Po zpackané předchozí hře vynesl znovu kamionovou kartu u vládního stolu ministr životního prostředí Martin Bursík. Protože to bylo před volebním sjezdem vlastní strany, uvrhl se v podezření, že dělá jen účelový krok. Na celoročním omezení víkendových jízd kamionů se totiž shodnou všichni zelení a získaný bod ve stranické soutěži by nebyl k zahození.
Když volební ambaláž po sjezdu spadla, je na kauzu vidět v její syrovosti. A Bursík vychází ze všech hráčů o víkendový zákaz nejčistěji. Usiluje jen o to, co od počátku navrhoval a k čemu se jeho koaliční partneři zavázali. A co mělo už dávno platit. Jestliže by usnesení vlády, které bere na vědomí omezení víkendových jízd, mělo být pouhý hráčský bluf na Bursíkovu podporu, zatížilo by to především svědomí ministra dopravy Aleše Řebíčka a premiéra Mirka Topolánka. Neboť i oni sami si odhlasovali úkol připravit v dohodnutém duchu novelu zákona. A přitom nedávno zbytečně dali naději bezskrupulózním autodopravcům.
V záplavě spekulací uniká, že víkendové omezení kamionů je objektivní nutnost pro záchranu lidského druhu. Příroda by si s tím věděla jinak rady. Když je rok přemnožených myší, rodí se víc sov. A když je moc kamionů, je třeba myslet na jejich redukci a vzpomenout si na prázdnou železnici. Páteční omezení by bylo dobrým začátkem – to kamiony stejně jen krok po kroku popojíždějí a ve zbylých pruzích si rozbíjejí plechy a lámou údy víkendoví výletníci.
