatelů nebylo a dosud není rovné. To pochopitelně u části podnikatelů vzbudilo odpor a bránili se. Mým úkolem je, aby se do toho vztahu vnesla spravedlnost, rovnost, objektivnost a transparentnost. K tomu ta výběrová řízení, která jsme vypsali, slouží a já si myslím, že to je jediná správná cesta ke stabilizaci.
Pokud dnes mohu porovnávat reakce zmíněných dvou skupin lesnických firem, pozoruji podstatné rozdíly. Ta prvně popsaná je v některých aspektech velice kritická, protože ne všechno jsme schopni dělat optimálně a hned. Ale je věcná a komunikativní, chápe dlouhodobost procesu a cíl výběrových řízení. Stojí za ní největší profesní organizace - Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH). Při mnohaměsíčních diskusích, které jsme spolu vedli, byla tato skupina vždycky věcná a konstruktivní, přestože mohla mít důvod k animozitě, k averzi a k nespokojenosti.
Naproti tomu druhá skupina hájí jenom své dočasné ekonomické výhody, které vzešly ze zpochybněných tendrů.
EURO: Tuto skupinu zastupuje Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství (SPLH), které koncem minulého měsíce zorganizovalo společné prohlášení všech, kteří se cítí být výběrovým řízením ohroženi, včetně zástupců dřevozpracujícího průmyslu. Prohlášení se mimo jiné obrací na vládu, kterou varuje před následky, jež vaše vedení státního podniku může českým lesům způsobit. KONÍČEK: Já se na to dívám jako na pokus politického vydírání a je velmi zajímavé, že vládu ČR nikdo nevyzýval před dvěma třemi lety, kdy byla výběrová řízení a úroveň smluvních vztahů velmi problematická. V době, kdy se napravuje, co bylo v těchto tendrech velmi zvláštním způsobem usmlouváno, si mimo jiné i účastníci těchto výběrových řízení zvou na pomoc vládu. Snad proto, aby šla proti zákonu? Nebo aby stabilizovala jakési nároky jedné časti politické nebo podnikatelské sféry? To je pro mne neakceptovatelné a skoro se divím, že ani zakladatel, ani nikdo z vládní exekutivy na takovýto požadavek adekvátně nereagoval. To se nedá nazvat jinak než politický nátlak.
EURO: S některými body prohlášení byste však měl souhlasit. Hned se vstupním odstavcem: „Lesy jsou národní bohatství. Neměly by být předmětem žádných neuvážených kroků, experimentů či partikulárních zájmů. Jakékoliv zásadní kroky, týkající se lesů, by měly být promyšlené, koncepční a učiněné na základě konsenzu odborné lesnické veřejnosti.“ Kdyby ovšem odstavec nekončil větou: Postupy vedení Lesů ČR tyto předpoklady naprosto nesplňují. KONÍČEK: Na tento text platí klasická metafora Zloděj křičí chyťte zloděje. Tady se přece zcela jasně ukazuje, že základní ambicí Lesů ČR je to, aby byly eliminovány jakékoli neopodstatněné partikulární zájmy. A mně je úplně jedno, ze které časti podnikatelského spektra. Je to až komické, že SPLH vystupuje jako ochránce těchto zájmů, a já se ptám, co jeho vlastní zájmy, které vyplývají z nezákonně uzavřených neplatných smluv? Pro mne je toto konstatování naprosto neuvěřitelné a téměř komické. Další tvrzení je na úrovni science fiction: „Lesy ČR zcela rezignovaly na nalezení kompromisního řešení, které by bylo přijatelné pro všechny zainteresované subjekty.“ Je totiž obecně známo a je na to dostatek dokladů, že vedení Lesů ČR a já osobně jsme po dobu dvou tří měsíců intenzivně vyjednávali jak s oběma sdruženími, tak s každým podnikatelským subjektem ve snaze sjednotit jejich názory natolik, aby byly pro Lesy ČR přijatelným podnikatelským průnikem pro další období. Bohužel, právě SPLH bylo tou skupinou, která si postavila naprosto neakceptovatelné podmínky. Jednou z nich bylo například ustanovení, pro Lesy ČR zcela nepřijatelné, že kritizované smlouvy zůstanou dál v platnosti. Tedy ty nezákonné, o kterých se však v tomto jejich stanovisku tvrdí, že jsou platné. Ostatně pokus o kompromis, kterého jsme dosáhli s ČAPLH, se nepodařil především kvůli podnikatelům ze SPLH. Proto jsem byl nucen jít jednoznačně tou cestou, jež vyplývá ze zákona a jež umožní lesům v budoucím období dál hospodařit - vyhlásit výběrové řízení.
EURO: Stanovisko sdružení podnikatelů však upozornilo vás a váš management, že postup Lesů ČR by mohl mít trestněprávní aspekty. KONÍČEK: To je jen takové strašení a vydírání. Když už nevím, jak docílit svého, budu všechny trestněprávně žalovat a on se někdo, kdo má malou míru odvahy a sebedůvěry, možná nějakým způsobem zhroutí nebo bude modifikovat svůj názor. V mém případě to však neplatí.
