Již více než rok se odkládá podpis dohody o volném obchodu mezi Kanadou a Evropskou unií. Ani při posledních jednáních minulý měsíc se obě strany nedohodly. Na přelomovou dohodu, která by pomohla i českým vývozcům, budou podnikatelé čekat dál. Přesto český export do Kanady rychle roste.
Evropské unii se stále nedaří najít s Kanadou společnou řeč na obchodní úrovni. Diplomatům obou stran se minulý měsíc opět nepovedlo dojednat evropskými vývozci dlouho očekávanou dohodu o volném obchodu. Jednání se vlečou už od roku 2009 a podle původního plánu měla být dohoda uzavřena už na konci roku 2011. Na její podepsání netrpělivě čekají firmy na obou stranách včetně českých vývozců, protože by zásadně rozproudila obchod mezi oběma regiony.
Dohodu maří hlavně sporné body v oblasti zemědělského vývozu, duševního vlastnictví a veřejných zakázek. Poslední únorová jednání komentovali politici s diplomatickou zdrženlivostí. „V otázce zemědělství jsme se dostali do realističtější zóny, stále tam ale ještě nejsme,“ nechal se slyšet evropský komisař pro zahraniční obchod Karl De Gucht.
Dohoda o volném obchodu s Kanadou by pro EU měla být první takovou smlouvou s neevropskými zeměmi skupiny nejvyspělejších ekonomik G7. Pro Kanadu to zase bude nejvýznamnější obchodní počin od uzavření Severoamerické dohody o volném obchodu NAFTA v roce 1994. Kanada je zatím naprosto závislá na obchodu se Spojenými státy americkými. Exportuje tam tři čtvrtiny svého vývozu, zatímco do EU zatím jen 10 procent.
Podle dřívější odborné studie by uzavření nové dohody s EU radikálně prospělo oběma stranám. Evropský vývoz do Kanady by stoupl skoro o čtvrtinu a kanadský export do EU zhruba o pětinu.
Uvolnění obchodních pravidel by pomohlo i českým vývozcům, kteří mají na Kanadu spadeno. Vzájemný obchod sice ještě nedosáhl hodnoty, kterou měl před začátkem krize, loňský rok ale skončil z pohledu českého exportu velmi pozitivně. Export se zvedl skoro o osm procent k hranici pěti miliard korun.
Teprve podruhé v historii byl z Kanady vývoz vyšší než dovoz. Mezi hlavní vyvážené české zboží patří kolejnice a další kovové výrobky, pneumatiky, stroje a také zpracovaný přírodní uran. Zajímavé je, že hlavní položkou dovozu z Kanady do Česka je krmivo pro psy a kočky.
Pro české firmy je současnou hlavní výzvou kanadský těžební průmysl. Země má velké zásoby ropy, plynu i kovů a zpracovává takzvané ropné písky. Pro české podniky se nabízejí možnosti dodávek těžebních strojů a zařízení nebo také ekologických technologií, které mohou být využity pro odklízení škod na životním prostředí v místech těžby.
Pardubické silniční záplaty uspěly v kanadské zimě
Jedním z chytrých českých nápadů, který se v Kanadě obchodně prosadil, je chemická hmota na záplatování výtluků a děr na silnicích nazvaná BG Quick. Přípravek, jenž vzdáleně připomíná asfalt, vyrábí pardubická společnost BG SYS HT.
Výrobek má dvě přednosti, které obyvatelé rozlehlé severské země obzvlášť ocenili. Lze jej totiž použít i v extrémně nízkých teplotách až do minus 50 stupňů. Také se s ním silniční výtluky opravují velmi jednoduše, nanesení zvládne i laik a není potřeba do odlehlých míst posílat specialisty.
„Na našem výrobku Kanaďanům vyhovuje především to, že je to systém ,udělej si sám‘. Uživatel nemusí volat žádnou stavební firmu nebo cestáře,“ vysvětluje jednatel firmy Vlastimil Bartel. Speciální hmota se jednoduše nanese do výmolu a do hodiny už po příslušném místě mohou jezdit auta.
Pardubická firma dodává do Kanady desítky tun BG Quicku ročně. S distribucí začínala v hornaté provincii Alberta, v níž je potřeba udržovat tisíce kilometrů silnic a která je zároveň bohatá díky ropným nalezištím. „Výrobek prodáváme kanadským prostředníkům. Ti ho prodávají dále koncovým zákazníkům a někdy k tomu nabízejí i samotnou aplikaci výrobku na silnici,“ říká Bartel.
Českými záplatami si například opravuje svá asfaltová parkoviště i kanadská větev restauračního řetězce McDonald’s. Stran obchodní kultury v Kanadě si Vlastimil Bartel pochvaluje, že s Kanaďany je pro jejich otevřenou povahu radost obchodovat a také že je tamější trh velmi pružný.
„Zámoří je podstatně jednodušší než Evropská unie z hlediska různých administrativních požadavků nebo certifikací,“ podotýká Vlastimil Bartel. A dodává, že pro výrobek BG Quick našla pardubická firma původně větší pochopení v Kanadě než v samotné České republice.
Český Jelínek? Ministr i slivovice
Jestli se náhodou jmenujete hezkým českým příjmením Jelínek, budete mít možná při obchodu v Kanadě hned od začátku pár bodů k dobru. Právě tohle jméno se totiž nějakou záhadnou shodou okolností stalo, dokonce opakovaně, dobrou reklamou pro Českou republiku v Kanadě. Především se o to zasloužil Čechokanaďan Otto Jelinek.
Ten po emigraci v roce 1948 z Československa do Kanady vyhrál společně se svou sestrou za tuto zemi mistrovství světa v krasobruslení a coby populární osobnost se tam nakonec stal dokonce ministrem sportu, veřejných prací a financí. Další majitel zmíněného příjmení – Jerry Jelinek – také někdejší emigrant z komunistického Československa, se snaží dodnes posilovat obchod mezi oběma zeměmi, vede zahraniční misi českého ministerstva průmyslu a obchodu v Calgary.
Vizovická likérka Rudolf Jelínek zase dnes patří mezi přední české vývozce, kteří v severoamerické zemi působí. „Základ portfolia tvoří klasická slivovice v láhvi ,budík‘a košer slivovice, kterou lze koupit v provinciích Quebec, Ontario, Alberta a British Columbia,“ říká místopředseda představenstva společnosti Zdeněk Chromý. Pro obchod s alkoholem ale platí v Kanadě speciální režim. „Existuje státní monopol na úrovni jednotlivých provincií, takže je v podstatě naším obchodním partnerem stát,“ uvádí Zdeněk Chromý. I přes tato a další specifika firma do Kanady ročně dodá alkohol zhruba za milion korun.