EURO: Přijmete však kritiku za to, že i vy jste si chvíli pohrával s myšlenkou zpochybnit výrok antimonopolního úřadu, a proto vedení Lesů nějaký čas setrvávalo v nečinnosti a k vyhlášení výběrového řízení se odhodlalo zbytečně pozdě? KONÍČEK: Vedení Lesů ČR v žádné nečinnosti nesetrvávalo. Bylo opravdu třeba nejprve analyzovat rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, vydaného v dubnu a pravomocně v červnu tohoto roku. Nový zákon 137 o veřejných zakázkách začal platit od 1. července. Paralelně stihnout vyjednávání a hledání jakési konsensuální varianty s oběma skupinami podnikatelů a současně provádět právní analýzu a navrhnout model pro další minimální období jednoho roku plus pro následující střednědobé, tedy pětileté období, na to bylo příliš málo času. Že jsme to zvládli během tří čtyř měsíců naopak považuji za velký úspěch. Když jsme zjistili, že jedinou zákonnou a čistou cestou k nápravě minulosti je zákonné výběrové řízení, vyhlásili jsme ho 6. října.
EURO: Uzávěrka přihlášek už byla. Znáte už výsledky? KONÍČEK: V současné době se nacházíme zhruba v polovině procesu vyhodnocování. Tendru se zúčastnilo 113 uchazečů a bylo podáno celkem 935 nabídek. Vítězové mohou být známi tento týden. Výběrového řízení se účastní pět nezávislých pozorovatelů, při otevírání obálek byly čteny dokonce ekonomické parametry, abychom zamezili jakékoliv spekulaci o tom, že by mohlo teoreticky dojít k manipulaci s některými fakty anebo čísly. Z hlediska transparentnosti je to naprosto bezprecedentní soutěž, která zatím v České republice nikým takto organizována nebyla. Mým záměrem je, aby tomu tak bylo i v budoucnu.
EURO: Kdo bude prodávat vytěžené dříví? Mají Lesy ČR stále snahu svůj podíl na prodeji zvyšovat? KONÍČEK: Při jednání o kompletní lesnické zakázce jsme vyšli vstříc lesnickým profesním sdružením a domluvili jsme si relaci 50 na 50 procent. Lesy ČR však mají možnost v zadávací dokumentaci navýšit podíl v nákupu sortimentů ještě o deset procent. Takže není ještě nic definitivně rozhodnuto, to bude až otázkou konkrétní kontraktace.
EURO: Tímto způsobem se velmi silně zlepšuje hospodaření Lesů ČR. Jak pak nakládáte se ziskem? Všichni se domnívají, že státní podnik naplňuje státní rozpočet… KONÍČEK: To je skutečně systémový problém, který by si zasluhoval větší pozornost jak zakladatele, tak vlády. My máme ze zákona o státním podniku pouze dva fondy, rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb a zbytek nerozděleného zisku zůstává v bilanci a v majetku Lesů ČR. Samozřejmě po zdanění, protože daně odvádíme jako kterýkoliv jiný podnikatelský subjekt. To, co zůstává jako nerozdělený zisk po dotaci těch dvou povinných fondů, je pouze na zvýšení likvidity lesů. To by si do budoucna zasluhovalo pozornost státní exekutivy, protože cílem určitě není kumulovat finanční zdroje na účtu státního podniku. Bylo by ovšem špatné, pokud by tyto peníze šly zcela mimo obor. Jsou výsledkem práce v lese a měly by sloužit ke zkvalitnění životního prostředí a lesů samotných.
EURO: Zvyšujete ziskovost Lesů ČR a napravujete staré nepořádky. Ale nezdá se mi, že byste měl pro svou činnost silnou podporu.
KONÍČEK: Do jisté míry vám bohužel musím dát za pravdu. Vzhledem ke složitosti zmíněných procesů bych pochopitelně uvítal, kdyby podpora byla jednoznačnější a silnější. To je přáním každého manažera, zejména v podniku, který musí respektovat celou řadu veřejných zájmů. Nechci si ale stěžovat, protože zadání, které mám, je jednoznačné a já se ho snažím profesionálně naplnit. Kdyby snad přesto mělo dojít k nějakým korekcím, velice bych uvítal, aby se tak stalo na základě věcného dialogu a hledal se racionální konsenzus.
Bude velice důležité, jaká bude filozofie nové dozorčí rady. V systému státního podniku je důležitým orgánem, který má velké pravomoci. Druhým statutárním orgánem je ředitel. Exekutivní rozhodnutí jsou v podnikatelském podniku v kompetenci neomezeného rozhodování ředitele. Dozorová a kontrolní pravomoc zas leží na dozorčí radě, jíž jsem připraven vše dokonale poskytnout. Jenom bude třeba umět se dohodnout na vzájemné komunikaci.
